Vědci vytváří 3D model nejdelší jeskyně v Česku. Je to práce na roky

S výzkumem systému Amatérské jeskyně v Moravském krasu pomůže počítačový 3D model. Naskenované jsou zatím zhruba tři kilometry jeskyně, letos by mělo přibýt dalších minimálně několik set metrů. Oznámil to Stanislav Lejska z Českého hydrometeorologického ústavu, který model spoluvytváří. Amatérská jeskyně je nejdelším jeskynním systémem v ČR.

Hydrometeorologický ústav na projektu pracuje s Ústavem geoniky Akademie věd ČR od roku 2013. „Trojrozměrný model jsme začali vytvářet v soutokové oblasti, kde se sbíhají potoky Bílá voda a Sloupský potok a vzniká říčka Punkva. Nás zajímá hydrologie, měříme kolísání hladin. Vizí je, že by se do trojrozměrného modelu načítala reálně naměřená data,“ uvedl Lejska.

Vědci chodby jeskyně postupně mapují 3D skenerem, ročně na třech až čtyřech akcích. Naskenované jsou zatím asi tři kilometry chodeb. „Záleží na tom, jak je ta chodba členitá. Někdy za den stihneme udělat třeba 50 metrů, jindy i několik set metrů,“ uvedl Lejska.

Letos by podle něj mohlo přibýt dalších několik set metrů, snad i kilometr. Celý jeskynní systém ale měří asi 40 kilometrů. „Práce je to na roky, hotovi nebudeme asi dřív než za deset let. Ale vývoj technologií jde velmi rychle dopředu, těžko se to dá odhadnout. Třeba za pár let budeme schopni rychle naskenovat i několik kilometrů,“ uvedl Lejska.

3D mapování pomůže poznat jeskyni

Trojrozměrné modelování by podle Lejsky nemělo přinést výsledky jen v hydrologii, ale například i geologii, tektonice či při výzkumu geneze jeskynních prostor. Na své by si však mohla přijít i širší veřejnost, jedním z výstupů by totiž mohla být například virtuální prohlídka celé jeskyně.

Veřejnosti nepřístupná Amatérská jeskyně, která je v prostoru mezi propastí Macocha a obcemi Sloup a Holštejn, je nejdelším jeskynním systémem v Česku. V krasu je více než 1100 jeskyní, trvale zpřístupněno je jen pět z nich. Nejslavnější jsou Punkevní jeskyně spojené s propastí Macocha, které si ročně prohlédne 200 tisíc turistů z celého světa. Atrakcí Punkevních jeskyní je plavba po podzemní řece.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled