Loni v září sliboval ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) zahájit v roce 2017 stavbu 140 kilometrů dálnic. Jaký je výsledek? Z devíti tzv. prioritních úseků začaly práce pouze na dvou částech karlovarské dálnice D6, na severní Moravě pak odstartovala přestavba čtyřpruhové silnice na dálnici D48. A tím výčet končí. Namísto 140 tak letos stát zahájil práce jen na dvaceti kilometrech.
Ministr dopravy potíže se zahajováním dálničních staveb připouští. Podle něj však za neustálé odklady může složitá příprava, zdlouhavé výkupy pozemků, obstrukce ekologických organizací či odvolávání neúspěšných uchazečů při výběrových řízeních. A také jeho předchůdci, kteří podle Ťoka přípravu staveb zanedbali.
„Za naší vlády se dostavělo zhruba 40 kilometrů dálnic (přesněji 29,6 km, pozn. red.). Takže to není tak špatný výsledek na to, že mi moji předchůdci nenechali vůbec nic nachystáno,“ řekl Dan Ťok webu ČT24.
Řada chystaných úseků podle něj už brzy získá stavební povolení. „Je nachystáno 150 kilometrů dálnic. Takže začátkem příštího roku se rozjede tak velká stavební sezona, jaká tady dlouho nebyla,“ slibuje ministr dopravy. Podobné číslo přitom Ťok uváděl už loni, když mluvil o roku letošním.
MAPA: Kde se mělo začít stavět v roce 2017
(zeleně zahájené stavby, červeně odložené)
Odbornice na dopravní stavby a někdejší ředitelka úseku kontroly kvality staveb Ředitelství silnic a dálnic Miloslava Pošvářová však míní, že hlavní odpovědnost za průtahy při stavbě dálnic má stát. Za poslední čtyři roky, kdy resort dopravy vedli ministři za hnutí ANO (první rok Antonín Prachař a další tři Dan Ťok), k viditelnému pokroku nedošlo. Viníkem odkladů je podle ní také přístup ŘSD.
„Probíhá to tak, že starostům obcí oznámí stavbu dálnice. Vzniknou připomínky, starostové chtějí vysvětlení, proč je trasa volena právě tak a ne jinak. Nikdo se s nimi nebaví. Na jejich pozemky vyjedou dělat vrty a průzkumy. Vytvoří se odpor obyvatel, občanů, starostů, zastupitelů. Chtějí odpovědi, ale nikdo jim je nedává. A tak se v reálu takzvaně blokují stavby. Tímto systémem se nic postavit nedá,“ řekla Pošvářová webu ČT24. Podle ní lze teď očekávat „silový postup“ – vytvoření nového úřadu, větší tlak na vyvlastňování pozemků a prosazování staveb i přes odpor obyvatel.
ŘSD plánovalo v roce 2017 začít stavbu dvou částí dálnice D3 kolem Českých Budějovic, tří úseků D6 mezi Prahou a Karlovými Vary, D11 od Hradce Králové do Jaroměře, D35 od Opatovic nad Labem k Ostrovu na Chrudimsku či obchvatů Frýdku-Místku a Otrokovic.
Mezi nové dálnice někdy stát započítává i rekonstruovanou D1, i na ní se ale práce opožďují. Letos měly začít práce na čtyřech úsecích, na dvou z nich (Mirošovice–Hvězdonice a Koberovice–Humpolec) se tak ale nestalo. Namísto plánovaných 32 kilometrů se tak začalo opravovat jen 13,5.
D11: Největší archeologické naleziště
Dálnice D11 po čtyřech desítkách let dosáhla letos v srpnu až k Hradci Králové. Od něj má pokračovat na sever přes Smiřice, Jaroměř a Trutnov až na hranici s Polskem. Rovinatá polabská krajina v okolí Hradce je pro stavbu dálnice bezproblémová jen zdánlivě – jde totiž zároveň o území, kde lidé žili už před několika tisíci lety.
Místo stavebních strojů se proto teď na pásu dlouhém dvacet kilometrů opatrně pohybují archeologové se špachtlemi a štětci. Průzkum, který nemá v Česku obdoby, vyjde stát na téměř osm set milionů korun. Oblast totiž patří z pohledu archeologů mezi nejzajímavější v zemi.
Průzkum by měl skončit na jaře 2018, mezi Hradcem a Jaroměří už je v polovině. Některá naleziště jsou ale tak bohatá, že se archeologové obávají, že mnohé vykopávky (například u Jaroměře nebo Trotiny) nestihnou dokončit. Chtějí proto požádat o prodloužení termínu průzkumu o další jeden až dva měsíce.
