Na Letné protestovalo 283 tisíc lidí, zpřesňuje čísla T-Mobile. Jak se počítá demonstrace?

7 minut
Události ČT: Demonstrace na Letné se zúčastnilo na čtvrt milionu lidí
Zdroj: ČT24

Čísla o počtu demonstrujících při demonstracích se velmi často liší – jiné údaje má mnohdy policie, odlišné organizátoři a třetí verzi mívají telefonní operátoři. Zatímco policie odhaduje, že se nedělní demonstrace na pražské Letné zúčastnilo asi 200 tisíc osob, organizátoři uvedli číslo kolem 250 tisíc. Operátor T-Mobile pak nově zpřesnil svůj původní odhad 258 tisíc na 283 tisíc účastníků.

„Kolegové zanalyzovali všechna data za nedělní podvečer a upravili celkový počet demonstrantů. Na základě anonymizovaných lokalizačních dat z naší sítě přepočtených na celou populaci se v neděli na Letné od 16:30 do 19:00 hodin sešlo více než 283 tisíc lidí,“ uvedla Pavla Hobíková z T-Mobile. Datoví analytici pracovali s počtem mobilních telefonů v populaci, podílem operátora na trhu a řadou dalších parametrů.

Podobná situace s odlišnými čísly o demonstrujících nastala i při minulých protestech. Když se konala na Václavském náměstí 4. června 2019 demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, podle organizátorů na ni přišlo 120 tisíc lidí.

„Náš odhad vycházel z několika věcí,“ uvedl Mikuláš Minář. „Ta nejdůležitější je webová aplikace Mapchecking, která se přesně tímhle zabývá,“ řekl. Podle plochy a hustoty lidí vypočítává obsah lidí, kteří se někam vejdou.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) u stejné demonstrace mluvil o číslech pod sto tisíc – vycházel z odhadů policie, která je dělá, aby věděla, jaká bezpečnostní opatření přijmout. „Na začátku sedmdesát, při ukončení devadesát,“ komentoval počty demonstrujících ministr.

29 minut
Události, komentáře: Co znamená největší protest od roku 1989? A jak dál?
Zdroj: ČT24

Odhad okem

Jaká je policejní metodologie výpočtu demonstrujících? „Většinou je to ze zkušenosti z předchozích opatření, kdy se provádí akce, které jsou svolavateli monitorovány nebo počítány,“ říká ředitel pražské policie Jan Ptáček. „Máme určitou zkušenost a podle toho odhadujeme množství,“ dodává.

Jsou ale i další metody. Počet účastníků demonstrací totiž mohou teoreticky odhadnout i operátoři – ti ví, kolik je v podvečer na náměstí normálně osob, z aktuálních dat tedy vyčtou, kolik jich přibylo. Musí ale počítat se zkreslením. A jak vysvětluje datový analytik T-Mobile Petr Švec, možných zkreslení existuje dokonce několik.

„Nejenže zachytíme lidi, kteří třeba prochází kousek bokem, ale ne nutně každý demonstrant musí mít mobilní telefon nebo právě jeden mobilní telefon,“ říká. „Lidé mají osobní telefon a pak ještě pracovní.“ Operátoři navíc zachytí i přístroje lidí, kteří sice na demonstraci jsou, ale neúčastní se jí – třeba policistů nebo záchranářů.

88 minut
90’ ČT24: Jaký dopad bude mít největší demonstrace od roku 1989
Zdroj: ČT24

Co poradí počítač

Další variantou je analýza fotografie. Jenže i když vědci znají velikost plochy i hustotu davu, jejich specializovaný software zatím nabízí jen částečné odpovědi – tedy odhady. Tyto programy fungují na podobném principu jako výše zmíněný Mapchcecking, ale patří českých vědcům, mají je k dispozici například na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze nebo v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd.

Za vědce snímek analyzují nikomu nestranící algoritmy, tedy programy založené na principu umělých inteligencí. Mohou pomáhat s upřesněním počtu demostrujících, pokud je potřeba určit ho podle nekompletních fotografií. Vědci ale přiznávají, že tyto odhady mají zatím asi deseti až dvacetiprocentní odchylku od reality.

Ruční počítání

Zbývá proto poslední možnost – získat zvětšeninu dostatečně kvalitní fotky a vše spočítat ručně. Tak to udělali například novináři ze serveru iRozhlas v květnu 2017 při demonstraci proti prezidentovi a premiérovi a Jan Cibulka z webu iRozhlas popsal, že i tato cesta je nesmírně náročná.

Redaktoři, kteří měli za úkol demonstrující spočítat, se potýkali například s otázkou, jestli počítat všechny osoby na Václavském náměstí, nebo jen ty, které se tam normálně nepohybují. „Ve kterých částech Václavského náměstí budeme počítat lidi? Protože během demonstrace v dolní části probíhala sportovní akce,“ vysvětlil Cibulka.

Nakonec zvolili osvědčenou metodu: „Počítali jsme to tak, že jsme si dělali červenou fixou tečky na hlavu každého člověka. Střídali jsme se na to asi v pěti lidech,“ dodal CIbulka. „I tak jsme se pohybovali ve značné nejistotě.“ 

Tomuto tématu se věnoval i pořad Newsroom:

31 minut
Newsroom ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 11 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 16 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 18 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 21 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...