Ministr kultury Daniel Herman a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier jednají s majiteli vepřína v Letech u Písku o odkoupení celého objektu. Herman to uvedl v rozhovoru pro týdeník Respekt s tím, že vůle dohodnout se je na straně státu i vlastníka. Vepřín stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy a o nedůstojnosti této stavby se vedou debaty už dvě dekády.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
„V několika kolech se intenzivně scházíme se zástupci akcionářů a zjišťujeme podmínky, za kterých by bylo možné tuto věc řešit. Odkup je jedna z možností, další z možností je stavba nového vepřína,“ informoval Herman před zasedáním kabinetu. „Vláda to zatím na programu neměla, protože musíme připravit podkladový materiál, aby se o tom bylo možné bavit na vládní platformě.“
Podle Hermanova vyjádření pro Respekt je zájem situaci řešit i na straně akcionářů, kterým není příjemná negativní pozornost, jež se s vepřínem pojí. Dohoda ale prý vázne na ceně, protože očekávání obou stran se liší v řádech. „Na případném vyplácení akcionáři samozřejmě nechtějí prodělat,“ uvedl ministr pro zmíněný týdeník a dodal: „Vepřín je naše obrovské selhání v porevolučním vyrovnávání se s naší minulostí.“
Sobotka se dříve klonil spíše k řešení aktuálních romských problémů
Ze Sobotkova kabinetu přitom až dosud zaznívaly ohledně letského tábora rozporné hlasy. Lidovecký ministr kultury existenci vepřína na místě koncentračního tábora kritizoval už před dvěma lety a přirovnal ji k situaci, kdy by se vepři váleli na místě koncentračního tábora Mauthausen. O rok později se za důstojné uctění památky romských obětí vyslovila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka při pietním aktu v roce 2014 ovšem podotkl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských děti a na zlepšování podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
