Praha - Prodemokratické protestní hnutí v Hongkongu neočekává v krátkodobém horizontu, že by Čína zásadně přehodnotila svůj postoj ve věci budoucí volby šéfa zdejší samosprávy. Alespoň to tvrdí Joseph Čcheng, zakladatel iniciativy Occupy Central, jenž byl hostem Interview ČT24. Podle jeho slov je však krůčkem dopředu už samotná skutečnost, že hongkongská administrativa usedla pod tlakem veřejnosti k jednacímu stolu s vůdci studentských demonstrací.
„Ještě donedávna centrální vláda v Pekingu, vláda v Hongkongu a pročínské organizace, ti všichni naše hnutí odsuzovali, že jsme něco ilegálního a absolutně zbytečného. Teď se přece jen něco změnilo a úřady už dnes s námi musí hovořit,“ tvrdí Joseph Čcheng, jenž je přesvědčen, že dialog je jedinou možností, jak dosáhnout konsenzu a dospět ke shodě. „Pozice, ze kterých obě strany vstupují do jednání, jsou ale hodně odlišné,“ dodává lidskoprávní aktivista.
„Váš filozof Jan Patočka řekl, že existují skutečné hodnoty jako svoboda a demokracie, za které je třeba se obětovat, pokud je to nutné. Myslím, že v takovém momentu se už v Hongkongu nacházíme.“
Joseph Čcheng učí na City University of Hongkong, kde je profesorem politologie a mezinárodních vztahů, z toho titulu má velmi častý kontakt s nastupující generací, jež je hlavní hybnou silou tzv. deštníkové revoluce. „Mladí lidé jsou idealističtější, jsou ochotnější něco riskovat a projevit naplno své názory,“ míní Čcheng. Zápal a nadšení pro věc však podle jeho názoru nebrání studentům vnímat realitu, jakkoliv ta z hlediska splnění jejich požadavků nevypadá příliš růžově. „Oni rozumí tomu, že to bude problematický proces, a jsou připraveni pokojnou cestou dlouhodobě protestovat,“ zdůrazňuje vysokoškolský pedagog.
Rozdíl mezi bohatými a chudými se prý od začátku čínské správy velmi prohloubil
Na samotný fakt, že protesty se týkají voleb, jež se mají uskutečnit až v roce 2017, reaguje v tom smyslu, že aby mohl být volební systém modifikován, bylo zapotřebí ho začít veřejně kritizovat co nejdříve. „Legislativa k jeho úpravě musí být připravena do poloviny příštího roku, aby se něco stihlo změnit,“ podotýká Čcheng.
Současně je zastáncem toho názoru, že vedle nesouhlasu se způsobem volby šéfa místní samosprávy vyhnala tisíce lidí do ulic především nespokojenost se zhoršující se sociální situací. „Nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími jsou už rozevřeny absolutně doširoka. Jsme jedno z největších měst na světě, které trpí tímto problémem. Většina lidí v Hongkongu cítí, že jejich reálná životní úroveň za posledních sedmnáct let klesla, přitom produktivita práce v zemi meziročně stoupá. Lidé se tak ptají, jak je možné, že jejich reálný příjem neroste,“ povídá Čcheng.
V uvedeném kontextu chápe frustraci svých spoluobčanů, kteří si nemyslí, že by dostávali od vlády odpovědi na tyto otázky. „Peking vybral nějaké úředníky a ti se zatím nechovají dobře. Tudíž je nejvyšší čas, aby si lidé v Hongkongu sami vybrali ty, kdo jim budou vládnout a kdo budou reprezentovat jejich názory,“ konstatoval Čcheng.
Virálním hitem na sociálních sítích - co se týče vztahu čínských představitelů k aktuálnímu dění v Hongkongu - je upravená fotka prezidenta Si Ťin-pchinga. Na původním snímku, který byl před nedávnem v samotné Číně oceněn jako „Foto roku“, je čínská hlava státu zachycena v neformální pozici (s vyhrnutými kalhotami) při návštěvě provincie Hebei v červenci 2013. Motiv deštníku přiměl sympatizanty protestního hnutí, aby Si Ťin-pchinga přenesli v recesistické koláži přímo do svého středu v ulicích Hongkongu.
