Vnitro chce tisíc nových policistů během jednoho roku

Praha – Ministr vnitra Martin Pecina by během jednoho roku rád přivedl k policii tisíc nových příslušníků. To je podle něj maximum, které je policie během této doby schopna zajistit. O personální a finanční situaci v bezpečnostních složkách debatoval s policejním prezidentem Martinem Červíčkem. Pro přijetí nových členů chce šéf resortu najít v rozpočtu dvě až tři miliardy navíc. Ty by kromě navýšení stavů mohly pokrýt i růst platů o tři až pět procent.

Podle Peciny chybí v rozpočtu vnitra asi osm miliard korun ročně, nicméně sám přiznává, že tolik peněz jako ministr zřejmě nestihne sehnat. „Nemůžu to dostat příští rok, to je asi nesmyslný požadavek, takže jestli se budeme bavit o dvou nebo o třech miliardách, tak to si myslím, že může být nějaký limit, který může být smysluplný,“ prohlásil Pecina. S Červíčkem se prý shodli, že ideálně by policie měla posílit až o tři tisíce míst. 

Ministr tvrdí, že je reálné ročně navýšit policejní počty o 800 až 1 000 mužů, aby posilování policie nebylo příliš spěšné a kontraproduktivní. Na úroveň 42 tisíc mužů by se tak mohla policie dostat do čtyř let. „Od roku 2005 z 47 tisíc mužů je to dnes necelých 39 tisíc. Ten propad je dramatický. Před třemi lety jsme měli nějakých 43 tisíc a mysleli jsme si, že je to to správné číslo. Dnes je situace mnohem horší,“ řekl Pecina ještě před schůzkou v ranním Studiu 6.

Ilustrační foto
Zdroj: AP/Sean Kilpatrick/ČTK

Červíček zmiňuje, že doplnit stavy by chtěl pouze v některých regionech podle aktuální bezpečnostní situace. „V konečném důsledku by mělo dojít k tomu, že posílíme konkrétní obvodní oddělení, konkrétní kriminálky, kde považujeme situaci za nejvíce rizikovou,“ podotkl policejní prezident.  

Stavy tuzemských policistů za posledních osm let klesly o osm tisíc mužů, přičemž nejrazantnější propouštění postihlo policii s vládou Petra Nečase, potažmo s ministrem vnitra Radkem Johnem v roce 2011. On sám to vysvětluje dvojím způsobem: policejní aparát a zejména policejní prezidium prý byly z časů jeho předchůdce Ivana Langera (ODS) přebujelé, škrty v rozpočtových kapitolách navíc musela ministerstva přijmout kvůli finanční krizi.

V Česku je tabulkově plánováno pro letošek 38 996 policistů. Několik set jich chybí, tuto situaci chce vnitro Jana Kubiceho vyřešit novým náborem a stěhováním policistů úředníků do terénu. V přímém výkonu služby (tzn. ne coby úředníci) aktuálně pracuje 31 385 policistů spadajících pod krajská ředitelství a 3 588 v celostátních útvarech. Na prezidiu jde o 151 lidí.

„Je to první pozitivní signál do policie, že po delším období dochází k doplňování jejího fyzického stavu,“ uvedl Červíček. Do konce roku by si přál, aby se volná tabulková místa obsadila. Dodal, že současná struktura policie by se měnit neměla. Pecina také zdůraznil, že by se chtěl zaměřit na čerpání evropských fondů či boj s extremismem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.