Psi umí odhalit rakovinu. Nový výzkum popsal, jak jsou úspěšní

Nahrávám video

Rakovina může mít nejrůznější příznaky – od těch viditelných až po ty, kterých si nevšimne ani lékař. Poznat je ovšem může cvičený pes.

V Itálii teď testují, do jaké míry je čtyřnohý přítel člověka schopný detekovat rakovinu prostaty. Psí schopnosti by totiž mohly pomoci ve vývoji přístrojů pro přesnější diagnózy.

Psí vojáci se uplatňují i v medicíně

Učí se čelit svému strachu, ignorovat střelbu za zády a bezpečně najít výbušninu. Absolventů má tato na první pohled vojenská akademie za rok dvě desítky – jen to nejsou lidé, ale psi. V Toskánsku je pro armádní využití cvičí už od roku 2002. Osvědčovat se ale začínají kromě pole bitevního i na tom lékařském.

„Nejsou to normální psi, procházejí různým výběrem se špičkovými profesionálními trenéry. Pokud si pes, který vyhledává drogy, může dovolit nějakou chybu, pes, který vyhledává miny, si nemůže dovolit ani jednu – to by pro vojáky znamenalo smrt,“ uvádí urolog Gianluigi Taverna z klinického institutu Humanitas.

Umí psi poznat rakovinu?

Už dřív se ukázalo, že psi dokážou u člověka pomocí čichu rozpoznat rakovinu kůže. Italský tým na základě vzorků moči testuje, do jaké míry si speciálně vycvičení psi poradí s diagnózou rakoviny prostaty.

Lorenzo Tidu, veterinář z Veterinárního vojenského centra v Grossetu vysvětluje, jak celý proces vypadá: „Vzorky jsou zmražené až do chvíle, kdy je proveden test, takže se molekula, kterou by pes měl rozpoznat, nerozptýlí.“ Pokud pes rakovinu prostaty rozpozná, zůstane u vzorku sedět. V opačném případě pokračuje dál.

Ukázalo se, že psi uspěli v případě, kdy sami lékaři o prostatickém onemocnění pacienta nevěděli – nemohli tedy zvířata nijak ovlivnit. „Jeden vzorek patřil někomu, kdo trpěl rakovinou močového měchýře, ale i rakovinou prostaty – tu ovšem odhalila až histologická diagnóza. Pes přitom tento vzorek neopomněl ani v této situaci,“ uvedl Tidu.

Že by ale psi po boku lékařů nakonec vstoupili i na samotnou nemocniční půdu a setkávali se přímo s pacienty, to v plánu není. Poznatky chtějí odborníci využít k vývoji přístroje, který by dokázal čichový systém psa napodobit.

Co víme o psích superschopnostech?

Psům a jejich schopnosti ucítit rakovinu se vědci věnují už desítky let. Přestože je celý tento process komplikovaný a psi jsou na rozdíl od přístrojů méně spolehliví (například mají mnohem lepší výkony po obědě než ráno), ukazuje se v poslední době, jak spolehlivé psí smysly jsou.

Tomuto tématu se dlouhodobě věnuje profesor Otto Hackner. V odborném časopise Jorunal
Of Breath Research popsal ve dvou pracích, že psi jsou úspěšní v 78,6 procenta odhalování nádorů, což znamená, že téměř každý čtvrtý vzorek určí špatně. Oproti psům, kteří mají odhalovat drogy a výbušniny, je to výrazně horší výsledek – ti jsou úspěšní v 85–95 procentech všech případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 1 hhodinou

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 2 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 4 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 6 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
včera v 10:03

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
včera v 08:04

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled