Ruský vládce Vladimir Putin podle Kremlu v telefonickém rozhovoru upozornil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dříve během dne řekl, že Rusko nechce válku, ale nedovolí, aby byly ignorovány jeho zájmy. Kvůli soustřeďování ruských sil u hranic s Ukrajinou a na Moskvou okupovaných ukrajinských územích se nejspíš sejde Rada bezpečnosti OSN. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že napětí se nyní nevyhrocuje.
Západ nezohlednil zásadní obavy Ruska, řekl Putin Macronovi
„Vladimir Putin uvedl, že ruská strana pečlivě prostuduje písemné odpovědi na návrhy dohod o bezpečnostních zárukách, které 26. ledna obdržela od Spojených států a NATO, a poté rozhodne o svých dalších krocích,“ avizoval Kreml v prohlášení.
Putin podle něj Macronovi nicméně zároveň sdělil, že odpovědi USA a NATO nezohlednily „tak zásadní obavy Ruska, jako je zabránění rozšiřování Severoatlantické aliance, odmítnutí útočných zbraňových systémů v blízkosti ruských hranic a návrat vojenských kapacit a infrastruktury bloku v Evropě do stavu z roku 1997.“
Oba státníci se podle agentury TASS dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.
Západ o některých požadavcích jednat nehodlá, u jiných je dialogu přístupný
Moskva obdržela odpovědi na své návrhy od Washingtonu a NATO ve středu. Kreml minulý měsíc vyzval Washington, aby zaručil, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhne z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by mohly ohrozit Rusko. Požadavky Moskvy se týkají i zemí, které do NATO vstoupily po roce 1997 včetně Česka.
„Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude. Nechceme války, ale nedovolíme, aby byly hrubě napadány nebo ignorovány naše zájmy,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov . „Americká reakce je téměř vzorem diplomatické slušnosti. Od NATO je odpověď tolik ideologizovaná, tolik dýchá výjimečností Severoatlantické aliance, jejím zvláštním posláním, jejím mimořádným předurčením, že jsem se trochu styděl za ty, kdo tyto texty psali,“ dodal.
Už ve čtvrtek ruský ministr prohlásil, že odpovědi Spojených států na bezpečnostní návrhy Ruska postrádají kladnou reakci na klíčový požadavek nepřípustnosti rozšiřování NATO na východ, ale dávají prostor k zahájení vážného dialogu o druhořadých otázkách.
Lavrov nově prohlásil, že v reakci Západu v těchto podružných otázkách vnímá „zárodky racionality“, podotkla agentura TASS, podle níž jde o omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu. Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) formálně zanikla v roce 2019 poté, co od ní odstoupily USA i Rusko. Obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování.
Lavrov coby další body možného vyjednávání zmínil také opatření s cílem deeskalace napětí a budování důvěry, posunutí vojenských cvičení dále od hranic oddělujících NATO a Rusko či pravidla pro předcházení nehodám mezi válečnými loděmi a letadly.
Ministr zdůraznil, že Rusko má především zájem na nerozšiřování NATO směrem na východ a nerozmisťování aliančních zbraní v blízkosti ruských hranic.
Americký velvyslanec: Je to vyhrožování
Washington ale podle středečního prohlášení šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena dal jasně najevo, že nehodlá jednat o požadavku, aby se jednotky NATO a zbraně stáhly z východu Evropy a aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k Alianci. Vyjádřil ale ochotu debatovat o dalších bodech, jako je kontrola zbrojení či opatření na budování důvěry.
Americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan v pátek uvedl, že dokumenty načrtávají diplomatickou cestu ze současné krize. Americká reakce podle něj obsahuje protinávrhy v oblastech, v nichž by Washington a Moskva mohly nalézt společnou řeč.
„Navrhli jsme opatření pro zajištění vzájemné transparentnosti, včetně těch, která se týkají zbraňových systémů na Ukrajině, vojenských cvičení a manévrů v Evropě a také potenciální opatření pro kontrolu zbrojení, včetně raket v Evropě,“ citovala Sullivana agentura TASS. Ambasador doplnil, že Washington odpovědi koordinoval s partnery z NATO, EU i Ukrajinou.
Rusko sice říká, že nechce válku, ale s USA vyjednává, zatímco na hranici s Ukrajinou shromáždilo takové množství vojáků, které nelze vysvětlit pouhým vojenským cvičením, poznamenal velvyslanec podle Reuters. „Je to podobné, jako kdybychom spolu diskutovali nebo vyjednávali. Pokud položím na stůl zbraň a řeknu, že přicházím v míru, je to vyhrožování. A právě to nyní sledujeme,“ připodobnil diplomat.
Rusko v posledních týdnech vyslalo desetitisíce vojáků do blízkosti hranic s Ukrajinou. Soustřeďuje je nejen na svém území, ale i v Bělorusku, na okupovaném Krymu či v Podněstří, kde podporuje tamní separatistický režim. Kyjev, USA i další západní země tvrdí, že Moskva připravuje invazi na Ukrajinu. Rusko, které ukrajinský poloostrov Krym nelegálně anektovalo v roce 2014 a zároveň rozpoutalo válku na Donbasu, kde podporuje a koordinuje tamní separatisty, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.
USA požádaly o schůzi Rady bezpečnosti OSN
Krizi se nejspíše bude poprvé věnovat i Rada bezpečnosti OSN. Spojené státy ve čtvrtek požádaly, aby orgán OSN odpovědný za zajištění světového míru zasedl v pondělí na veřejném jednání. Ruský představitel následně iniciativu kritizoval a naznačil, že se Rusko bude snažit konání schůze zablokovat.
„Rusko se dopouští dalších destabilizačních akcí namířených proti Ukrajině a představuje jasnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost i Chartu OSN,“ uvedla podle agentury Reuters v prohlášení americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Toto není okamžik, kdy bychom měli vyčkávat a přihlížet. Nyní je zapotřebí plné pozornosti Rady bezpečnosti a my se v pondělí těšíme na přímou a účelnou diskusi,“ dodala.
Kterýkoliv člen rady může požádat o procedurální hlasování, které může zasedání zablokovat. K tomu je zapotřebí alespoň devět z patnácti hlasů, přičemž stálí členové – Čína, Rusko, USA, Británie a Francie – v tomto případě nemohou uplatnit právo veta. Podle diplomatů v OSN bude zřejmě jakýkoliv případný pokus o zablokování pondělní schůze neúspěšný.
Rusko nicméně naznačilo, že hlasování v této věci spustí. „Doufejme, že další členové RB OSN nepodpoří toto zjevné divadlo, které je ostudné pro pověst Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl na Twitteru zástupce ruského velvyslance při OSN. USA podle něj jednání rady navrhly na základě „nepodložených nařčení a předpokladů“.
Od ruské anexe Krymu v roce 2014 se Rada bezpečnosti kvůli Ukrajině sešla mnohokrát. Kvůli ruskému právu veta však v této věci nikdy nebyla schopna podniknout zásadní kroky.
Zelenskyj nyní nezaznamenává eskalaci napětí
Ukrajina ve sporu s Ruskem nepotřebuje paniku, napětí se nyní nevyhrocuje, i když se to do budoucna nedá vyloučit, prohlásil v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci pro západní novináře také podle agentur apeloval, že Západ by měl otevřeně říct, zda Ukrajina jednou vstoupí do Severoatlantické aliance. Kromě členství v NATO nevidí pro svou zemi prezident žádné jiné bezpečnostní záruky.
„Nepotřebujeme paniku (ohledně případné ruské invaze), potřebujeme stabilizovat naši ekonomiku,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury AFP.
Ukrajinský prezident připustil, že nedokáže říct, zda zítra či v únoru vypukne válka, podotkla agentura Reuters. Pokud by konflikt vypukl, neomezil by se jen na území Ukrajiny, varoval Zelenskyj s tím, že by měl podobu hybridní války. Prezident také pokládal za vhodné zdůraznit svou plnou důvěru v ukrajinskou armádu, zocelenou osmi lety bojů s proruskými separatisty na východě země, jejíž úroveň podle prezidenta není slabší než schopnosti armád členských států Severoatlantické aliance.
„Nyní nezaznamenáváme větší eskalaci než dříve. Ano, zvětšil se počet (ruských) vojáků (u hranic Ukrajiny), ale na to jsem upozorňoval už na začátku loňského roku, kdy Rusko podnikalo vojenská cvičení. Teď se nedomnívám, že situace je napjatější, než byla tehdy, kdy (ruská) cvičení vrcholila. Ale tehdy se nevedla taková informační politika,“ řekl šéf státu podle agentury Unian a apeloval na média, aby informovala vyváženě a novináři si všímali, že po kyjevských ulicích tanky nejezdí.