„Z pohledu archeologie je to obrovská sonda do krajiny. Pro nás je to zajímavé i z toho důvodu, že o tomto prostoru jsme mnoho nevěděli, žádné významné zásahy do terénu se zde nekonaly. Až teď se ukazuje, co v podzemí skutečně je. Překvapení je proto vše, co odkrýváme,“ říká ředitel Archeoparku Radomír Tichý z hradecké univerzity, která se na výzkumu podílí.
I když archeologové v místě bohaté objevy očekávali, jejich množství je překvapilo. Nálezy začínají mladší dobou kamennou, tedy zemědělským pravěkem, nechybějí domy a pohřebiště ze starší doby bronzové, pohřebiště raného středověku či pozůstatky z prusko-rakouské války roku 1866 či dnes už zaniklé zpevněné cesty i se stopami kol. Největším překvapením jsou dvě pohřebiště u Semonic ze sklonku mladší doby kamenné. „Pohřebiště by měla patřit kultuře se šňůrovou keramikou, o které jsme si donedávna mysleli, že ve východních Čechách není,“ dodává Tichý.
Přezkoumejte všechno, žádají Děti Země
Archeologové ale nejsou jediní, kdo může stavbu D11 zdržet. Takzvaný rozklad podal spolek Děti Země a také dvě majitelky pozemků. Ekologové žádají například dopracovat studii o šíření hluku z dálnice nebo zajistit, aby se stromy v trase budoucí dálnice kácely jen v období vegetačního klidu. Napadají i hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) a to, že neproběhlo za účasti veřejnosti, ale jen na základě vládní výjimky.
Nenápadným, ale z pohledu zdržení nejrizikovějším požadavkem je, aby se po formální i věcné stránce přezkoumala úplně všechna úřední rozhodnutí – těch jsou přitom jen na této stavbě desítky. Ministr dopravy Dan Ťok se proti rozkladu ohradil a označil ho za obstrukci a šikanu, podle něj může vypořádání připomínek znamenat až roční zdržení.
Ke zdržení však přispělo také samo ministerstvo dopravy. Přestože Ředitelství silnic a dálnic požádalo o stavební povolení na část prvního úseku (od Hradce Králové do Předměřic nad Labem) v květnu 2016, ministerstvo zahájilo řízení až po deseti měsících – v březnu 2017. Povolení pak vydalo v červnu 2017, tedy více než rok po podání žádosti.
Rozklad podaly kromě ekologického sdružení ještě dvě majitelky pozemků, které tvrdí, že s nimi o stavbě nikdo nejednal. Ministerstvo dopravy to odmítá a tvrdí, že s nimi podepsalo smlouvy na odkup pozemků.
Potíže měl investor i se získáním dalších pozemků – především těch, o které se soudila katolická církev se Státním pozemkovým úřadem. Až letos v srpnu po složitých jednáních církev povolila stavět na sporných pozemcích s tím, že pokud u soudu uspěje, stát se s ní dodatečně vyrovná. I tak už bylo zřejmé, že stavět se začne nejdříve na jaře příštího roku. V případě části z Hradce do Smiřic pak ŘSD zahájení odsunulo nejdříve na červen 2018.
D35: Na geodety volali zemědělci policii
Blízko k zahájení stavby v letošním roce měly také dva úseky dálnice D35, vedoucí napříč Pardubickým krajem z Opatovic nad Labem až do Ostrova na Chrudimsku. Když ale v dubnu na pozemky dorazili geodeti, kteří měli vytyčit koridor pro dálnici a archeologický průzkum, čekalo je překvapení. Rozezlení majitelé půdy na ně zavolali policii a nechali je z polí vyvést.
Zemědělci totiž svá pole ještě na letošní sezonu oseli. A pokud by jim pozemky obsadili archeologové a stavbaři, přišli by o dotace, které za pěstování plodin pobírají. Farmáři odkazovali na smlouvy, které jim umožňují hospodařit na polích až do konce září. Přesto na některé pozemky vjely bagry a úrodu poničily.
Ředitelství silnic a dálnic jen vzkázalo, že ve veřejném zájmu je podle něj možné průzkum provést, i když včas nevypovědělo všechny smlouvy. Zemědělce navíc zástupci organizace nařkli z toho, že stavbu úmyslně komplikují. Někteří farmáři poté podali trestní oznámení a uvedli, že budou bagry blokovat i vlastními těly. Silničáři nakonec ustoupili a práce zastavili, zavázali se také uhradit vzniklé škody. Zemědělci na oplátku přislíbili, že jim pozemky uvolní ihned po sklizni.
Kde to bylo možné, začali archeologové pracovat hned. Další plochy obsazovali postupně, jak jim je zemědělci uvolňovali. Na průzkumu se podílí tři sta lidí. Trvat má do srpna příštího roku, ale i zde se už počítá s jeho prodloužením. Rozsah prací je podobně velký jako na nedaleké D11 u Hradce Králové – za prozkoumání pásu dlouhého 27 kilometrů stát zaplatí 193 milionů korun bez DPH. Archeologové očekávají nálezy z období od mezolitu až po vrcholný středověk. Například nedaleko Rokytna už objevili pravěkou vesnici zemědělců.
Na některých místech budou moci archeology hned po skončení průzkumu nahradit stavbaři. Dálnice totiž bude vznikat po menších etapách. Na nejsložitější část – více než kilometr dlouhou estakádu od třípatrové křižovatky u Opatovic přes Labe a jeho záplavové území – už mají silničáři pravomocné stavební povolení, stejně jako na dalších pět kilometrů trasy. Vykoupenu mají naprostou většinu ze 1400 potřebných pozemků, několik jich ale ještě vyvlastňují. V současnosti se počítá se zahájením prací v březnu 2018.
D3: Spor o počet sjezdů i potíž s pozemky
Zpoždění nabírá také stavba dálnice D3 v úseku Úsilné–Hodějovice, známější spíše jako obchvat Českých Budějovic. Přestože měla začít letos, nejsou ještě vykoupeny ani všechny potřebné pozemky – v současnosti jich chybí zhruba tři procenta. Zahájení stavby je nyní plánováno na duben 2018.
Projekt obchvatu se navíc opakovaně měnil. Původní plány počítaly s pěti sjezdy z dálnice do krajského města, postupně ale byly kvůli protestům místních obyvatel dvě křižovatky vypuštěny – u Hlinska a Hodějovic. K existující křižovatce Úsilné tak má přibýt jen sjezd u Pohůrky, na navazujícím úseku pak u Roudného.
Vypuštění dvou sjezdů se ale naopak nelíbí právě obci Roudné na jižním okraji Budějovic. Místní se bojí, že tam provoz výrazně vzroste, protože řidiči nebudou mít v celé jižní části města jinou možnost se na dálnici připojit. Pozemky pod vynechanými křižovatkami přesto stát vykoupí – kdyby se v budoucnu ukázalo, že jsou přece jen potřebné.
Ještě větší zpoždění nabral navazující úsek Hodějovice–Třebonín, který se začne stavět nejdříve v říjnu 2018. Vykoupeno je 86 procent potřebných pozemků. Na některých už pracují archeologové, například u Plavu v srpnu odkryli tři mohyly z doby bronzové. Lokalita patří k nejvýznamnějším mohylovým pohřebištím v jižních Čechách. Průzkum by podle archeologů stavbu zdržet neměl, po celou dobu na ni však budou dohlížet. V současnosti už také na mnoha místech probíhá kácení stromů a příprava pro budoucí stavbu.
D1: Přerov zůstane špuntem další roky
K dokončení celé dálnice D1 Praha–Brno–Ostrava bude příští rok (po otevření úseku z Přerova do Lipníku nad Bečvou) chybět už jen jediná část – okolo Přerova. Stavba desetikilometrového úseku ale nezačne dříve než v říjnu 2018.
I zde se proti ní odvolal spolek Děti Země. Nesouhlasil s výjimkou ze zákona, která se týká zásahu do biotopů šestadvaceti zvlášť chráněných druhů živočichů. Jak uvedli, jde například o motýla batolce červeného, křečka polního či skokana štíhlého, kteří by mohli stavbou podle ekologů trpět.
Aktivity sdružení vyvolaly v Přerově velké emoce. Primátor dokonce nechal ve městě vylepit plakáty s kontaktem na předsedu Dětí Země, aby se naštvaní lidé mohli obracet přímo na něj.
Ministerstvo sice k úlevě Přerovanů v říjnu rozhodlo, že veřejný zájem v tomto případě převažuje nad ochranou přírody a že vyjmenovaní živočichové nejsou v místě ohroženi vyhynutím. Spolek ale v prosinci podal proti rozhodnutí ministerstva žalobu u Krajského soudu v Ostravě. Verdikt zatím nepadl.
