USA, Austrálie, Japonsko a Indie nebudou tolerovat silovou změnu statu quo, tedy stávající mezinárodní situace, v žádném regionu, zvláště ne v Asii a Tichomoří. Po setkání vůdců zemí aliance Quad to řekl premiér hostitelského Japonska Fumio Kišida. Japonsko oznámilo, že vyslalo do vzduchu své stíhací stroje, protože se k jeho vzdušnému prostoru přiblížila ruská a čínská válečná letadla. Podle informací zahraničních médií Moskva a Peking uspořádaly první společné vojenské manévry od ruského útoku na Ukrajinu.
Země Quad jsou proti změně statu quo kdekoli ve světě, prohlásil japonský premiér
Americký prezident Joe Biden odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu hned na úvod summitu a zároveň vyzdvihl potřebu pomoci napadené zemi. „Ocitli jsme se v temných časech naší společné historie,“ řekl Biden. „Je to víc než jen evropský problém, je to světový problém.“
„Ruský jednostranný, protiprávní, nemorální útok na ukrajinský lid je pobuřující a zvěrstva páchaná na nevinných civilistech jsou něčím, co jsme ve 21. století nečekali,“ prohlásil nový předseda australské vlády Anthony Albanese.
„Ruská invaze na Ukrajinu porušuje základní principy mezinárodního pořádku. Shodli jsme se, že jednostranné snahy změnit status quo silou nebudou nikdy nikde tolerovány, především pak ne v indicko-pacifickém regionu,“ přidal se japonský premiér Kišida.
Tématu války na Ukrajině se naopak vyhnul indický premiér Naréndra Módí, jehož vlast dosud ruskou invazi neodsoudila. Módí si pro svou řeč vybral téma „vzájemné spolupráce“ a připomněl úspěchy, které přinesla při řešení pandemie covidu-19.
Přelet čínských a ruských bombardérů
Vzhledem k neshodám s Indií závěrečné prohlášení summitu nakonec neobsahuje žádnou zmínku o Rusku ani o Číně, jejíž rozpínavost země regionu znepokojuje. Společné komuniké nicméně kritizuje „militarizaci sporných oblastí a nebezpečné využívání lodí pobřežní stráže a námořních milicí, jehož cílem je narušit ostatním zemím čerpání mořských zdrojů“. Za tyto aktivity je opakovaně kritizován právě Peking, píše agentura AFP.
Země v oblasti si rovněž dělají obavy kvůli snahám Pekingu navazovat spojenectví s pacifickými státy. Čína nedávno uzavřela bezpečnostní dohodu se Šalamounovými ostrovy a podle některých médií by mohla podobný krok učinit i v případě Vanuatu, Samoy, Tongy či Kiribati. Státy aliance Quad oznámily, že do infrastrukturních projektů v Asii a Tichomoří plánují v příštích pěti letech investovat nejméně padesát miliard dolarů.
Stín Číny a Ruska nad summitem jen podtrhl přelet bombardérů těchto dvou zemí v blízkosti japonského vzdušného prostoru. Podle japonského ministra obrany Nobua Kišiho se pravděpodobně jednalo o provokaci ze strany Moskvy a Pekingu. Od Východočínského moře podle něj k Japonsku přiletěla dvě čínská letadla, k nimž se pak připojila dvě ruská.
Deník The New York Times s odvoláním na nejmenované americké a jihokorejské činitele uvádí, že Čína a Rusko v úterý uspořádaly první společné vojenské cvičení od ruské invaze na Ukrajinu. Podle informací listu Financial Times nad Japonským mořem přelétaly bombardéry schopné nést jaderné hlavice. Nejmenovaný americký představitel médiím sdělil, že událost ukazuje hloubku spolupráce mezi Moskvou a Pekingem.
Biden: Respektujeme politiku jedné Číny
V centru pozornosti summitu byla podle agentury Reuters také otázka Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii a hrozí mu ozbrojeným zásahem, pokud by vyhlásil nezávislost. Americký prezident Joe Biden totiž v pondělí prohlásil, že Spojené státy by byly v případě útoku na ostrov ochotny vojensky zasáhnout.
Později nicméně uvedl, že se nejedná o změnu politiky jedné Číny, kterou USA respektují a podle níž je Tchaj-wan součástí Číny. „Tato politika se nezměnila,“ zopakoval Biden, který večer místního času (kolem poledne SELČ) Tokio opustil a vydal se na cestu do vlasti.