Rodiče za inkluzi hájí právo postižených vzdělávat se v běžných školách

Praha – Na začátku tohoto roku vznikla aliance Rodiče za inkluzi, která chce upozorňovat na systémové nedostatky bránící inkluzivnímu vzdělávání handicapovaných dětí. Lidé sdružující se v této nezávislé platformě jsou přesvědčeni, že je možné vzdělávat všechny děti společně v jedné třídě. Podporu nabízí především jejich rodičům.

Nahrávám video

Aliance, kterou podporují Nadace Open Society Fund Praha (Nadace OSF) či Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), chce poskytnout pomoc rodičům dětí s nejrůznějšími formami individuálních potřeb, ať již se jedná o jedince fyzicky či mentálně postižené, nebo sociálně či kulturně znevýhodněné. „Aliance chce také posílit roli rodičů, aby byli skutečnými partnery ve školách,“ poznamenala na dnešní tiskové konferenci Marta Pečeňová z organizace Za sklem, která poskytuje podporu lidem postiženým autismem. V této oblasti začala působit kvůli zkušenostem při integraci svého syna s Aspergerovým syndromem. 

Právě role rodičů je podle Aliance při inkluzivním vzdělávání rozhodující, je třeba jim proto poskytnout podporu a seznámit je s příběhy lidí s podobnými zkušenostmi. Předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Šimáčková uvedla, že v různých krajích mají děti s totožnou diagnózou různé šance na vzdělání. Rodiče za inkluzi proto chtějí „posílit roli rodičů tak, aby byli skutečnými partnery při řešení situací kolem vzdělávání dětí.“ 

Aliance Rodičů za inkluzi se domnívá, že v běžné třídě by mělo být začleněno každé dítě, jehož rodič o to bude mít zájem. „Nejzákladnější limit je v hlavách lidí. Aliance je tu od toho, aby hledala cesty, jak to jde. Chce rozpouštět bariéry, předsudky a obavy, že to nemůže fungovat,“ prohlásila další ze členek platformy Milena Němcová. Argumentem, proč handicapované děti vzdělávat společně s ostatními, je i fakt, že po opuštění speciálních či praktických škol neobstojí v běžné společnosti. 

Debaty o inkluzivním vzdělávání dětí se staly ožehavým tématem po nedávném výroku prezidenta republiky Miloše Zemana, který vyjádřil myšlenku, že „sloučení handicapovaných dětí s těmi nehandicapovanými je neštěstí pro obě skupiny. Děti jsou daleko šťastnější, když jsou zasazeny do rovnocenné komunity.“ Prezidentská kancelář však tvrdí, že Zemanova slova jsou misinterpretována.

Miloš Zeman o inkluzi:

"Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji neštěstí pro oba, že? Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou věnovat těm, řekněme, talentovanějším dětem. Sám se domnívám - a to není žádný rasismus, to není preference nějaké etnické skupiny - že děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě než tehdy, když jsou zasazeny do komunity…

Dětská krutost je jedna z nejstrašnějších, dětská krutost zvaná šikana je možná ještě horší než krutost dospělých. Když jsou tyto děti integrovány, když dochází k takzvané inkluzi, tak jsou oběťmi pohrdání, šikany a tak dále. Hrozně miluju multikulturalismus, já si myslím, že si to vymysleli blázniví intelektuálové z pražské kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole, a když, tak do ní nakoukli na půl hodiny a ještě se jim předváděla Potěmkinova vesnice.

Jsem proti inkluzi a vím, že multikulturalisté mě napadnou, že jsem rasista. Vůbec ne. Z hlediska duševní pohody dětí je daleko lepší, když budou existovat… ono se tomu říká praktická třída, protože to je méně dehonestující než předchozí známý název. Takže chcete-li znát můj názor, vůbec se mi to nelíbí a jsem proti tomu."

Aliance Rodičů za inkluzi napsala prezidentovi otevřený dopis, v němž trvá na svém přesvědčení, že „inkluzívní vzdělávání je smysluplnou a reálnou variantou vzdělávání pro naše děti. Z mnoha příkladů v našich rodinách vidíme, že pokud naše děti se znevýhodněním a postižením vyrůstají v běžné komunitě, v běžném prostředí, v běžné škole, jsou v dospělosti schopny žít plně, spokojeně a beze strachu.“  V dopise také stojí, že handicapovaní svým životem a přístupem obohacují své spolužáky, kteří jsou díky nim schopni vnímat odlišnost jako obohacení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 3 mminutami

ŽivěSněmovna zamítla hlasy koalice žádosti opozice o přestávky, ta mluví o popření demokracie

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie. Před tři čtvrtě na pět pak vyhlásila zhruba dvacetiminutovou pauzu.
09:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 12 mminutami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 1 hhodinou

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.