Archeologové odkryli tři mohyly z doby bronzové na trase budoucí dálnice D3

Průzkum na místě, kudy povede dálnice D3, měl smysl. Mezinárodní vědecký tým zde našel řadu zajímavých nálezů.

Archeologové odkryli u Plavu na Českobudějovicku tři mohyly z doby bronzové, které se nacházejí v místech, kudy povede dálnice D3. Jde o pohřebiště z prvního tisíciletí před naším letopočtem.

Na výzkumu spolupracují archeologové Jihočeského muzea a z univerzity v Hamburku. Projekt nijak neomezí ani nezpomalí výstavbu dálnice D3, která má v budoucnosti spojit Prahu s rakouskými hranicemi. Novinářům to dnes řekli zástupci Jihočeského muzea.

„Mohyly jsou na trase úseku mezi Hodějovicemi a Dolním Třebonínem. Po skončení archeologického výzkumu bude následovat odlesnění a zároveň poběží výběrové řízení na zhotovitele stavby. Ten musí připravit dokumentaci a sejme ornici, pak se sem znovu vrátí archeologové, kteří budou mít dohled po celou dobu stavby,“ řekla Vladimíra Hrušková z Ředitelství silnic a dálnic v Českých Budějovicích.

Lokalita patří k nejvýznamnějším mohylovým pohřebištím v jižních Čechách. Všechny dosavadní poznatky o ní však pocházely z výkopů z 19. století.

Stavba dálnice pomohla poznání naší minulosti

Nejde o první výzkum tohoto charakteru spojený se stavbou D3. Například na trase dálnice ze Ševětína do Českých Budějovic našli archeologové desítku sídlišť z mladší doby kamenné, mladší i starší doby bronzové, dále osady Germánů a Slovanů.

D3 má v budoucnosti spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. O potřebě této komunikace se hovoří tři desítky let. Zatím je v provozu jen 40 kilometrů mezi Veselím nad Lužnicí a Meznem na Benešovsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 19 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...