Sdružení polských žalobců Lex super omnia chce připravit návrh nového znění zákona o prokuratuře, která bude nezávislá na politické moci. Podle sdružení čelí polští prokurátoři tlaku politiků a někteří jsou pro své postoje degradováni a šikanováni. Na konferenci v Brně to řekl předseda sdružení Krzysztof Parchimowicz.
Sdružení polských žalobců si stěžuje na politický tlak a šikanu
Vláda Beaty Szydlové (Právo a spravedlnost) reformovala prokuraturu v loňském roce. Funkce generálního prokurátora je nově sloučená s pozicí ministra spravedlnosti, který tak získal rozsáhlé personální pravomoci a hned je začal využívat.
„Prokuratura nemůže být závislá na politicích s tím, že každé čtyři roky přijde personální zemětřesení,“ řekl Krzysztof Parchimowicz, který z bývalé generální prokuratury musel odejít na regionální prokuraturu ve Varšavě.
Frustrovaní žalobci
Sdružení chce nadále přesvědčovat politiky o tom, že základní principy fungování prokuratury by měly být popsané přímo v ústavě, a zastávat se jednotlivých šikanovaných prokurátorů. V minulosti býval podle sdružení Lex super omnia výběr prokurátorů a jejich služební postup transparentní a měl jasné podmínky, teď je podle kritiků v podstatě vše v rukou ministra Zbigniewa Ziobra.
„Taková personální politika s sebou nese značnou frustraci v prokurátorském prostředí,“ řekla Katarzyna Kwiatkowská, která musela z bývalé apelační prokuratury odejít na regionální prokuraturu ve Varšavě.
Lata: Zásahy do polské prokuratury jsou alarmující
Podle prezidenta české Unie státních zástupců Jana Laty jsou zásahy do polské prokuratury alarmující, přestože se v Česku více mluvilo o polských reformách soudů. Kompetence ministra spravedlnosti jsou podle Laty v Polsku větší, než jaké má v Česku nejvyšší státní zástupce. „Může zasahovat do jakékoliv živé kauzy, což je věc, která je nemyslitelná,“ řekl Lata.
V Polsku působí 5800 prokurátorů. Platících členů sdružení Lex super omnia je asi 170, další přibývají. „Nejde ale o sdružení degradovaných, kteří se chtějí pomstít,“ vysvětlil Krzysztof Parchimowicz. Členy jsou i ti, kteří se s žádnou šikanou zatím nesetkali, případně emeritní prokurátoři.
Situací v Polsku se zabývá Evropská komise
Situace kolem justice je v Polsku dlouhodobě napjatá. Evropská komise vede kvůli polskému zákonu o obecných soudech řízení pro porušení unijní legislativy. Jde o jediný z trojice v létě přijatých zákonů, který svým vetem nezastavil polský prezident Andrzej Duda. Veto se týkalo zákonů o nejvyšším soudu a o soudcovské radě. Evropská komise nyní čeká, jak budou tyto právní normy nakonec vypadat.
- Podle Evropské komise není slučitelný s unijním právem, protože zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň, u nichž je to 60 let, a soudců (65 let), a diskriminuje tak osoby na základě pohlaví. To zakazuje jak základní unijní smlouva, tak také směrnice o rovnosti žen a mužů v zaměstnání.
- Komise má také obavy z toho, že zákon může oslabovat nezávislost polských soudů, protože dává ministrovi spravedlnosti pravomoc samostatně rozhodovat o prodloužení mandátu soudců, kteří dosáhli důchodového věku, a může také odvolávat a jmenovat předsedy soudů.
- Nová pravidla také umožňují ministru spravedlnosti ovlivňovat jednotlivé soudce v důsledku vágních kritérií pro prodlužování jejich mandátu a chybějící lhůtě pro rozhodnutí o prodloužení. Zákon tak podle Komise porušuje zásadu neodvolatelnosti soudců.
- „Kromě toho může ministr spravedlnosti sám odvolávat a jmenovat předsedy soudů, což mu rovněž umožňuje ovlivňovat soudce při rozhodování o věcech, které zahrnují uplatňování práva EU,“ uvedla Komise.
- Věc je součástí širší, dlouhodobější a velice napjaté debaty mezi komisí a vládou strany Právo a spravedlnost (PiS) o stavu právního státu v Polsku. Varšava na konci srpna jednoznačně odmítla poslední sadu výhrad EK vůči polské soudní reformě.