Diskriminace Romů v Česku přetrvává, upozorňuje Amnesty International. Ocenila demonstrace

Na stálou diskriminaci Romů v Česku upozornila ve výroční zprávě Amnesty International (AI). Organizace, která mapuje stav lidských práv na celém světě, také kritizuje vládní návrhy týkající se dávek na bydlení, které mohou pro část obyvatelstva představovat riziko bezdomovectví. Vyzdvihla naopak zapojení občanů do demonstrací, a to nejen v Česku. Organizace také upozornila, že stávající krize spojená s šířením koronaviru může vést k omezování lidských práv.

Romové v Česku podle Amnesty International čelí diskriminaci zejména v oblasti bydlení a vzdělávání. Česká republika podle loňského stanoviska Evropské unie postrádá dostupné a kvalitní sociální bydlení, zároveň přitom roste bezdomovectví a zadluženost. AI proto kritizuje návrh zákona o dávkách na bydlení, který by je v důsledku přísnějších kritérií odepřel osobám žijícím v ubytovnách. O příjem by tak mohly přijít tisíce rodin.

Znepokojení podle zprávy rovněž vyvolává trvající existence segregovaných škol, kde tvoří velkou většinu romští žáci. AI poukazuje na stanovisko CERD, že romské děti nadále zůstávají nadmíru zastoupeny v programech pro děti s lehkými mentálním postižením a že romští žáci v loňském školním roce tvořili bezmála čtyři procenta z celkového počtu žáků na základních školách, zatímco v rámci takzvaných redukovaných vzdělávacích programů byl jejich podíl více než 29 procent. Segregaci Romů v rámci českého vzdělávacího systému by podle AI mohlo dále prohloubit opatření ministerstva školství, kterým se snížil počet asistentů pedagoga na jednoho na třídu.

Ministerstvo školství se brání: Za horšími výsledky je chudoba

Kritiku AI ale české ministerstvo školství odmítlo. Podle mluvčí resortu Anety Lednové vyvíjí úsilí, aby všem poskytovalo to nejlepší vzdělávání. Na horší výsledky Romů má podle úřadu vliv chudoba. K zlepšení situace sociálně slabých či vyloučených rodin je podle ní třeba spolupráce s dalšími resorty.

Ministerstvo trvá na tom, že plní mezinárodní závazky proti diskriminaci Romů. Poslední novela vyhlášky o inkluzi podle něj také nesnížila podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. „Naopak, tato novela podporuje takové úpravy inkluzivního vzdělávání, které jsou v nejlepším zájmu všech žáků a současně zajišťuje rovné příležitosti bez ohledu na druh a stupeň jejich zdravotních postižení či etnický a sociální původ,“ napsal úřad.

AI se nelíbí ani přístup k žadatelům o azyl a boji proti násilí na ženách

Problémový je podle organizace i přístup českých úřadů k žadatelům o azyl, kteří i s dětmi čekají v záchytných zařízeních. Výroční zpráva upozorňuje i na případ 78 čínských občanů, kteří žádali o ochranu před náboženským pronásledováním, na sedm desítek žádostí bylo zamítnuto.

AI dále připomíná, že poslanecká sněmovna neratifikovala Istanbulskou úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, a to navzdory tomu, že jen malý počet pachatelů těchto činů se v Česku dostane před soud.

Česká republika úmluvu podepsala v květnu 2016. Aby dokument začal platit, má ho ještě ratifikovat parlament a podepsat prezident. V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či část katolické církve, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.

„V nouzovém stavu se vše nezastavilo. Istanbulská úmluva stále tvoří jeden z velmi důležitých bodů našeho programu pro tento rok, byť pochopitelně došlo ke zpomalení připomínkového řízení,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Na předložení se chce dohodnout s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO).

Nevládní organizace si nadto všímá rozsáhlých loňských demonstrací, kterých se v ulicích českých měst zúčastnily stovky tisíc lidí a jejichž spouštěčem podle ní byly „obavy z vládního zasahování do soudnictví a také nesouhlas s nedostatkem činnosti při řešení klimatické krize“. Masové protesty podle AI představují naději na zastavení současného ústupu od dodržování lidských práv v Evropě.

V souvislosti s demonstracemi si Česka všímá Transparency International i v rámci Indexu vnímání korupce (CPI) za rok 2019. Údajná snaha premiéra o získání peněz z fondů EU pro jeho soukromé podnikání podle organizace „zdůrazňují překvapující nedostatek politické integrity,“ skandály také mají upozorňovat na „nedostatečnou úroveň transparentnosti ve financování politických kampaní.“

Česká republika proto v porovnání s rokem 2018 ztratila v indexu tři body, a propadla se tak z 38. místa na 44. příčku, kterou sdílí s Lotyšskem, Gruzií a Kostarikou.

Demonstrace jako boj proti odklonu od lidských práv

AI ocenila ve výroční zprávě odvahu demonstrujících po celém světě. Snahu omezovat demonstrace v roce 2019 vykazovala podle ní zejména Francie, Španělsko, Polsko či Turecko. V Polsku se lidé postavili za nezávislost justice, za což je vládnoucí strana vystavila pomlouvačné kampani a byla jim upírána základní lidská práva, píše AI.

Novinkou loňského roku byly rozsáhlé demonstrace také v Rusku, kde lidé po desetitisících vyšli do ulic několika měst kvůli upření práva opozičních kandidátů na účast v místních volbách. Po policejním potlačení protestů byly odsouzeny desítky osob.

Pozor na omezování práv v době koronaviru, míní Amnesty International

Organizace také varuje před stále výraznějším omezováním základních práv v Evropě v době koronavirové krize. Tendence omezování práv se podle ní projevila už loni, a nyní hrozí, že pod rouškou nynější pandemie nabere na rychlosti. „Ochrana lidských práv má právě v krizích, jako je globální pandemie, zvláštní význam,“ řekl podle agentury DPA šéf německé pobočky AI Markus Beeko. Nadmíru ohrožení lidé jako bezdomovci nebo žadatelé o azyl musí být také chráněni a základní principy právního státu musí být respektovány, dodal Beeko.

Mnohá opatření v boji proti koronaviru jsou podle AI pro ochranu zdraví sice nezbytná, ale některé vlády pandemie zneužívají k podrývání právního státu, diskriminaci, represi nebo cenzuře. AI kritizovala zejména Maďarsko, Polsko a Turecko.

V Maďarsku vláda Viktora Orbána pandemii využila jako záminku k pokračování v „útoku na lidská práva a právní stát“, uvedla expertka AI pro Evropu Janine Uhlmannsieková. Orbán podle ní krizi využívá k tomu, aby si zajistil neomezenou moc. Uhlmannsieková poukázala na zákon, jenž vládě umožňuje po neomezenou dobu vládnout prostřednictvím dekretů.

Rovněž polská vláda prý využívá pandemii k přijímání represivních opatření. V Polsku přitom parlament ve stínu pandemie debatuje o možném dalším omezení potratů a kriminalizaci sexuální osvěty.

V Turecku sice parlament rozhodl, že v souvislosti s koronavirovou pandemií může být propuštěno až 100 tisíc vězňů, ale na vězněné novináře, na obhájce lidských práv a opozičníky se plány nevztahují, upozornila Uhlmannsieková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 5 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 5 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 6 hhodinami

Nepedagogy budou ve školách platit obce a kraje, souhlasil prezident

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.
před 9 hhodinami

Penzijní systém skončil v pololetí s nejmenším schodkem od roku 2013

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident podepsal novelu trestního zákoníku

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu trestního zákoníku, která má vést ke snížení počtu vězňů a recidivy, rozpočtovým úsporám, ale také k rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou třeba i pravidla pro pěstování a držení konopí. Předloha také zavádí výslovnou trestnost propagace komunistického hnutí.
před 10 hhodinami
Načítání...