Nečas rezignuje na premiéra. A co se bude dít dál?

Praha - Premiér Petr Nečas dnes ponese na Hrad svoji demisi. Končí i jako předseda ODS, oznámil v neděli večer. Nečas se tak rozhodl reagovat na situaci v souvislosti s kauzou kolem jeho spolupracovnice Jany Nagyové. Nečas chce, aby koalice dále pokračovala, o jménu jeho nástupce budou občanští demokraté teprve jednat. Spekuluje se hlavně o prvním místopředsedovi Martinu Kubovi, zmiňují se i jména místopředsedů Jiřího Pospíšila či Pavla Blažka. Opoziční strany to však odmítají a požadují předčasné volby. Do hry může nyní výrazně zasáhnout prezident Miloš Zeman, který bude případnou novou vládu jmenovat. Prezident se k záležitosti vyjádří až poté, co premiér podá demisi. Podle Zemanovy mluvčí Hany Burianové zatím není jasné, kdy Nečas na Hrad rezignaci přinese.

V tuto chvíli se nabízejí zhruba tři varianty dalšího vývoje: První možností je to, že se ODS povede vybrat důvěryhodného nástupce Petra Nečase, který dokáže zajistit 101 hlasů ve sněmovně, aby mohla stávající koalice dovládnout do řádného termínu v květnu 2014. Druhou možností jsou předčasné volby, což upřednostňuje opozice. Třetí variantou zůstává vláda přechodného kabinetu do voleb.

1) Nástupce Nečase z ODS?

Podle zástupců koalice by se mělo pokračovat v klíčových úkolech dosavadní vlády až do řádných voleb v květnu 2014. Nečas si uvědomuje, že bude nezbytné vyjednávat i s prezidentem, který bude nového předsedu vlády jmenovat: „Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že bude respektovat parlamentní charakter naší republiky, a to, že vláda se odvíjí od Poslanecké sněmovny a její důvěry. Budou-li koaliční špičky, a já předpokládám, že ano, schopny nalézt 101 poslanců a poslankyň, kteří budou připraveni podpořit novou vládu s novým premiérem, bude toto respektovat i pan prezident Zeman,“ dodal.

  • Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo předpokládá, že koalice měla situaci se Zemanem předjednanou: „Prezident teď může jmenovat premiérem úplně každého, bude záležet na tom, jestli této koalici dá ještě šanci, nebo jestli vývoj požene k předčasným volbám,“ řekl v první reakci na zprávu o demisi premiéra.

Ministr průmyslu a první místopředseda ODS Martin Kuba již oznámil, že pokud ho strana vyzve, je připraven po Nečasovi funkci premiéra převzít. Kuba to prohlásil ještě předtím, než Nečas oznámil, že rezignuje. „Pokud by jednání došla do stavu, kdy je pokračování možné jen s jiným premiérem, tak je pro mě klíčový názor ODS. Pokud bych byl vyzván, tak musím být připraven a jsem připraven tu odpovědnost nést,“ odpověděl ministr na otázku, jestli by vládu vedl. ODS bude Nečasova nástupce vybírat v pondělí odpoledne, v úterý by se pak ke kandidátovi mohli vyjádřit koaliční partneři. Kromě Kuby se zmiňují i jména místopředsedů ODS Jiřího Pospíšila či Pavla Blažka.

Místopředseda ODS Martin Kuba
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Varianta nového premiéra je podle Jindřicha Šídla možná a v Česku s ní již máme zkušenosti, například ze střídání Vladimíra Špidly za Stanislava Grosse nebo Grosse za Jiřího Paroubka. Šídlo však zároveň podotkl, že koalice byly tehdy sice slabé, ale stále měly dost hlasů. Nynější koalice podle něj za současného stavu nemá šanci dát dohromady 101 hlasů, které potřebuje pro to, aby mohla ve vládě pokračovat.

  • „Když teď koaliční politici optimisticky mluví o tom, že jsou schopni sehnat 101 hlasů, docela by mě zajímalo, kde by je dokázali sehnat. Pak je tam ještě druhá věc, a to probíhající vyšetřování. Pokud tu jsou stíhaní bývalí poslanci ODS, tak je logické a správné klást si otázku, od koho přijali ty funkce? To je věc, která se může velmi brzo dotknout i další koaličních politiků, alespoň v tom postupu, v jakém ho uplatňuje policie a státní zastupitelství,“ připomíná Jindřich Šídlo.

2) Předčasné volby?

