Za objem svalů mohou geny, ukázal nový výzkum

Když nějaký úspěšný sportovec překoná další světový rekord, komentátoři to často glosují tím, že jde o výjimečnou kombinaci genetiky a tréninku. Až doposud ovšem nebylo mnoho důkazů o tom, že by se svalové dispozice dědily – respektive nebyl vysvětlený mechanismus, jak by se dědily.

Vědci teď oznámili, že identifikovali gen, který podle nich hraje roli v dědičnosti objemu svalů. A současně je spojen s řadou zdravotních faktorů, například s dlouhověkostí.

Již řada starších prací dokázala, že existuje úměra mezi objemem svalstva v těle a očekávanou délkou dožití. Svalstvo je nejčastějším druhem tkáně v těle a umožňuje nám vykonávat spoustu úkonů, které jsou nutné k přežití člověka a také ke správné funkci všech orgánů v těle. Množství svalů se ale člověk od člověka výrazně liší – a vědci teď zřejmě konečně našli ten faktor, který je za to zodpovědný.

Čím dál častějším problémem je také svalová atrofie:

Nahrávám video
Příběh rodiny se svalovou atrofií
Zdroj: ČT24

Objem svalové hmoty se mění podle toho, jakým životním stylem člověk žije, stravou a samozřejmě také cvičením. Ale nový výzkum dokazuje, že také genetická výbava je v tom nesmírně důležitá. Popsal to rozsáhlý výzkum na University of Aberdeen vedený Dr. Arimantasem Lionikasem a zveřejněný v odborném časopise Nature Genetics. Výzkum proběhl na myších, ale podle vědců není důvod, aby neměl stejný význam také u lidí.

Existuje souvislost mezi svaly a rakovinou?

Gen zodpovědný za množství svalové hmoty v těle byl již dříve popsán, ale v souvislosti s šířením rakoviny. Již byly také vyvinuté léky, které ho mají cílit. Vědecký tým, který za tímto objevem stojí, by nyní rád zkoumal, jak tato léčiva působí na svalovou tkáň. Pokud existuje více rozdílných léčiv zasahujících stejný gen, výzkum by mohl odhalit, která má méně negativní efekt.

Svalová hmota má pro lidi neuvěřitelně velký význam, zejména když stárnou. Již jsme u seniorů potvrdili hypotézu, že ti s menším objemem umírají v mladším věku. Náš výzkum naznačuje, že tento gen hraje roli v regulaci svalové hmoty. Tím, že již existují léčiva proti jeho působení, dává našemu výzkumu další naději na jeho úspěšné pokračování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 14 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 21 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 21 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 22 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 23 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...