Na Letné protestovalo 283 tisíc lidí, zpřesňuje čísla T-Mobile. Jak se počítá demonstrace?

Nahrávám video

Čísla o počtu demonstrujících při demonstracích se velmi často liší – jiné údaje má mnohdy policie, odlišné organizátoři a třetí verzi mívají telefonní operátoři. Zatímco policie odhaduje, že se nedělní demonstrace na pražské Letné zúčastnilo asi 200 tisíc osob, organizátoři uvedli číslo kolem 250 tisíc. Operátor T-Mobile pak nově zpřesnil svůj původní odhad 258 tisíc na 283 tisíc účastníků.

„Kolegové zanalyzovali všechna data za nedělní podvečer a upravili celkový počet demonstrantů. Na základě anonymizovaných lokalizačních dat z naší sítě přepočtených na celou populaci se v neděli na Letné od 16:30 do 19:00 hodin sešlo více než 283 tisíc lidí,“ uvedla Pavla Hobíková z T-Mobile. Datoví analytici pracovali s počtem mobilních telefonů v populaci, podílem operátora na trhu a řadou dalších parametrů.

Podobná situace s odlišnými čísly o demonstrujících nastala i při minulých protestech. Když se konala na Václavském náměstí 4. června 2019 demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, podle organizátorů na ni přišlo 120 tisíc lidí.

„Náš odhad vycházel z několika věcí,“ uvedl Mikuláš Minář. „Ta nejdůležitější je webová aplikace Mapchecking, která se přesně tímhle zabývá,“ řekl. Podle plochy a hustoty lidí vypočítává obsah lidí, kteří se někam vejdou.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) u stejné demonstrace mluvil o číslech pod sto tisíc – vycházel z odhadů policie, která je dělá, aby věděla, jaká bezpečnostní opatření přijmout. „Na začátku sedmdesát, při ukončení devadesát,“ komentoval počty demonstrujících ministr.

Nahrávám video

Odhad okem

Jaká je policejní metodologie výpočtu demonstrujících? „Většinou je to ze zkušenosti z předchozích opatření, kdy se provádí akce, které jsou svolavateli monitorovány nebo počítány,“ říká ředitel pražské policie Jan Ptáček. „Máme určitou zkušenost a podle toho odhadujeme množství,“ dodává.

Jsou ale i další metody. Počet účastníků demonstrací totiž mohou teoreticky odhadnout i operátoři – ti ví, kolik je v podvečer na náměstí normálně osob, z aktuálních dat tedy vyčtou, kolik jich přibylo. Musí ale počítat se zkreslením. A jak vysvětluje datový analytik T-Mobile Petr Švec, možných zkreslení existuje dokonce několik.

„Nejenže zachytíme lidi, kteří třeba prochází kousek bokem, ale ne nutně každý demonstrant musí mít mobilní telefon nebo právě jeden mobilní telefon,“ říká. „Lidé mají osobní telefon a pak ještě pracovní.“ Operátoři navíc zachytí i přístroje lidí, kteří sice na demonstraci jsou, ale neúčastní se jí – třeba policistů nebo záchranářů.

Nahrávám video

Co poradí počítač

Další variantou je analýza fotografie. Jenže i když vědci znají velikost plochy i hustotu davu, jejich specializovaný software zatím nabízí jen částečné odpovědi – tedy odhady. Tyto programy fungují na podobném principu jako výše zmíněný Mapchcecking, ale patří českých vědcům, mají je k dispozici například na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze nebo v Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd.

Za vědce snímek analyzují nikomu nestranící algoritmy, tedy programy založené na principu umělých inteligencí. Mohou pomáhat s upřesněním počtu demostrujících, pokud je potřeba určit ho podle nekompletních fotografií. Vědci ale přiznávají, že tyto odhady mají zatím asi deseti až dvacetiprocentní odchylku od reality.

Ruční počítání

Zbývá proto poslední možnost – získat zvětšeninu dostatečně kvalitní fotky a vše spočítat ručně. Tak to udělali například novináři ze serveru iRozhlas v květnu 2017 při demonstraci proti prezidentovi a premiérovi a Jan Cibulka z webu iRozhlas popsal, že i tato cesta je nesmírně náročná.

Redaktoři, kteří měli za úkol demonstrující spočítat, se potýkali například s otázkou, jestli počítat všechny osoby na Václavském náměstí, nebo jen ty, které se tam normálně nepohybují. „Ve kterých částech Václavského náměstí budeme počítat lidi? Protože během demonstrace v dolní části probíhala sportovní akce,“ vysvětlil Cibulka.

Nakonec zvolili osvědčenou metodu: „Počítali jsme to tak, že jsme si dělali červenou fixou tečky na hlavu každého člověka. Střídali jsme se na to asi v pěti lidech,“ dodal CIbulka. „I tak jsme se pohybovali ve značné nejistotě.“ 

Tomuto tématu se věnoval i pořad Newsroom:

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 16 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 16 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 19 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 20 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 20 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
včera v 06:40

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
20. 5. 2026
Načítání...