Nový koronavirus zmutoval. Snadněji a rychleji se šíří, je ale méně odolný proti očkování

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, potvrdila, že virus SARS-CoV-2 prošel mutací, která mu umožňuje rychleji se šířit. Současně ale učinila virus výrazně zranitelnějším proti vakcínám.

Vědci označují tento kmen nového koronaviru jako D614G. Poprvé se objevil na jaře v Evropě a rychle se stal nejrozšířenějším na světě. Jeho zatím nejdetailnější výzkum ukázal, že má schopnost rychleji se množit než původní čínský kmen a je také snadněji přenosný – a tedy více nakažlivý. 

Ale tyto schopnosti virus něco stály. Získal sice schopnost nakazit za kratší čas více lidí, ale současně je citlivější na neutralizaci protilátkami. Tedy zjednodušeně řečeno: protilátkové terapie a očkování budou mít snadnější cestu, jak ho zničit. Tyto výsledky zatím nemají vědci potvrzené na základě lidských pacientů, ale na zvířecích modelech fungovaly spolehlivě.

„Kmen D614G přerostl a nahradil původní kmen asi desetkrát. Replikuje se extrémně účinně zejména na nosním epitelu, jehož buňky jsou nejdůležitějším místem při přenosu mezi lidmi,“ popsal epidemiolog Ralph Baric, který výzkum vedl. Koronavirům se věnuje už tři desítky let a jeho práce byla zásadní pro vývoj remdesiviru, prvního schváleného léku s prokázanou účinností proti covidu-19.

Jezinka mezi kmeny

Nová mutace podle této studie dokázala převládnout proto, že vylepšila účinnost hrotu proteinu, kterým vniká do buněk. Původní mutace musela „otevřít dveře“ do buňky úplně, zatímco nové D614G stačí jen pootevřená dvířka, která pak snadno „rozrazí“ a vstoupí pak do buňky – podobně jako pohádkové jezinky, kterým stačilo vsunout do dveří Smolíčkova domu jen prstíčky.

Nová mutace hrot proteinu rozevře, jako by do dveří strčil ruku, což viru umožňuje efektivněji proniknout do zranitelného vnitřního prostoru buňky. Ale současně se tak sám virus otevírá svým nepřátelům, tedy protilátkám, které se touto touto cestou dokážou dostat do jeho útrob.

A právě protilátková očkování, která jsou v současné době ve třetí fázi testování, by této zranitelnosti mohla využít. Zpět k metafoře se Smolíčkem: funguje to podobně, jako by zlé jezinky za sebou zapomněly při únosu dveře zavřít a těmi pak dovnitř pronikl jelen, který by je porazil.

Hrozba i naděje

Výzkumníci to ověřili na křečcích, na nichž testovali jak původní čínský kmen, tak i ten novější evropský. Výsledky potvrdily, že zmutovaný virus se dokáže množit až desetkrát rychleji a je také mnohem více infekční.

Vědci nakazili oběma kmeny dvě skupiny křečků. Den poté umístili osm zdravých křečků do klecí nedaleko těch nakažených; zvířata se přitom nemohla nijak dotýkat, ale mezi klecemi mohl normálně proudit vzduch.

Ukázalo se, že u obou skupin docházelo k přenosu viru vzduchem, ale načasování bylo pokaždé jiné. U původního čínského kmene nedošlo během prvních dvou dní k žádné nákaze, ale čtvrtý den už byla nakažená všechna zvířata. Zmutovaný virus dokázal už druhý den nakazit šest křečků z osmi, čtvrtý den zbytek.

„Prokázali jsme, že nový kmen se lépe přenáší vzduchem než ten původní, což může vysvětlovat, proč mezi lidmi převládl,“ uvedli autoři studie.

Vědci pak stav nakažených křečků v obou skupinách dále sledovali. U obou vývoj nemoci postupoval velmi podobně a podobná byla i virová nálož. Jediná zásadnější odlišnost byla v tom, že křečci nakažení zmutovaným kmenem ztratili o trochu více na hmotnosti. Tato část studie je podle autorů „nejslabší“, protože u lidí může průběh nemoci vypadat jinak než u zvířat.

„SARS-CoV-2 je zcela nový lidský patogen a jeho další evoluce v lidských populacích se jen těžko předpovídá,“ uvedl profesor Baric. „Stále se objevují nové varianty, jako například ta, která se objevila u norků v Dánsku. I ta vychází z mutace D614G. Abychom maximálně chránili veřejné zdraví, musíme pokračovat ve stopování viru a musíme pochopit důsledky těchto nových mutací na vážnost nemoci, její přenos, schopnost nakazit jiné druhy i na imunitu získanou očkováním,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 3 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 6 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 22 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled