Nový koronavirus zmutoval. Snadněji a rychleji se šíří, je ale méně odolný proti očkování

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, potvrdila, že virus SARS-CoV-2 prošel mutací, která mu umožňuje rychleji se šířit. Současně ale učinila virus výrazně zranitelnějším proti vakcínám.

Vědci označují tento kmen nového koronaviru jako D614G. Poprvé se objevil na jaře v Evropě a rychle se stal nejrozšířenějším na světě. Jeho zatím nejdetailnější výzkum ukázal, že má schopnost rychleji se množit než původní čínský kmen a je také snadněji přenosný – a tedy více nakažlivý. 

Ale tyto schopnosti virus něco stály. Získal sice schopnost nakazit za kratší čas více lidí, ale současně je citlivější na neutralizaci protilátkami. Tedy zjednodušeně řečeno: protilátkové terapie a očkování budou mít snadnější cestu, jak ho zničit. Tyto výsledky zatím nemají vědci potvrzené na základě lidských pacientů, ale na zvířecích modelech fungovaly spolehlivě.

„Kmen D614G přerostl a nahradil původní kmen asi desetkrát. Replikuje se extrémně účinně zejména na nosním epitelu, jehož buňky jsou nejdůležitějším místem při přenosu mezi lidmi,“ popsal epidemiolog Ralph Baric, který výzkum vedl. Koronavirům se věnuje už tři desítky let a jeho práce byla zásadní pro vývoj remdesiviru, prvního schváleného léku s prokázanou účinností proti covidu-19.

Jezinka mezi kmeny

Nová mutace podle této studie dokázala převládnout proto, že vylepšila účinnost hrotu proteinu, kterým vniká do buněk. Původní mutace musela „otevřít dveře“ do buňky úplně, zatímco nové D614G stačí jen pootevřená dvířka, která pak snadno „rozrazí“ a vstoupí pak do buňky – podobně jako pohádkové jezinky, kterým stačilo vsunout do dveří Smolíčkova domu jen prstíčky.

Nová mutace hrot proteinu rozevře, jako by do dveří strčil ruku, což viru umožňuje efektivněji proniknout do zranitelného vnitřního prostoru buňky. Ale současně se tak sám virus otevírá svým nepřátelům, tedy protilátkám, které se touto touto cestou dokážou dostat do jeho útrob.

A právě protilátková očkování, která jsou v současné době ve třetí fázi testování, by této zranitelnosti mohla využít. Zpět k metafoře se Smolíčkem: funguje to podobně, jako by zlé jezinky za sebou zapomněly při únosu dveře zavřít a těmi pak dovnitř pronikl jelen, který by je porazil.

Hrozba i naděje

Výzkumníci to ověřili na křečcích, na nichž testovali jak původní čínský kmen, tak i ten novější evropský. Výsledky potvrdily, že zmutovaný virus se dokáže množit až desetkrát rychleji a je také mnohem více infekční.

Vědci nakazili oběma kmeny dvě skupiny křečků. Den poté umístili osm zdravých křečků do klecí nedaleko těch nakažených; zvířata se přitom nemohla nijak dotýkat, ale mezi klecemi mohl normálně proudit vzduch.

Ukázalo se, že u obou skupin docházelo k přenosu viru vzduchem, ale načasování bylo pokaždé jiné. U původního čínského kmene nedošlo během prvních dvou dní k žádné nákaze, ale čtvrtý den už byla nakažená všechna zvířata. Zmutovaný virus dokázal už druhý den nakazit šest křečků z osmi, čtvrtý den zbytek.

„Prokázali jsme, že nový kmen se lépe přenáší vzduchem než ten původní, což může vysvětlovat, proč mezi lidmi převládl,“ uvedli autoři studie.

Vědci pak stav nakažených křečků v obou skupinách dále sledovali. U obou vývoj nemoci postupoval velmi podobně a podobná byla i virová nálož. Jediná zásadnější odlišnost byla v tom, že křečci nakažení zmutovaným kmenem ztratili o trochu více na hmotnosti. Tato část studie je podle autorů „nejslabší“, protože u lidí může průběh nemoci vypadat jinak než u zvířat.

„SARS-CoV-2 je zcela nový lidský patogen a jeho další evoluce v lidských populacích se jen těžko předpovídá,“ uvedl profesor Baric. „Stále se objevují nové varianty, jako například ta, která se objevila u norků v Dánsku. I ta vychází z mutace D614G. Abychom maximálně chránili veřejné zdraví, musíme pokračovat ve stopování viru a musíme pochopit důsledky těchto nových mutací na vážnost nemoci, její přenos, schopnost nakazit jiné druhy i na imunitu získanou očkováním,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 12 mminutami

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
před 19 hhodinami

Se srpem na krku. Ženu v hrobě ze sedmnáctého století považovali zřejmě za upírku

Mladá dívka, jejíž hrob ze sedmnáctého století ve vesnici Pień v Polsku popsali archeologové, pocházela z dobrého rodu, měla bohatou pohřební výbavu a byla do země uložena na protestantském hřbitově. Pak ale hrob někdo otevřel a s ostatky zacházel, jako by v zemi spočívala upírka.
před 21 hhodinami

Tisíc spolupracujících agentů, tajné debaty i kamikadze útoky. Analýza popsala vzpouru AI

Na konci července oznámila společnost OpenAI, že její agentské umělé inteligence opustily bez povolení zabezpečené testovací prostředí a napadly pak cizí firmu. Nová nezávislá analýza teď ukazuje, že OpenAI spoustu důležitých informací zamlčela a problém je ještě znepokojivější, než se zdálo.
před 23 hhodinami

Africké sardinky masově hynou. Jejich těla ucpala jadernou elektrárnu

Vědci v Jihoafrické republice zkoumají, proč se na některých úsecích západního a jižního pobřeží země vyplavují mrtvá nebo umírající hejna sardinek. Jednou z možných příčin je rybí herpesvirus PHV, který byl u ryb zjištěn a pravděpodobně poškozuje jejich žábry.
včeraAktualizovánovčera v 11:48

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.