Největší pokles od roku 2016 zaznamenalo hnutí ANO, když v červnovém volebním modelu oslabilo o další dva procentní body na 25,5 procenta. I tak by ale volby vyhrálo. Podle aktuálního měření by hranici pěti procent nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo osm politických stran a hnutí. Výzkum zpracovala agentura Kantar CZ pro Českou televizi.
Hnutí ANO je dlouhodobě lídrem tuzemské politiky. Od loňského roku se jeho podpora stabilně pohybovala kolem hranice třiceti procent. Několik posledních měření ale vykazují preference hnutí sestupný trend.
Nejprve se v dubnu zisk hnutí zmenšil o tři procentní body oproti předchozímu měření na rovných třicet procent. V květnovém modelu následoval propad o dalších 2,5 procentního bodu.
A o další dva procentní body pokračuje podle aktuálního průzkumu agentury Kantar CZ pokles hnutí vedeného Andrejem Babišem i v červnu.
Na druhém místě průzkumu se už stabilně drží Piráti s 18,5 procenta hlasů, následovaní ODS s 13 procenty. Čtvrté místo patří SPD, jehož podpora ale tentokrát poklesla na 8,5 procenta.
Zbylé čtyři strany, tedy ČSSD, STAN, KSČM a TOP 09, se pohybují v rozmezí od pěti procent do 6,5 procenta. Pod pětiprocentní hranicí by ze současných sněmovních stran podle červnového modelu zůstali lidovci.
Červen nebyl pro politiky klidný, Babiš čelil demonstracím
V červnu politickou scénou jednak hýbaly předběžné auditní zprávy Evropské komise, podle zjištění EK je totiž premiér Babiš ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Stát v té souvislosti zatím zastavil proplácení některých dotací Agrofertu. Audit zabývající se zemědělskými dotacemi se ale dotkl i podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Nyní se čeká na finální zprávy, na které bude stát reagovat. Babiš uvedl, že zákon neporušil.
Spolu s tím se stupňovaly demonstrace proti Babišovi jako premiérovi a za nezávislou justici kvůli jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti. Protestující se sešli na pražském Václavském náměstí i v regionech, minulou neděli pak zaplnili pražskou Letnou, kde podle dat operátora T-Mobile dorazilo 283 tisíc lidí.
V týdnu pak vláda tvořená hnutím ANO a ČSSD a podporovaná komunisty čelila ve sněmovně návrhu na vyslovení nedůvěry. Hlasování ale ustála. Kabinet zatím řeší i situaci kolem ministerstva kultury, Miloš Zeman totiž ani po měsíci ještě neodvolal současného šéfa resortu Antonína Staňka (ČSSD), přestože mu příslušný návrh poslal premiér. Šéf ČSSD Jan Hamáček kvůli tomu řekl, že „jsme na hraně ústavní krize“.
S politickou situací je spokojená méně než třetina voličů
V průzkumu agentury Kantar CZ sedmdesát procent respondentů potvrdilo ochotu jít k volbám, pokud by se konaly v době sběru dat. Oproti poslednímu měření tak došlo k mírnému poklesu, který je typický pro povolební období. Model volební účasti ukazuje na účast 58 procent.
Dosud sílící protesty, namířené především proti premiéru Babišovi a jím dosazené ministryni spravedlnosti, pohnuly také s čísly v průzkumech, co se týče spokojenosti s aktuální politickou situací v zemi. Spokojených voličů je podle průzkumu kolem třiceti procent a pozitivního pohledu tedy ubývá.
Nejvíce věrných voličů má hnutí ANO, 92 procent lidí by straně dalo znovu svůj hlas. Naopak nejméně věrných voličů mají Piráti následovaní ČSSD a TOP 09, odstupy jsou však velmi těsné. Za věrné voliče jsou v průzkumu považovaní ti, kteří za poslední tři měsíce svůj názor o volbě nezměnili.
Během posledního měření mírně poklesl podíl voličů věrných své straně ve prospěch těch, kteří svůj názor změnili, zejména v důsledku představení nového hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. To v průzkumu obdrželo tři procenta, a do sněmovny by se tak nedostalo.
- Aktuální průzkum pro ČT provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 17. 6. až 26. 6. 2019 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 837 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 až 2,9 procentního bodu.