Opozice v čele s ČSSD by nejraději sněmovnu rozpustila - jenže pro rozpuštění Poslanecké sněmovny vlastním usnesením je zapotřebí minimálně 120 hlasů poslanců, kteří by si tak téměř o rok zkrátili volební období. Podívejte se na reakce politiků bezprostředně po Nečasově ohlášené demisi:

Špičky ČSSD
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

ČSSD si navíc musí být vědoma toho, že by se po podzimních volbách, které by podle současných preferencí pohodlně vyhrála, dostala do velmi nepříjemné situace. Neměla by totiž sestavený rozpočet, který vláda musí předložit v září. Sociální demokracie by tak čelila hrozbě, že začne vládnout s rozpočtovým provizoriem.

Podle místopředsedy ČSSD Michala Haška by také současná vláda mohla fungovat v demisi až do předčasných voleb. Kabinet by tak mohl pracovat na odstraňování následků povodní, uvedl Hašek v diskusním pořadu televize Prima Family. Podle šéfa Asociace krajů nesmí turbulence na politické scéně zasáhnout do likvidace následků záplav.

3) Přechodná vláda?

Nabízí se také třetí možnost přechodné vlády, která by zemi dovedla do voleb. Tato varianta, kterou však zatím nechce žádná ze stran, by nastala, pokud by koalice nesestavila vládu a ve sněmovně by se zároveň nenašlo 120 hlasů k jejímu rozpuštění. Situace by zřejmě posílila roli prezidenta Zemana, který by mohl jmenovat úřednického premiéra místo Petra Nečase.

Miloš Zeman
Zdroj: Hájek Tomáš/ČTK

Nečasovo vládní angažmá trvalo tři roky, stejnou dobu byl i předsedou ODS. Jeho vládní angažmá nebylo bezproblémové. Jeho politická kariéra nabrala obrátky krátce před volbami v roce 2010. Tehdy Nečas narychlo nahradil na pozici volebního lídra tehdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka a podařilo se mu usednout do křesla premiéra přesto, že ODS ve volbách nezvítězila.

„Pan čistý“ měl zachránit skomírající ODS

Do čela občanských demokratů přišel Nečas s pověstí „pana čistého“. Osmačtyřicetiletý vystudovaný fyzik se přitom v politice pohybuje už od roku 1991, kdy se stal předsedou oblastní rady ODS ve Vsetíně.

  • „Dobře si vzpomínám na první chvíli, kdy jsem ho uviděl na jakémsi volebním mítinku v květnu roku 1992. A už tehdy se mi zdál jako mladý a nadějný,“ říkal o Nečasovi bývalý prezident Václav Klaus.

Přestože ve vedení strany působil od roku 1999, jeho jméno nebylo nikdy spojeno s žádným skandálem a Petr Nečas se tak měl stát tím, kdo napraví pošramocenou pověst strany. Té předtím škodil především problém takzvaných regionálních kmotrů, tedy podnikatelů, kteří měli údajně velký vliv na rozhodování politiků strany.

Petr Nečas, 2010
Zdroj: František Vlček/isifa/Lidové noviny

Přestože Nečas volby nevyhrál, sestavil zdánlivě nejsilnější kabinet novodobých českých dějin. Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných měla ve sněmovně pohodlnou většinu 118 poslanců.

  • „Občané očekávají, že tato vláda skutečně bude předvádět především práci, nikoli nějaké politické hašteření. A já vás chci ujistit, že toto je i můj cíl,“ prohlásil Nečas při uvedení do funkce premiéra.

O příliš stabilní vládu ale nešlo. Záhy totiž vládní politiku začaly ovlivňovat vnitrokoaliční spory - kvůli odvolání policejního prezidenta, kvůli údajné korupci na ministerstvu životního prostředí nebo pro loňské potíže při schvalování daňového balíčku, který odmítla část ODS, především tzv. rebelové, kteří byli nyní obviněni z korupce.

Nečas byl někdy kritizován za určitou nerozhodnost a nedostatek přirozeného „vůdcovství“, ať už ve straně, nebo ve vládě, kde se dostával do sporů mimo jiné s druhým mužem TOP 09 a ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

O tom, že Nečasova vnitrostranická pozice nebyla úplně pevná, svědčí například i hlasování na loňském podzimním volebním kongresu ODS. Petr Nečas šel na volební kongres bez protikandidáta na předsednickou funkci, ale na kongresu se najednou objevil protikandidát z okruhu zmíněných rebelů - Ivan Fuksa (nyní jeden z obviněných). A získal třetinu hlasů.

Velkou snahu věnoval Nečas očištění strany od vlivu zákulisních hráčů, což se mu ale podle mínění celé řady komentátorů především v Praze příliš nedařilo. ODS v Praze dokonce krátce před povodněmi ztratila poprvé po 20 letech vliv na vedení radnice poté, co zastupitelstvo odvolalo primátora Bohuslava Svobodu.

