OBRAZEM: K ISS odstartovala úspěšně zásobovací loď Cygnus

Nepilotovaná raketa Antares se zásobovací lodí Cygnus mířící k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vystartovala v pondělí z kosmodromu na ostrově Wallops Island v americkém státě Virginie.

Jde o první start z tohoto místa po předloňské explozi stejného typu nosné rakety soukromé společnosti Orbital ATK. Loď by ke stanici měla dorazit v neděli.

Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA vyrazila raketa poháněná dvojicí motorů ruské výroby bez viditelných problémů v 19:45 místního času (dnes 1:45 SELČ). Start byl odložen o pět minut, aby mohl řídící tým překontrolovat seznam přepravovaných věcí. Podívejte se, jak start probíhal:

Cygnus na palubě veze přibližně 2,4 tuny potravin a zásob pro šestičlennou posádku, technického vybavení a potřeb k vědeckým experimentům na ISS.

„Je to taková radost, když pozorujete ten stroj při vzletu… Jsem hrozně šťastná, že je Antares zpátky,“ řekla podle agentury Reuters šéfka programátorů projektu Amanda Davisová.

Firma se vrátila k tomuto typu nosné rakety dva roky poté, co Antares explodoval několik sekund po startu. Šlo o první nehodu od chvíle, kdy si NASA najala soukromé firmy na přepravu nákladů k ISS.

Orbital ATK od nehody dočasně používala raketu Atlas V.

Antares - raketa, bez níž se lidstvo neobejde

Význam obnoveného Antaresu pro NASA vzrostl poté, co byla začátkem září při nehodě během tankování zničena raketa Falcon 9 konkurenční soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), se zrodila v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Životnost této vesmírné laboratoře 400 kilometrů nad zemským povrchem byla zatím prodloužena do roku 2024.

Cygnus k ní dorazí až v neděli, neboť bude na oběžné dráze čekat, až se s ISS spojí ruská loď Sojuz, která tam veze nové tři členy šestičlenné posádky stanice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 39 mminutami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 1 hhodinou

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 3 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 4 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 21 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.