Česká umělá inteligence pozná houby stejně dobře jako nejlepší experti

Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vytvořili systém, který je schopný z fotografií poznat houby a rostliny. Uspěli s ním na mezinárodní soutěži ExpertLifeCLEF 2018. Podle tiskové zprávy univerzity jejich systém dokonce předčil většinu lidských odborníků.

Milan Šulc a Jiří Matas z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT vytvořili automatický systém, který z fotografie dokáže podle tvaru a barvy určit, o jakou houbu nebo rostlinu se jedná. Na výzkumu se podílel také Lukáš Picek z katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Systém je založený na hlubokých neuronových sítích, dokáže se učit a postupně se zdokonalovat.

Soutěž umělých inteligencí

Při mezinárodní soutěži spolu jednotlivé systémy strojového rozeznávání obrazu soupeřily v sadě 10 tisíc rostlin, které musely vyhodnotit. Systém vědců z ČVUT a ZČU získal první místo, navíc byl přesnější než většina odborníků.

„Velmi nás potěšilo, že se náš systém svou přesností vyrovná lidským expertům. Zároveň to ale znamená, že už se pohybujeme na hranici měřitelnosti přesnosti, jelikož na správném označení problematických obrázků se často už neshodnou ani odborníci na klasifikaci rostlin,“ řekl Šulc.

Kromě zmíněné soutěže si vědci odnesli prvenství i ve dvou dalších kláních, která obsahovala nižší počet vzorků k rozpoznání, a to tisíc druhů květin a ve druhém případě 1400 druhů hub. Tyto soutěže organizovali pořadatelé celosvětové konference CVPR 2018 (Computer Vision and Pattern Recognition) v Salt Lake City, kde čeští odborníci prezentovali své výsledky v druhé polovině června.

Nyní vědci z ČVUT a ZČU zvažují dvě další cesty, kudy se vydat. Buď vyvinou vlastní aplikaci pro rozpoznávání rostlin, nebo své know-how začnou nabízet ostatním vývojářům a poskytovatelům online služeb, uvedla univerzita.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 4 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
včera v 10:00‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.