Archeologové odkryli tři mohyly z doby bronzové na trase budoucí dálnice D3

Průzkum na místě, kudy povede dálnice D3, měl smysl. Mezinárodní vědecký tým zde našel řadu zajímavých nálezů.

Archeologové odkryli u Plavu na Českobudějovicku tři mohyly z doby bronzové, které se nacházejí v místech, kudy povede dálnice D3. Jde o pohřebiště z prvního tisíciletí před naším letopočtem.

Na výzkumu spolupracují archeologové Jihočeského muzea a z univerzity v Hamburku. Projekt nijak neomezí ani nezpomalí výstavbu dálnice D3, která má v budoucnosti spojit Prahu s rakouskými hranicemi. Novinářům to dnes řekli zástupci Jihočeského muzea.

„Mohyly jsou na trase úseku mezi Hodějovicemi a Dolním Třebonínem. Po skončení archeologického výzkumu bude následovat odlesnění a zároveň poběží výběrové řízení na zhotovitele stavby. Ten musí připravit dokumentaci a sejme ornici, pak se sem znovu vrátí archeologové, kteří budou mít dohled po celou dobu stavby,“ řekla Vladimíra Hrušková z Ředitelství silnic a dálnic v Českých Budějovicích.

Lokalita patří k nejvýznamnějším mohylovým pohřebištím v jižních Čechách. Všechny dosavadní poznatky o ní však pocházely z výkopů z 19. století.

Stavba dálnice pomohla poznání naší minulosti

Nejde o první výzkum tohoto charakteru spojený se stavbou D3. Například na trase dálnice ze Ševětína do Českých Budějovic našli archeologové desítku sídlišť z mladší doby kamenné, mladší i starší doby bronzové, dále osady Germánů a Slovanů.

D3 má v budoucnosti spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. O potřebě této komunikace se hovoří tři desítky let. Zatím je v provozu jen 40 kilometrů mezi Veselím nad Lužnicí a Meznem na Benešovsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 22 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...