Silničáři navíc musí vyřešit i další problémy – především spory o pozemky. Vypořádali se už s osmdesáti procenty z téměř devíti set vlastníků, některé pozemky se však vykoupit nedaří a stát je proto vyvlastní. Už od února probíhá také archeologický průzkum. I kdyby šlo vše podle plánu, dočká se D1 svého definitivního dokončení a Přerov svého dálničního obchvatu nejdříve koncem roku 2022.
D48, D49, D55: Frýdek, Zlín i Otrokovice si ještě počkají
Jediná dálniční stavba, jejíž stavba v roce 2017 na Moravě a ve Slezsku začala, je D48 u Příboru na Novojičínsku. Ve skutečnosti nejde o úplně novou dálnici, ale jen o rekonstrukci a rozšíření už existující čtyřpruhové silnice. Na jedenácti kilometrech budou stavbaři pracovat téměř čtyři roky. Naopak slibovaný dálniční obchvat Frýdku-Místku na D48 ani jeho napojení na dálnici D56 od Ostravy, které vláda zařadila mezi tzv. prioritní stavby, letos nezačal.
I tady se do věci vložil spolek Děti Země. Vadí mu mimo jiné to, že nedošlo k novému hodnocení vlivu na životní prostředí a že vláda výjimkou vyloučila z procesu veřejnost. Odpovědnost podle kritiků nese také ministerstvo dopravy, jemuž vydání stavebních povolení trvalo několik let. Obchvat Frýdku-Místku se připravuje už dvě desetiletí a současný průtah městem je dlouhodobě přetížený i kvůli blízké automobilce Hyundai.
A problémy mají i zbylé prioritní stavby ve východní polovině republiky. Dostavba jihovýchodní části obchvatu Otrokovic v rámci dálnice D55 má začít až v polovině příštího roku. Pokud se ovšem podaří vykoupit pozemky a dokončit vyvlastnění, v současnosti zbývá vyřešit už jen 1,4 procenta ploch.
Na samostatnou knihu by pak vydaly peripetie kolem dálnice D49 na Zlínsku – její stavba začala v roce 2008, ale o dva roky později byla kvůli nedostatku peněz zastavena. Poté ji napadla ekologická sdružení kvůli ohrožení vzácných živočichů, především křečka polního. Výjimku, díky níž mohli stavbaři na místech výskytu křečka pracovat, soud letos pozastavil. ŘSD nyní očekává zahájení prací nejdříve v září 2018 – tedy přesně deset let od oficiálního zahájení stavby.
D6: Dvě části začaly na sklonku roku
Jediný letošní úspěch si stát nakonec může připsat v případě karlovarské dálnice D6. Těsně před koncem roku se podařilo zahájit stavbu dvou ze tří částí: úsek Nové Strašecí – Řevničov a navazující obchvat Řevničova. Celkem jde o bezmála deset kilometrů, byť u první části jde opět jen o rozšíření a úpravu existující silnice první třídy.
Tendry na oba úseky proběhly nezvykle hladce a bez odvolávání ekologů či účastníků výběrového řízení. V obou případech také nabídly vítězné firmy výrazně nižší cenu, než se očekávalo – zhruba o třetinu. V přepočtu na kilometr tak půjde o jedny z nejlevnějších úseků dálnic v posledním desetiletí.
O pětikilometrový úsek od Nového Strašecí k Řevničovu usilovalo jedenáct společností, vítězné sdružení (Berger Bohemia, Alpine Bau a Habau) nabídlo cenu 745 milionů bez DPH. Pro řidiče bude důležitá především druhá část, která odstraní komplikovaný průjezd Řevničovem a Krušovicemi. Postaví ji firmy Metrostav, Eurovia a Swietelsky stavební. Stát jim za čtyřkilometrový úsek zaplatí přes miliardu, dříve přitom běžně platil tuto částku za pouhý kilometr.
Blízko k zahájení má i třetí z chystaných úseků – obchvat Lubence. Stavět by se mohl začít na jaře příštího roku. U všech tří úseků D6 se počítá s dokončením v závěru roku 2020. I pak ale bude chybět souvislé dálnici z Prahy do Karlových Varů ještě 70 kilometrů. Podle současných plánů by měla být kompletní nejdříve v roce 2026, tedy více než 40 let po otevření prvního úseku.
