Biden v Jižní Koreji zahájil pětidenní návštěvu Asie. Očekává se provokace od KLDR

Americký prezident Joe Biden zahájil návštěvu Jižní Koreje. Na americké letecké základně v Osanu na severozápadě země jej přivítali jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin a generál velící americkým jednotkám v Jižní Koreji Paul LaCamera společně s dalšími americkými a jihokorejskými představiteli.

Z letiště vyrazil šéf Bílého domu do výrobního centra polovodičů Samsung Electronics, kde se setkal s prezidentem Jun Sok-jolem. Bylo to jejich první osobní setkání. Jun Sok-jol se ujal vedení země 10. května a slíbil, že s Washingtonem prohloubí vztahy.

V souvislosti s výrobnou Biden řekl, že „budoucnost se bude psát v indopacifickém regionu“ a že „je čas, aby do sebe Spojené státy a jejich podobně smýšlející partneři investovali“. Továrna firmy Samsung podle něj „představuje blízké vazby mezi oběma zeměmi“.

Návštěva Samsungu, čipy jsou klíčovou technologií

Americký prezident prohlášením odkazoval na plány Samsungu, který chce v americkém Texasu vystavět novou továrnu za 17 miliard dolarů (asi 396 miliard korun). V USA možná bude stavět i automobilka Hyundai, ačkoliv definitivní plány na výstavbu nové továrny ještě neoznámila.

Prezident Jun při prohlídce podniku řekl, že Bidenova návštěva právě tohoto místa vyzdvihuje desetiletí stále hlubší spolupráce mezi USA a Jižní Koreou na poli mikročipů. Biden uvedl, že čipy jsou klíčovou technologií pro národní bezpečnost.

„Doufám, že dnešní návštěva přinese oživení korejsko-amerických vztahů na poli ekonomiky a bezpečnosti založených na pokročilých technologiích a budování zásobovacích řetězců,“ řekl Jun.

Čipy mají využití v mobilní i počítačové technologii i technologii umělé inteligence. Válka na Ukrajině a pandemie covidu-19 narušily jejich dodávky a čipy se staly ohniskem technologického soupeření s Čínou, která je jejich velkým producentem.

Jak vyvážit čínský rozmach v regionu

Ačkoliv vyvažování čínského rozmachu v regionu je jedním z klíčových témat Bidenovy cesty do Asie, ze strany Jižní Koreje lze očekávat spíše opatrnost, jelikož Peking je hlavním obchodním partnerem Soulu.

Prezident Jun Sok-jol, který se ujal vedení země 10. května, se souběžně jasně vyslovil pro posilování vztahů se Spojenými státy, zejména ve vojenské oblasti.

Za předchozího levicového prezidenta Mun Če-ina, který byl vnímán ve Washingtonu jako pročínský prezident, se vzájemné vztahy zhoršily. Peking se navíc cítil ohrožený americkou přítomností na Korejském poloostrově, zejména protiraketovým štítem, který byl rozmístěný před několika lety kvůli možné hrozbě ze Severní Koreje. 

Čína využívala ekonomického vlivu na předchozí vládu a bránila Jižní Koreji v dalším rozšiřování protiraketového štítu, Korea se ani nepřipojila do indopacifické bezpečnostní spolupráce Spojených států, Indie, Austrálie a Japonska známé pod akronymem „Quad“. To by se nyní mohlo změnit. Biden totiž po Jižní Koreji navštíví Japonsko. V Tokiu se zúčastní summitu Quadu a bude o rozšíření štítu usilovat, uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. 

7 minut
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o návštěvě prezidenta Bidena v Japonsku a Jižní Koreji
Zdroj: ČT24

Tlak od severního souseda

Během návštěvy se také bude určitě mluvit o situaci v KLDR. I v této oblasti došlo ke změně, nový jihokorejský prezident je zastáncem tvrdší politiky vůči severnímu sousedovi. Biden zatím volí přehlíživý přístup k provokacím a jaderným testům Severní Koreje, kterými si její vůdce Kim Čong-un vynucuje pozornost, říká Šámalová.

Severní Korea dokončila přípravy dalšího jaderného testu a provede ho v příhodný okamžik, uvedl ve čtvrtek jihokorejský poslanec na základě zpráv od tajných služeb. Podle Washingtonu k testu dojde právě během návštěvy amerického prezidenta v Soulu.

„Nebylo by to překvapivé, severokorejský režim se bude snažit zastínit Bidenovu návštěvu, dát o sobě vědět. Směrem k domácímu publiku potřebuje ukázat úspěchy vojenského průmyslu, jako jakéhosi majáku v těžkých ekonomických časech. A momentálně je situace ještě vážnější, protože se k tomu přidala pandemie covidu v situaci, kdy severokorejské obyvatelstvo nemá žádnou imunitu, není očkované, země nemá skoro žádné léky a zdravotnictví je v katastrofálním stavu,“ řekla zpravodajka.

Podle analytiků se Severní Korea zbrojními zkouškami snaží vyvinout tlak na Bidenovu vládu, aby Washington obnovil s Pchjongjangem jednání a aby byla ochotna učinit ústupky v podobě zmírnění sankcí proti severokorejskému režimu.

Americká diplomacie nabídla Pchjongjangu obnovení rozhovorů, ovšem trvá na tom, že KLDR nezíská žádné úlevy ani ekonomické výhody, dokud neučiní reálné kroky směřující k zastavení jejího jaderného a raketového zbrojního programu. 

Biden vidí Jižní Koreu a Japonsko jako naprosto strategické partnery v oblasti, zdůraznil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. Chce s nimi prohloubit obchodní i strategické vztahy.

Američané také počítají s tím, že Severní Korea se bude snažit na sebe připoutat pozornost a tak zřejmě chystá další jaderný test. Hodlá si tak vynutit jednání se Spojenými státy.

Biden podle zpravodaje naznačil, že je ochoten přistoupit k obnoveným jednáním. Ale zdůraznil, že severokorejský režim nedostane nic zadarmo - například zmírnění uvalených sankcí – hned na začátku jednání. Podmínkou k tomu je například omezení jaderného programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...