Experimentální vakcína na koronavirus má slibné výsledky, testy jsou ale teprve na začátku

Americká společnost Moderna, která vyvíjí vakcínu na koronavirus, zaznamenala slibné výsledky testované látky. Informují o tom americká média. Dobrovolníci, kteří látku dostali, si proti viru vytvořili protilátky. Jde ale teprve o neúplné výsledky první fáze výzkumu, ve které se vakcína testuje na velmi malém množství lidí. V tuto chvíli proto ještě není jasné, zda bude látka fungovat v reálném světě. Výsledky studie také zatím neprošly recenzním řízením.

Společnost Moderna vyvíjí vakcínu ve spolupráci s americkým Národním ústavem zdraví (NIH). Výzkum končí první fázi, ve které se látka zkouší na menším množství lidí, aby se zjistilo, zda je bezpečná a zda vyvolává imunitní reakci.

Látku, která neobsahuje samotný virus, dostalo celkem 45 zdravých dobrovolníků mezi 18 a 55 lety v různě silných dávkách (10, 25 nebo 250 mikrogramů) a v různých kombinacích dávek (vždy buď dvě stejné menší, či zatím jednu nejvyšší dávku).

Společnost ještě nemá kompletní výsledky měření pro všechny účastníky. U všech těch, v jejichž případě data k dispozici jsou, se nicméně vyvinuly protilátky, byť v různém množství. Například u osmi z dobrovolníků, kteří dostali vždy po dvou nižších dávkách, se podle výzkumníků vytvořily protilátky schopné neutralizovat virus v takovém množství, jež je stejné či vyšší než u lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali.

U tří dobrovolníků, kteří dostali nejvyšší dávku, se dostavila horečka a příznaky chřipky. U osob, které dostaly nižší dávky, se žádné vedlejší účinky neprojevily, až na jednoho dobrovolníka, u nějž se objevilo zarudnutí v místě vpichu. Podle Moderny by se masová fáze testování prováděla s nižšími dávkami látky.

Vakcína v první polovině příštího roku?

Studie zatím neprošla recenzním řízením a nebyla publikována v žádném časopise. I když má látka slibné výsledky v laboratoři, není zřejmé, zda bude chránit lidi v reálném světě, upozorňuje web stanice CNN. Vědci také upozorňují, že stále není známo, jak vysoká hladina protilátek v krvi je třeba pro imunitu vůči viru.

Moderna se nyní chystá na druhou fázi výzkumu, v němž bude vakcínu testovat zhruba na šesti stech lidech, a v červenci by chtěla začít s třetí fází, která už zahrnuje desítky tisíc testovaných. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by být vakcína podle společnosti dostupná mezi lednem a červnem příštího roku.

Zpráva povzbudila trhy

Akcie firmy Moderna po sdělení vyskočily o více než čtvrtinu. Zisky si přitom připsal také americký index Standard & Poor's 500, který zaznamenal největší nárůst od začátku dubna. Rostly však i další americké ukazatele.

Na zprávu zareagovali rovněž asijští investoři. Hlavní index tokijské akciové burzy Nikkei zpevnil o 1,5 procenta, australský S&P/ASX 200 zamířil vzhůru o 1,8 procenta, jihokorejská KOSPI o 2,2 procenta, hongkongský Hang Seng o 2,1 procenta. Trhy rostly rovněž v Indii, na Tchaj-wanu či v jihovýchodní Asii.

Podle řady expertů je objevení vakcíny jediným způsobem, jímž lze otevřít světovou ekonomiku bez obav z další vlny nákazy, která by si vyžádala nové zavedení společenských restrikcí, jež tvrdě dopadají na hospodářství. Na vývoji očkovací látky tak pracují stovky vědeckých týmů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.