Záměr ministerstva obrany zavést do branného zákona povinné plošné odvody narazil u poslanců sněmovního výboru pro obranu, ti ho nepodpořili. Ministerstvo tedy od povinných plošných odvodů ustoupilo a přišlo s náhradním řešením - odvody by měly být dobrovolné, povinná by pak byla cvičení dobrovolných záloh. Ani na tom ale mezi poslanci výboru nepanuje shoda a budou o nich dál debatovat.
Čelem vzad, zaveleli poslanci povinným odvodům
„Určitě vypadnou věci, které se týkají povinných odvodů,“ řekl Antonín Seďa (ČSSD). Podle Ivana Gabala (za KDU-ČSL) by měly být priority jinde. „To znamená v budování a doplňování profesionální armády a doplňování aktivních záloh,“ uvedl. Povinné plošné odvody by byly čistě jen evidencí, upozornil.
Obnovení povinných odvodů podle záměru ministerstva neznamenal obnovu základní vojenské služby. A všeobecná branná povinnost pro lidi od 18 do 60 let věku stále v ČR platí pro případ vojenského konfliktu. Novela je v současnosti ve sněmovně před úvodním kolem projednávání, začít by mělo 9. července.
Jak klesaly počty vojáků v aktivních zálohách
Ministerstvo obrany ale už podle informací z výboru od plošných odvodů ustoupilo a nově představilo návrh odvodů dobrovolných. Mladí lidé, kteří by k nim šli a byli by odvedeni, by podle informací z výboru museli ve dvou letech absolvovat vojenský výcvik v délce tří měsíců.
Shoda na řešení nepanuje
Zatímco Gabalovi se takový plán nyní jeví jako rozumný, Seďa soudí, že nebude funkční. „Máme aktivní zálohy, které jsou dobrovolné, členové chodí každoročně na cvičení. Rozmělňovat tyto aktivní zálohy je zbytečné a nikam to nepovede,“ uvedl Seďa.
Nenaplnil by se navíc podle něho původní cíl ministerstva, tedy zjistit, jak je na tom obyvatelstvo zdravotně a s kým by se mohlo v případě ohrožení nebo válečného stavu počítat. Seďa soudí, že armáda by za těmito účely měla dostat možnost vstoupit do existujících databází, u zdravotních pojišťoven to ale naráží na ochranu osobních údajů.
Poslankyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS):
„Když to nazývají dobrovolnými zálohami, myslím, že tu dobrovolné zálohy máme v podobě aktivních záloh, těm je třeba pomáhat, na ty je třeba se zaměřit, ty je třeba vybavit.“
Obrana chce skokově navýšit počty aktivních záloh
Obranyschopnost republiky chce ministerstvo vedle odvodů řešit i rozšířením stavů aktivních záloh. V současnosti může tuzemská armáda v případě ohrožení státu počítat s 1200 muži, resort ale chce změnou zákona jejich počet v příštích letech navýšit na pět tisíc.
Nové záložáky mají přilákat peníze, například vysokoškoláci by za účast v zálohách dostávali paušál 20 tisíc ročně. „Návrh počítá i s tím, že za dobu, kdy bude na cvičení příslušník aktivní zálohy, tak jeho zaměstnavatel dostane od státu finanční náhradu ve výši průměrné mzdy,“ dodává ředitel odboru komunikace MO Jan Pejšek. Zmírnit by se měly i některé požadavky na vojáky v záloze. Nově už by nemusely vadit třeba lehčí problémy se zrakem nebo alergiemi.
UDÁLOSTI: Obrana chce zvýšit počty aktivních záloh (zdroj: ČT24)