Svatý Mikuláš. Štědrý světec z Turecka, kterého zpopularizovala žena německého císaře

Svatý Mikuláš je jeden z mála svatých, který přežil i masivní odklon západního světa od intenzivně vnímané a prožívané víry - a v anglosaském světě dokonce položil tradici Santa Clause.  V čem spočívá síla tradice světce, který před více než šestnácti sty lety obdarovával Malou Asii?

Křesťané si 6. prosince připomínají památku Mikuláše, biskupa z turecké Myry (dnes Demre), který se ve městě narodil kolem roku 280 v dnešním Turecku do rodiny bohatých křesťanů. Po smrti svých rodičů velkou část majetku rozdal chudým.

Již jako mladík se stal v Myře biskupem, 6. prosince 345 zde zemřel a našel i místo posledního odpočinku. V 11. století, kdy se v regionu začali rozpínat seldžučtí Turci, převezli jeho ostatky italští námořníci do italského přístavu Bari. Podle historických pramenů to byli spíše piráti než běžní námořníci, ale v tehdejších dobách byla mezi oběma povoláními velká podobnost.

Právě v Bari (jehož patronem se Mikuláš stal) vystavěli nad světcovými ostatky svatomikulášský chrám. Mikuláše. Nejvíce kostelů sv. Mikuláše je tak i dnes v přístavních městech. Nejznámější je v Amsterodamu, kde se již od středověku pořádají 6. prosince slavné poutě.

Na východě křesťanského světa je Mikuláš po Panně Marii nejuctívanější světeckou postavou, platí i za ruského patrona. Muž, který proslul štědrostí, jako obránce víry a zachránce nespravedlivě obviněných, je také uctíván mimo jiné jako ochránce námořníků, obchodníků, poutníků či dětí.

Bazilika sv. Mikuláše v Bari
Zdroj: Wikimedia Commons

Původ legendy

O Mikulášově životě se traduje mnoho legend. Podle nejznámější z nich zachránil před nevěstincem tři dcery chudého otce tím, že jim vhodil v noci oknem do světnice tři měšce zlaťáků.

Poprvé se Mikulášovo uctívání rozvinulo v Německu v 10. století, nejdříve v Porýní. Osobně ho podporovala císařovna Theofana, manželka císaře Oty II. Tato žena byla neteří byzantského císaře, takže měla k oblasti dnešního Turecka blízko.

Mikulášův kult se z Německa postupně rozšířil po celé oblasti působení křesťanské církve a později i na slovanské země, do Evropy i Ameriky. V českých zemích pocházejí nejstarší záznamy o mikulášské nadílce ze 14. století.

Svatý Mikuláš zachraňuje tři nevinné, obraz Ilji Repina
Zdroj: Wikimedia Commons

K Nizozemcům připlouvá z moře Sinter Claas

V předvečer svátku svatého Mikuláše, který se připomíná 6. prosince, dodnes v některých zemích chodí po domech skupinky lidí převlečených za Mikuláše, čerta a anděla, aby děti trochu postrašili a pak je obdarovali malými pamlsky.

V Nizozemsku, kde je mikulášská tradice nejsilnější, Mikuláš pod jménem Sinter Klaas připlouvá z moře a dětem rozhazuje cukroví a ovoce. Odtud se také asi ve 13. století tato tradice rozšířila přes Německo do českých zemí.

Svatý Mikuláš se stal předobrazem i amerického Santa Clause nebo německého Weihnachtsmanna. V různých zemích má dodnes Mikuláš různé podoby také vizuálně, odpovídají různým zvykům podle místních tradic - může se tak lišit barva jeho pokrývky hlavy, pláště i složení jeho doprovodu.

  • Ruska, Lotrinska, ministrantů, dětí, panen, poutníků a cestujících, advokátů, soudců, notářů, obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníků s vínem, výrobců a obchodníků s parfémy, lodníků, rybářů, námořníků, vorařů, mlynářů, pekařů, obchodníků se zrním a semeny, řezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců, obchodníků s krajkami a suknem, kameníků, dělníků v kamenolomech, knihařů, knoflíkářů, svíčkařů, hasičů, zajatců, za šťastnou svatbu, proti nebezpečí vody a na moři, ke znovuzískání ukradených předmětů a proti zlodějům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 4 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 5 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 6 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 10 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 22 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled