Čínská diplomacie kritizovala primátora Hřiba, Petříček chce mluvit s velvyslancem

Čína vyzvala pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a vedení české metropole k tomu, aby nenarušovali čínsko-české vztahy. Ve středu to podle agentury Nová Čína uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang. Praha pod Hřibovým vedením ustoupila od vstřícného propekingského kurzu a vyjadřuje podporu Tibetu i Tchaj-wanu. Kvůli výtkám z Pekingu chce ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) mluvit s velvyslancem. 

Video Události
video

Události: Čína vyzvala Prahu, aby nenarušovala česko-čínské vztahy

Podle Keng Šuanga se pražské vedení i primátor v „jistou dobu zachovali velice špatně“ v otázkách čínské národní suverenity a klíčových zájmů, které se týkaly i Tibetu nebo Tchaj-wanu. Tyto kroky podle mluvčího narušily vztahy mezi oběma zeměmi a dotkly se citů čínského lidu. Své námitky vůči pražské správě mluvčí dál neupřesnil.

video Šámalová: Peking apolitickým vztahům mezi městy nerozumí
Video Zprávy ve 12
video

Šámalová: Peking apolitickým vztahům mezi městy nerozumí

Keng Šuang ve zveřejnění resortního stanoviska podle všeho reagoval na dřívější Hřibovo prohlášení o změně takzvané sesterské smlouvy, kterou s Pekingem uzavřelo minulé vedení Prahy. Z ní chce současná rada hlavního města odstranit bod, kterým Praha uznává jednotnou Čínu.

„To je hlavní důvod, proč dotyčné strany a jedinci z Prahy nejsou v Číně vítáni,“ prohlásil dále mluvčí. Prahu a „další příslušné politiky“ vyzval, aby svůj postoj přehodnotili a přestali narušovat čínsko-české vztahy. „Jinak to nakonec poškodí jejich vlastní zájmy,“ dodal na tiskové konferenci.

Smlouvu s Čínou město pod vedením Adriany Krnáčové (ANO) podepsalo v roce 2016. Zakotvuje kulturní a hospodářskou spolupráci mezi oběma městy. Právě kvůli třetímu článku smlouvy, hovořícímu o politice jednotné Číny, smlouva sklidila vlnu kritiky. Tehdejší vedení svůj podpis obhajovalo i tím, že Peking článkem podmiňoval plánované zapůjčení pandy do pražské zoo.

„Pro Čínu je důležité legitimizovat své kroky, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a lidskými právy. Tyto klauzule v partnerských smlouvách posilují image Číny jako země, která dělá všechno v pořádku. Pokud by se klauzule odebrala, znamenalo by to pro Čínu ztrátu jisté formy moci.“ 

Filip Jirouš

člen projektu Sinopsis

Hřib: Čína by se měla soustředit na slíbené investice

Hřib vzkázal Pekingu, že partnerství českého a čínského hlavního města má být apolitické, a pokud jde o vztahy obou zemí, Čína by se měla zaměřit na plnění investic v tuzemsku, které v minulosti slíbila.

„Vyjmutí nadbytečné politické deklarace ze smlouvy o partnerských městech mezi Pekingem a Prahou nevnímám jako narušování česko-čínských vztahů. Chceme mít apolitická partnerství založená na kulturní výměně, která budou oboustranně výhodná,“ uvedl primátor.

Dodal, že Čína se naopak celou situaci pokouší zpolitizovat a že Peking ve smlouvách například s Londýnem nebo Rigou podobnou deklaraci rovněž nemá. „Není důvod, proč by ji tam měla mít Praha,“ sdělil primátor.

video Hřib: Partnerský vztah s Pekingem zatím Praze mnoho nepřinesl
Video Studio ČT24
video

Hřib: Partnerský vztah s Pekingem zatím Praze mnoho nepřinesl

Záměr odstranit článek ze smlouvy ohlásilo vedení města na začátku roku, od té doby se o věci s Pekingem pokouší vyjednávat. Primátor věří, že věc se vyřeší do podzimu. Pokud se Praha s Pekingem na vypuštění formulace neshodne, je podle primátora ve hře i zrušení partnerství. „Z toho, jak se partnerství dosud vyvíjelo, zatím Praha žádný smysluplný užitek neměla,“ řekl s tím, že vztahy obou měst jsou plně v jejich gesci a mimo klasickou diplomacii.

To potvrdilo i ministerstvo zahraničí, které uvedlo, že podporuje regionální kontakty mezi Českem a Čínou, ale nemůže do nich zasahovat. „Vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivou záležitost, tak jsme toho názoru, že politika by kulturu ovlivňovat neměla,“ uvedla mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová.

Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) v souvislosti s tím oznámil, že se chce co nejdříve setkat s čínským velvyslancem v Praze. 

K jednání ministra Petříčka s čínskou stranou vyzval ve čtvrtek také premiér Andrej Babiš (ANO): „Máme politiku jedné Číny, a pokud má primátor jiný názor na zahraniční politiku, tak jim do toho můžeme těžko mluvit, protože jsou nezávislí. Pokud jde o oficiální stanovisko Číny, to by měl řešit ministr s čínským velvyslancem i primátorem.“

Ke sporu se vyjádřil také předseda klubu koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Jiří Pospíšil (TOP 09), který vyzval Čínu k dodržování lidských práv.

Podobně to vidí předseda klubu Prahy Sobě Jan Čižinský: „Dlouhodobě říkáme, že lidská práva jsou víc než panda v zoo.“

Postoj pražského magistrátu naopak zkritizoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. „Vedení Prahy poškozuje vztahy s Čínskou lidovou republikou zcela záměrně, evidentně ve prospěch cizí moci,“ napsal na Twitter.

Hřib se setkal s tibetským premiérem a postavil se za zástupce Tchaj-wanu

Praha se letos opět rozhodla v březnu vyvěšovat na budovu magistrátu tibetskou vlajku. Primátor Hřib se následně setkal s předsedou tibetské exilové vlády Lozangem Sanggjänem.

V březnu rovněž vyšlo najevo, že primátor Hřib odmítl návrh čínského velvyslance, který usiloval o odchod tchajwanského diplomata z novoročního setkání primátora s diplomatickým sborem. „Neudělal jsem to počátkem tohoto roku a neudělám to ani příště. Politici České republiky nemusí podlézavě přitakávat přáním čínského velvyslance, jsme suverénní stát,“ uvedl tehdy Hřib.

Magistrát v této souvislosti uvedl, že Praha má zájem o přímou leteckou linku s tchajwanskou metropolí Tchaj-pejí. Dodal, že Tchaj-wan je jedním z největších zahraničních investorů v České republice. Primátor na jaře rovněž Tchaj-wan navštívil.

Podle zpravodajky ČT v Pekingu Barbory Šámalové je Čína na projevy, které v posledních měsících vyšly z české metropole, velmi citlivá. „Čína je centrálně řízený stát, nerozumí termínům jako apolitické vztahy mezi městy,“ upozornila.

V dubnu pak ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) oznámil, že Čína ruší vystoupení českých kulturních institucí, jejichž název je spojen s Prahou. Čína podmínila povolení k turné PKF – Prague Philharmonia kritikou postojů vedení Prahy, to však filharmonie odmítla. V červnu se proto vystoupení zrušilo. Pražský primátor to označil za šikanu.

Ve čtvrtek požádali filharmonici Prahu a ministerstvo kultury, aby jim nahradily výpadek příjmů, o které přišli kvůli zrušenému turné.

Stejné čínské žádosti, jakou odmítl Hřib, naopak vyhověla při setkání s diplomaty v březnu tehdejší ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO). Čínský velvyslanec svoji žádost odůvodnil tím, že je to v zájmu České republiky, respektive v zájmu hladké cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny, která se uskutečnila v dubnu.

Tchaj-wan nemá v Česku velvyslanectví, ale hospodářskou a kulturní kancelář. Její ředitel Chung-I Wang je ale považován za člena diplomatického sboru a je běžně zván například na jednání s ministerstvem zahraničí.

Profil

Kde se vzal v Česku zájem o Tibet?

Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.

Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.

Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000.

Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až kabinet sociální demokracie a ANO; za jeho působení došlo k opětovným cestám nejvyšších vládních představitelů do Číny, uzavření partnerství mezi Prahou a Pekingem i návštěvě čínského prezidenta v Česku.