Vojenské zpravodajství by mělo nově získat odpovědnost za kybernetickou obranu Česka, umožnit to má novela, kterou schválila vláda. Pokud novinka projde i parlamentem, dostanou zpravodajci například možnost monitorování a analyzování elektronické komunikace a provozu na síti. Nebudou ale moct sledovat obsah komunikace konkrétních lidí.
„Jde o ochranu jaderných elektráren, nemocnic, klíčové infrastruktury, to vše může být ohroženo,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Pravidla podle něj neotevřou dveře nabourávání soukromí, například monitorování soukromé elektronické pošty.
Úkolem rozvědky bude sledovat „přesně definované negativní jevy“. Autoři vládní předlohy zprávy celý princip popisují na příkladu měření rychlosti na silnicích. Při něm kamery změří bez identifikace rychlost všech vozidel. Úřady se pak na základě získaných informací zaměří pouze na vozy, které jely příliš rychle.
Pokud se však budou chtít zpravodajci zaměřit na konkrétní lidi, budou muset postupovat jako v současné době – a požádat o soudní povolení.
„Na jednu stranu je potřeba reagovat na nějaké evidentní kybernetické možné hrozby. Na druhou stranu se volá po tom, že se nemá monitorovat nic. Ale to nejde dohromady – bezpečnost má nějakou cenu,“ dodal Martin Stropnický (ANO) s tím, že k podobným krokům sahají i další státy, nedávno třeba Švýcarsko v referendu.
Díky zákonu má být Česko schopné zjistit včas informace o podezřelém kybernetickém chování, které by mohlo ohrozit jeho bezpečnost, a mohlo se mu bránit. Zároveň by ale Vojenské zpravodajství mělo být schopno v případě ozbrojeného konfliktu v kybernetickém prostoru provádět vojenské operace, a podporovat tak armádu. Mohlo by být schopno i kybernetického útoku.
Armádní tajná služba by mohla připojit k zařízením provozovatelů sítí elektronické komunikace své vlastní „technické prostředky kybernetické obrany“. „Jsou to prostředky, které dokážou mnohdy i masivní kybernetický útok zastavit. Před několika dny byl proveden útok na jednu francouzskou firmu a ten byl tak masivní, že by kompletně zastavil internetové služby v Česku,“ uvedl ve Studiu ČT24 odborník na kybernetickou bezpečnost Aleš Špidla.
Ministerstvo obrany před rokem uvedlo, že na obranu před kyberútoky ročně investuje 500 milionů. Na počítačovou bezpečnost v Česku dohlíží i Národní bezpečnostní úřad. Ten má na rozdíl od kyberobrany na starosti kybernetickou bezpečnost.