Petr Nečas se také rozešel s některými svými spojenci, například bývalým místopředsedou ODS a exministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem. Výrazným momentem byl i konflikt s někdejším šéfem poslaneckého klubu ODS Petrem Tluchořem (nyní též obviněný), který při loňském hlasování o daňovém balíčku hrozil přerůst v pád vlády.

Vládě pod vedením Petra Nečase se přitom podařilo prosadit i několik přelomových a sporných zákonů, třeba penzijní reformu nebo církevní restituce.

Nečasův kabinet je šestou českou vládou, jež skončí předčasně:

  1. Vláda Václava Klause (vládla 18 měsíců; červenec 1996 až leden 1998): Ve volbách do sněmovny v roce 1996 získala dosavadní vládní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA jen 99 mandátů a byla odkázána na toleranci ČSSD. Nestabilitu vlády začátkem roku 1997 ještě zhoršily ekonomické problémy země, olej do ohně přilily i zprávy o fiktivních sponzorech občanských demokratů. Poté, co MfD informovala o údajném tajném kontu ODS ve Švýcarsku, se strana rozštěpila a z vlády navíc odešli ministři KDU-ČSL i ODA. Na konci listopadu podal Klaus demisi, vláda působila do 2. ledna 1998, kdy byl jmenován kabinet Josefa Tošovského.
  2. Vláda Vladimíra Špidly (25 měsíců; červenec 2002 až srpen 2004): Volby v roce 2002 vyhrála ČSSD v čele se Špidlou, který se stal premiérem koaličního kabinetu, ve kterém zasedli i zástupci KDU-ČSL a US-DEU. Vláda však měla jen 101 poslanců. V březnu 2003 sice Špidla obhájil svůj předsednický post v ČSSD a jako předseda vlády pokračoval, jeho definitivní konec ale znamenal neúspěch strany ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004. Vláda podala demisi 1. července 2004, vládla do jmenování nového kabinetu o měsíc později.
  3. Vláda Stanislava Grosse (devět měsíců; srpen 2004 až duben 2005): Statutární místopředseda ČSSD a dosavadní ministr vnitra Gross nahradil v premiérském křesle Špidlu a převzal i základní půdorys koaličního kabinetu s lidovci a unionisty. Grossovi i jeho kabinetu zlomila začátkem roku 2005 vaz aféra okolo majetkových poměrů jeho rodiny, po níž oznámili odchod z vlády ministři za KDU-ČSL a US-DEU. Gross nakonec podal 25. dubna demisi, ve stejný den prezident Václav Klaus jmenoval premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) i jeho kabinet.
  4. První vláda Mirka Topolánka (čtyři měsíce; září 2006 až leden 2007): Po složitých povolebních jednáních nakonec tehdejší šéf ODS Topolánek sestavil menšinový kabinet složený z občanských demokratů a nestraníků. Vláda však začátkem října jako první v historii samostatné ČR nezískala důvěru - hlasovalo pro ni jen 96 poslanců (občanští demokraté, zelení a většina lidovců). Topolánek následně podal 11. října demisi, kabinet však vládl až do jmenování svých nástupců na počátku roku 2007.
  5. Druhá vláda Mirka Topolánka (28 měsíců; leden 2007 až květen 2009): Na druhý pokus sestavil Topolánek koaliční kabinet, ve kterém spolu s ministry za ODS zasedli i zástupci KDU-ČSL a Strany zelených. Na počátku měla vláda ve sněmovně pouze 100 poslanců a důvěru získala díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD. Opozice postupně vyvolala pět hlasování o nedůvěře vládě, v důsledku vnitřních sporů ve Straně zelených i ODS ten pátý v březnu 2009 uspěl. První česká vláda, které byla vyslovena nedůvěra, vládla až do jmenování kabinetu Jana Fischera v květnu 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kontrola na Úřadu práce zjistila nedostatky v účetnictví za 5,6 miliardy

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) během kontroly účetnictví Úřadu práce ČR (ÚP ČR) zjistil významné nedostatky v účetnictví v objemu 5,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že kontrola začala již loni, mohl úřad chyby a zjištěné nedostatky průběžně opravovat. Chyby za 3,5 miliardy korun úřad práce opravil, neopravené nesprávnosti za zhruba dvě miliardy korun nebyly podle NKÚ z hlediska účetní závěrky významné. V pondělí o tom informoval NKÚ.
před 26 mminutami

