Archeologové odkryli tři mohyly z doby bronzové na trase budoucí dálnice D3

Průzkum na místě, kudy povede dálnice D3, měl smysl. Mezinárodní vědecký tým zde našel řadu zajímavých nálezů.

Archeologové odkryli u Plavu na Českobudějovicku tři mohyly z doby bronzové, které se nacházejí v místech, kudy povede dálnice D3. Jde o pohřebiště z prvního tisíciletí před naším letopočtem.

Na výzkumu spolupracují archeologové Jihočeského muzea a z univerzity v Hamburku. Projekt nijak neomezí ani nezpomalí výstavbu dálnice D3, která má v budoucnosti spojit Prahu s rakouskými hranicemi. Novinářům to dnes řekli zástupci Jihočeského muzea.

„Mohyly jsou na trase úseku mezi Hodějovicemi a Dolním Třebonínem. Po skončení archeologického výzkumu bude následovat odlesnění a zároveň poběží výběrové řízení na zhotovitele stavby. Ten musí připravit dokumentaci a sejme ornici, pak se sem znovu vrátí archeologové, kteří budou mít dohled po celou dobu stavby,“ řekla Vladimíra Hrušková z Ředitelství silnic a dálnic v Českých Budějovicích.

Lokalita patří k nejvýznamnějším mohylovým pohřebištím v jižních Čechách. Všechny dosavadní poznatky o ní však pocházely z výkopů z 19. století.

Stavba dálnice pomohla poznání naší minulosti

Nejde o první výzkum tohoto charakteru spojený se stavbou D3. Například na trase dálnice ze Ševětína do Českých Budějovic našli archeologové desítku sídlišť z mladší doby kamenné, mladší i starší doby bronzové, dále osady Germánů a Slovanů.

D3 má v budoucnosti spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. O potřebě této komunikace se hovoří tři desítky let. Zatím je v provozu jen 40 kilometrů mezi Veselím nad Lužnicí a Meznem na Benešovsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...