Ceny Neuron převzalo sedm vědců včetně chemika Palečka a historika Šmahela

Sedm českých výzkumníků z různých oborů převzalo Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou mezi nimi i chemik Emil Paleček nebo historik František Šmahel.

Mezi laureáty Ceny Neuron za přínos světové vědě jsou vedle Palečka a Šmahela také biolog Josef Svoboda, fyzik Martin Roček, matematik Vladimír Šverák, lékař Otto Hrodek a matematik a odborník na informatiku Pavel Pudlák.

Všichni ocenění patří mezi špičky ve svých oborech a často působí v zahraničí. Například matematik Šverák pracuje na univerzitě v Minnesotě. „Vladimír Šverák se věnuje zkoumání rovnice, která popisuje proudění vody, a snaží se tak beze zbytku porozumět pohybu jedné ze základních látek nezbytných pro život na Zemi,“ uvádí o něm zpráva nadačního fondu, který ocenění uděluje.

Matematik Vladimír Šverák
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Fyzik Martin Roček zase pochází z rodiny, která emigrovala v roce 1960. Se zahraničím byl proto jeho profesní osud přirozeně spojen. Dnes je profesorem na Státní univerzitě v New Yorku.

Fyzik Martin Roček
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Zakladatel moderní české dětské hematologie Otto Hrodek se pro svou dráhu rozhodl v Paříži, později působil jako poradce Světové zdravotnické organizace pro problematiku dětských nádorů. Přednášel v Oxfordu, Londýně, Cambridgi, Uppsale a dalších městech.

Lékař Otto Hrudek
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu přišel už na přelomu 50. a 60. let s objevem, jak číst DNA pomocí elektrochemických metod. Výrazně tím předběhl dobu, a to hlavně v socialistickém Československu, kde podle něj bylo slovo „genetika“ zakázané.

Odborník na informatiku Pavel Pudlák
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Pavla Pudláka z Matematického ústavu Akademie věd ČR označuje tisková zpráva fondu za „tichého matematického génia“. Zabývá se teorií výpočetní složitosti.

Vědci, kteří si prošli i vězením nebo profesí řidiče tramvaje

Mnohé letošní laureáty spojují i nelehké životní osudy. Biolog a ekolog Josef Svoboda skončil v 50. letech ve vězení za údajnou protistátní činnost. Strávil v něm téměř 8,5 roku. Studium nakonec absolvoval v Kanadě a jako výzkumník rostlinné ekologie se začal věnovat Antarktidě.

Biolog Josef Svoboda
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Historik František Šmahel v době normalizace přišel o místo v akademickém ústavu a živil se jako řidič tramvaje. Dnes je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace.

Historik František Šmahel
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...