VideoRozšíření asistované reprodukce u ministerstev naráží

Ministerstvo zdravotnictví se musí vypořádat s řadou připomínek k návrhu, který má rozšířit možnost umělého oplodnění i na ženy bez partnera. Přístup k umělému oplodnění má ze zákona pouze heterosexuální pár, což by ministerstvo chtělo změnit. Některé rezorty novinku nezpochybňují, proti jsou ale třeba ministerstva práce nebo spravedlnosti. Rezort práce a sociálních věcí má k návrhu sedm zásadních připomínek. Podle něj by stát například neměl uměle vytvářet matky samoživitelky. Zájem o umělé oplodnění vzrostl za posledních 15 let skoro na trojnásobek. Loni se díky asistované reprodukci narodilo dosud nejvíce dětí, více než pět tisíc.
před 2 hhodinami

Méně metrů, vyšší ceny. Nové byty jsou stále menší

Zájem o nové byty roste, jejich rozměry se ale postupně zmenšují. Podle developerů se za posledních deset let z průměrného nabízeného bytu vytratil prostor odpovídající jednomu pokoji a průměrná plocha novostaveb nyní dosahuje zhruba 56 metrů čtverečních. Na trhu se zároveň stále častěji objevují mikrobyty nebo prostory, které kvůli své velikosti ani nesplňují parametry bytu.
před 3 hhodinami

VideoUkrajinští váleční veteráni učí Čechy ovládat drony

Ukrajinští váleční veteráni učí zájemce v Česku létat s FPV drony. Ty umožňují pilotům pohled na terén z ptačí perspektivy, tedy tak jako by seděli přímo uvnitř létajícího stroje. Kurzy pořádá organizace Strong Europe, která se snaží přenášet zkušenosti z obrany Ukrajiny proti Rusku. Zapojili se lidé z bezpečnostní komunity i laici. K jejich motivům patří například snaha být připravený pro případ nebezpečí a umět se zapojit do obrany státu. Někteří přitom zdůrazňují, že není jejich stylem utéci ze země v případě války, jako to hlásají jejich známí.
před 13 hhodinami

„Jednání vázne.“ Odbory vyzývají vládu ke schůzce o zvýšení platů

Odbory požadují pro příští rok navýšení platů ve veřejné sféře výrazně nad dvě procenta. Méně by podle nich nepokrylo ani očekávanou inflaci. Vládu pak kritizují za to, že s nimi o odměňování zaměstnanců státu doteď nezačala jednat. V týdnu odboráři poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO) otevřený dopis s výzvou, aby co nejdřív určil termín schůzky. Ministryně financí i šéf resortu práce vzkazují, že s debatou počítají. Kdy přesně, ale neřekli.
před 13 hhodinami

Vyčerpané české turisty v Rakousku zachraňovaly vrtulníky

O dvou víkendových případech letecké záchrany českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují tamní média. Čtveřice Čechů se v sobotu dostala do potíží při túře pod horou Traunstein, a nakonec byla zcela vyčerpaná. Turisté podle serveru Kronen Zeitung přecenili své síly a příliš spoléhali na navigační aplikaci. Ve druhém případě zasahoval policejní vrtulník u české rodiny s vyčerpanou desetiletou dívkou na hoře Grosser Donnerkogel, píše server MeinBezirk.
před 19 hhodinami

VideoTlačítko pro snadné vrácení zboží míří na e-shopy. Byť má zpoždění

Internetoví prodejci přidávají na weby tlačítko pro snadnější odstoupení od smlouvy, aby vrácení zboží bylo stejně rychlé jako jeho zakoupení. I pro ty zdejší už to mělo být povinností, Česko ale nestihlo včas přijmout evropskou směrnici. Zákon tak zřejmě bude platit od ledna. Tlačítko pro vrácení objednaného zboží musí být jasně viditelné a být v základním funkčním nastavením e-shopu. Tato povinnost platí pro všechny internetové obchody. Objem on-line nákupů roste rok co rok. Dnes na internetu nakupuje více než osmdesát procent populace. Takový počet Česko řadí na samotnou špičku Evropské unie, on-line nákupy tu tvoří asi patnáct procent maloobchodu.
včera v 07:30

VideoStále více Čechů míří v létě do Skandinávie

Stále více Čechů v létě cestuje do Skandinávie. Prodejci letenek odhadují, že celkově by ji letos mohlo navštívit asi o pětinu českých cestovatelů více než loni. „Klienti, kteří chtějí aktivnější dovolenou, nebo poznávací zájezdy, i kvůli teplotám volí sever,“ potvrzuje trend mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk. Právě rostoucí teploty napříč Českem i obvyklými dovolenkovými destinacemi poptávku podporují. A to i přesto, že průměrná dovolená ve Skandinávii vyjde o třetinu až polovinu dráž než ta ve Španělsku nebo Řecku. Zvýšený zájem Čechů zaznamenali i majitelé hotelů a penzionů v Alpách. Několikátým rokem po sobě roste zájem také o Polsko, kam se letos chystá dvanáct procent Čechů.
včera v 06:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.