Nový koronavirus zmutoval. Snadněji a rychleji se šíří, je ale méně odolný proti očkování

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, potvrdila, že virus SARS-CoV-2 prošel mutací, která mu umožňuje rychleji se šířit. Současně ale učinila virus výrazně zranitelnějším proti vakcínám.

Vědci označují tento kmen nového koronaviru jako D614G. Poprvé se objevil na jaře v Evropě a rychle se stal nejrozšířenějším na světě. Jeho zatím nejdetailnější výzkum ukázal, že má schopnost rychleji se množit než původní čínský kmen a je také snadněji přenosný – a tedy více nakažlivý. 

Ale tyto schopnosti virus něco stály. Získal sice schopnost nakazit za kratší čas více lidí, ale současně je citlivější na neutralizaci protilátkami. Tedy zjednodušeně řečeno: protilátkové terapie a očkování budou mít snadnější cestu, jak ho zničit. Tyto výsledky zatím nemají vědci potvrzené na základě lidských pacientů, ale na zvířecích modelech fungovaly spolehlivě.

„Kmen D614G přerostl a nahradil původní kmen asi desetkrát. Replikuje se extrémně účinně zejména na nosním epitelu, jehož buňky jsou nejdůležitějším místem při přenosu mezi lidmi,“ popsal epidemiolog Ralph Baric, který výzkum vedl. Koronavirům se věnuje už tři desítky let a jeho práce byla zásadní pro vývoj remdesiviru, prvního schváleného léku s prokázanou účinností proti covidu-19.

Jezinka mezi kmeny

Nová mutace podle této studie dokázala převládnout proto, že vylepšila účinnost hrotu proteinu, kterým vniká do buněk. Původní mutace musela „otevřít dveře“ do buňky úplně, zatímco nové D614G stačí jen pootevřená dvířka, která pak snadno „rozrazí“ a vstoupí pak do buňky – podobně jako pohádkové jezinky, kterým stačilo vsunout do dveří Smolíčkova domu jen prstíčky.

Nová mutace hrot proteinu rozevře, jako by do dveří strčil ruku, což viru umožňuje efektivněji proniknout do zranitelného vnitřního prostoru buňky. Ale současně se tak sám virus otevírá svým nepřátelům, tedy protilátkám, které se touto touto cestou dokážou dostat do jeho útrob.

A právě protilátková očkování, která jsou v současné době ve třetí fázi testování, by této zranitelnosti mohla využít. Zpět k metafoře se Smolíčkem: funguje to podobně, jako by zlé jezinky za sebou zapomněly při únosu dveře zavřít a těmi pak dovnitř pronikl jelen, který by je porazil.

Hrozba i naděje

Výzkumníci to ověřili na křečcích, na nichž testovali jak původní čínský kmen, tak i ten novější evropský. Výsledky potvrdily, že zmutovaný virus se dokáže množit až desetkrát rychleji a je také mnohem více infekční.

Vědci nakazili oběma kmeny dvě skupiny křečků. Den poté umístili osm zdravých křečků do klecí nedaleko těch nakažených; zvířata se přitom nemohla nijak dotýkat, ale mezi klecemi mohl normálně proudit vzduch.

Ukázalo se, že u obou skupin docházelo k přenosu viru vzduchem, ale načasování bylo pokaždé jiné. U původního čínského kmene nedošlo během prvních dvou dní k žádné nákaze, ale čtvrtý den už byla nakažená všechna zvířata. Zmutovaný virus dokázal už druhý den nakazit šest křečků z osmi, čtvrtý den zbytek.

„Prokázali jsme, že nový kmen se lépe přenáší vzduchem než ten původní, což může vysvětlovat, proč mezi lidmi převládl,“ uvedli autoři studie.

Vědci pak stav nakažených křečků v obou skupinách dále sledovali. U obou vývoj nemoci postupoval velmi podobně a podobná byla i virová nálož. Jediná zásadnější odlišnost byla v tom, že křečci nakažení zmutovaným kmenem ztratili o trochu více na hmotnosti. Tato část studie je podle autorů „nejslabší“, protože u lidí může průběh nemoci vypadat jinak než u zvířat.

„SARS-CoV-2 je zcela nový lidský patogen a jeho další evoluce v lidských populacích se jen těžko předpovídá,“ uvedl profesor Baric. „Stále se objevují nové varianty, jako například ta, která se objevila u norků v Dánsku. I ta vychází z mutace D614G. Abychom maximálně chránili veřejné zdraví, musíme pokračovat ve stopování viru a musíme pochopit důsledky těchto nových mutací na vážnost nemoci, její přenos, schopnost nakazit jiné druhy i na imunitu získanou očkováním,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 2 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 3 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 3 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...