Na Letné protestovalo 283 tisíc lidí, zpřesňuje čísla T-Mobile. Jak se počítá demonstrace?

Nahrávám video
Události ČT: Demonstrace na Letné se zúčastnilo na čtvrt milionu lidí
Zdroj: ČT24

Čísla o počtu demonstrujících při demonstracích se velmi často liší – jiné údaje má mnohdy policie, odlišné organizátoři a třetí verzi mívají telefonní operátoři. Zatímco policie odhaduje, že se nedělní demonstrace na pražské Letné zúčastnilo asi 200 tisíc osob, organizátoři uvedli číslo kolem 250 tisíc. Operátor T-Mobile pak nově zpřesnil svůj původní odhad 258 tisíc na 283 tisíc účastníků.

„Kolegové zanalyzovali všechna data za nedělní podvečer a upravili celkový počet demonstrantů. Na základě anonymizovaných lokalizačních dat z naší sítě přepočtených na celou populaci se v neděli na Letné od 16:30 do 19:00 hodin sešlo více než 283 tisíc lidí,“ uvedla Pavla Hobíková z T-Mobile. Datoví analytici pracovali s počtem mobilních telefonů v populaci, podílem operátora na trhu a řadou dalších parametrů.

Podobná situace s odlišnými čísly o demonstrujících nastala i při minulých protestech. Když se konala na Václavském náměstí 4. června 2019 demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, podle organizátorů na ni přišlo 120 tisíc lidí.

„Náš odhad vycházel z několika věcí,“ uvedl Mikuláš Minář. „Ta nejdůležitější je webová aplikace Mapchecking, která se přesně tímhle zabývá,“ řekl. Podle plochy a hustoty lidí vypočítává obsah lidí, kteří se někam vejdou.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) u stejné demonstrace mluvil o číslech pod sto tisíc – vycházel z odhadů policie, která je dělá, aby věděla, jaká bezpečnostní opatření přijmout. „Na začátku sedmdesát, při ukončení devadesát,“ komentoval počty demonstrujících ministr.

Nahrávám video
Události, komentáře: Co znamená největší protest od roku 1989? A jak dál?
Zdroj: ČT24

Odhad okem

Jaká je policejní metodologie výpočtu demonstrujících? „Většinou je to ze zkušenosti z předchozích opatření, kdy se provádí akce, které jsou svolavateli monitorovány nebo počítány,“ říká ředitel pražské policie Jan Ptáček. „Máme určitou zkušenost a podle toho odhadujeme množství,“ dodává.

Jsou ale i další metody. Počet účastníků demonstrací totiž mohou teoreticky odhadnout i operátoři – ti ví, kolik je v podvečer na náměstí normálně osob, z aktuálních dat tedy vyčtou, kolik jich přibylo. Musí ale počítat se zkreslením. A jak vysvětluje datový analytik T-Mobile Petr Švec, možných zkreslení existuje dokonce několik.

„Nejenže zachytíme lidi, kteří třeba prochází kousek bokem, ale ne nutně každý demonstrant musí mít mobilní telefon nebo právě jeden mobilní telefon,“ říká. „Lidé mají osobní telefon a pak ještě pracovní.“ Operátoři navíc zachytí i přístroje lidí, kteří sice na demonstraci jsou, ale neúčastní se jí – třeba policistů nebo záchranářů.

Nahrávám video
90’ ČT24: Jaký dopad bude mít největší demonstrace od roku 1989
Zdroj: ČT24

Co poradí počítač

Další variantou je analýza fotografie. Jenže i když vědci znají velikost plochy i hustotu davu, jejich specializovaný software zatím nabízí jen částečné odpovědi – tedy odhady. Tyto programy fungují na podobném principu jako výše zmíněný Mapchcecking, ale patří českých vědcům, mají je k dispozici například na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze nebo v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd.

Za vědce snímek analyzují nikomu nestranící algoritmy, tedy programy založené na principu umělých inteligencí. Mohou pomáhat s upřesněním počtu demostrujících, pokud je potřeba určit ho podle nekompletních fotografií. Vědci ale přiznávají, že tyto odhady mají zatím asi deseti až dvacetiprocentní odchylku od reality.

Ruční počítání

Zbývá proto poslední možnost – získat zvětšeninu dostatečně kvalitní fotky a vše spočítat ručně. Tak to udělali například novináři ze serveru iRozhlas v květnu 2017 při demonstraci proti prezidentovi a premiérovi a Jan Cibulka z webu iRozhlas popsal, že i tato cesta je nesmírně náročná.

Redaktoři, kteří měli za úkol demonstrující spočítat, se potýkali například s otázkou, jestli počítat všechny osoby na Václavském náměstí, nebo jen ty, které se tam normálně nepohybují. „Ve kterých částech Václavského náměstí budeme počítat lidi? Protože během demonstrace v dolní části probíhala sportovní akce,“ vysvětlil Cibulka.

Nakonec zvolili osvědčenou metodu: „Počítali jsme to tak, že jsme si dělali červenou fixou tečky na hlavu každého člověka. Střídali jsme se na to asi v pěti lidech,“ dodal CIbulka. „I tak jsme se pohybovali ve značné nejistotě.“ 

Tomuto tématu se věnoval i pořad Newsroom:

Nahrávám video
Newsroom ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...