Experti bojkotují jihokorejský institut, prý kvůli vývoji zbraní. Korejští vědci totiž překročili zakázanou hranici: začali kombinovat umělé inteligence a válečné stroje.
Více než 50 odborníků v oblasti umělé inteligence ze 30 států světa hodlá bojkotovat prestižní jihokorejský vědeckotechnický institut KAIST. Informovala o tom agentura Reuters, podle které je důvodem spolupráce ústavu s největšími jihokorejskými společnostmi na vývoji zbraní. Experti hodlají bojkotovat akce pořádané jihokorejským institutem a přeruší i spolupráci na výzkumných projektech.
Letos v únoru otevřel KAIST společně s jihokorejskou firmou pro výrobu kazetové munice Hanwha Systems nové centrum pro vývoj logistických systémů, navigace bezpilotních podmořských plavidel, sledovacích zařízení a dalších technologií využívajících umělou inteligenci. Světoví odborníci nyní požadují, aby KAIST přerušil vývoj podobných technologií bez „smysluplného lidského dohledu“.
Jihokorejský institut oznámení zatím nekomentoval. Jeho šéf Šin Song-čchul však už dříve odmítl, že by ústav vyvíjel smrtonosné bojové systémy.
Bojkot jihokorejského institutu zorganizoval profesor Toby Walsh z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney. „Pokud budou samostatně fungující zbraně vyvinuty (…) , umožní to, aby se války bojovaly rychleji a aby měly větší rozsah než kdy dříve,“ uvedl Walsh. KAIST pak vyzval, aby se zabýval technologiemi, které budou lidem pomáhat.
Války budoucnosti v pažích robotů
Některé technologie jsou pro armády neodolatelné – a umělá inteligence je jednou z nich, uvádí vědec Greg Allen, který je spoluautorem velké studie na toto téma. Zprávu vypracovala Harvardova univerzita na zakázku americké vládní agentury Intelligence Advanced Research Projects Activity (IARPA).
Americká armáda financuje, testuje a využívá různé formy strojové inteligence už řadu let. Již roku 2001 dokonce vyžadoval Kongres, aby byla třetina vojenských vozidel autonomních do roku 2015 – což se nepodařilo splnit. Podle nové zprávy přesto patří strojům budoucnost i co se týká válčení. Přinese to jedinečnou proměnu toho, jak válčení stovky let funguje. Tento pokrok se podle Allena a jeho kolegů nedá zastavit; i kdyby teď hned vlády zakázaly výzkum umělých inteligencí, armády budou mít stále k dispozici 5–10 let již hotových výzkumů, jež zatím nestačily zpracovat a využít.
Studie uvádí, že rychlé nasazení těchto technologií jen zvýrazní roli USA jako nejsilnější armády světa. Chytřejší, obratnější a rychlejší roboti by mohli podporovat vojáky a zlepšovat akceschopnost armád při pozemních operacích, jakou jsou ty v Iráku nebo Afghánistánu. Hlavní výhodou zatím je, že takové mise si vyžádají méně lidských sil – a řada z nich se možná již brzy obejde zcela bez nasazení lidí.
Google a umělé inteligence ve zbrojení
Přes 3000 zaměstnanců Googlu dne otevřeným dopisem vyzvalo vedení, aby společnost ukončila spolupráci s armádou na projektu, jehož cílem je využití umělé inteligence ke zpřesnění náletů bezpilotních letounů. Informoval o tom deník The New York Times. Projekt Maven, jak Pentagon vývoj nazývá, vytváří program, pomocí kterého umělá inteligence dokáže vyhodnotit obrazové záznamy z bojiště či z místa náletu, a tak úder zefektivnit.
„Jsme přesvědčeni, že Google by se neměl věnovat válečným záležitostem,“ uvádí v dopise na 3100 zaměstnanců tohoto technologického gigantu. Chtějí, aby šéf společnosti Sundar Pichai zrušil účast Googlu na vojenském programu a zároveň ustanovil podnikové pravidlo, že Google se nikdy nebude věnovat válečné technologii.
Mottem Googlu, který má po celém světě přes 88 000 pracovníků, je Don't be evil, což je možné přeložit jako nebuďme zlí. Právě na tento slogan nespokojení zaměstnanci upozorňují.
