Washington eviduje záměrné ruské útoky na civilisty. Je to teroristický stát, zdůraznila ukrajinská ambasadorka

Washington má důvěryhodné zprávy o záměrných ruských útocích na civilisty na Ukrajině. Evakuace obyvatel Mariupolu se stejně jako v sobotu nepodařila. Ruské jednotky se soustřeďují na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Podle Kyjeva chtějí odstřihnout zemi od Černého moře a chystají se obklíčit Dnipro.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Kyjev upozorňuje, že ruské síly ostřelují sídliště ve městě Buča severozápadně od metropole a blokují tam dodávky humanitární pomoci. Vedení Buči také zdůrazňuje, že Rusové pálí po civilistech včetně dětí nebo civilních automobilech. „Dodávky humanitární pomoci nejsou možné: obec je v nepřátelském obležení,“ píše se v prohlášení. Město žádá o pomoc se záchranou obyvatel. Už několik dnů nefungují dodávky elektřiny a tepla ani internetové připojení. Vedení Buči tvrdí, že ruští vojáci vykrádají sklady.

3 minuty
Reportáž Václava Černohorského a Pavla Němečka z okraje Kyjeva, kam prchají lidé z Irpině
Zdroj: ČT24

V Irpini podle ukrajinských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, mezi nimi dvě děti, když ruští vojáci zahájili palbu na civilisty snažící se dostat z města. Mezi oběťmi jsou zřejmě členové jedné rodiny. Lidé se z tohoto předměstí Kyjeva snaží dostat do metropole. Ukrajinská novinářka později na Twitteru zveřejnila video, v němž starosta Irpinu Oleksandr Markushyn informuje o smrti čtyř lidí – dvou dospělých a dvou dětí, kteří se snažili evakuovat. Celkem podle něj zemřelo osm lidí.

Odchod jim ale zkomplikovalo zničení mostu na hlavní silnici vedoucí do Kyjeva. Ukrajinská armáda ho vyhodila do povětří, aby zpomalila postup ruských jednotek v případě, že město padne do jejich rukou. Ukrajinští vojáci v Kyjevě také stavějí zátarasy a hloubí zákopy.

Ruské okupační síly zranily pět lidí, když v neděli začaly střílet do zhruba dvoutisícového davu v Nove Kachovce. Demonstranti přišli vyjádřit nesouhlas s ruským vpádem na Ukrajinu.

Ruská armáda už prakticky srovnala se zemí město Boroďanka nedaleko Kyjeva. Podle místního guvernéra Oleksije Kuleby je město téměř zničené a je odstřižené od vody i elektřiny. Záchranáři varují, že pod troskami stále mohou být uvěznění lidé. Ve městě stála i psychiatrická léčebna s téměř sedmi sty pacienty. Jejich osud není znám.

Ambasadorka: Rusko je teroristický stát

Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila „několik“ útoků na ukrajinská zdravotnická zařízení, při nichž umírali lidé, a podezření na další vyšetřuje. „Ataky na zdravotnická zařízení či zdravotníky porušují lékařskou neutralitu a jsou porušením mezinárodních humanitárních norem,“ upozornil šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Také Washington má podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena velmi důvěryhodné zprávy o vědomých útocích ruské armády na civilisty. Spojené státy evidují důkazy, aby mohly zodpovědné organizace vyšetřit, zda došlo k válečným zločinům. Po vyšetřování volá také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje,“ píše v nové zprávě britská vojenská rozvědka. Ruská armáda na to podle zpravodajců reaguje tím, že se zaměřuje na obydlené oblasti v Charkově, Černihivu či Mariupolu, čímž chce zlomit ukrajinskou morálku.

„Rusko je teroristický stát a měli bychom se k němu chovat jako k teroristickému státu,“ zdůraznila ukrajinská ambasadorka u OSN Oksana Markarovová.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva eviduje od začátku ruské invaze potvrzených 364 mrtvých civilistů. Skutečné číslo ale může být mnohem vyšší „obzvlášť ve vládou kontrolovaných územích a zejména v posledních dnech“, konstatuje OSN. Ta oznamuje pouze oběti, které se jí podaří podle přísné metodologie potvrdit.

Rusko se stalo terčem kritiky také za to, že zaútočilo na Záporožskou jadernou elektrárnu. Kremelský vůdce Putin v neděli prohlásil, že „incident“ byl výsledkem „provokací ukrajinských radikálů“.

Evakuaci Mariupolu opět překazilo ostřelování

Vedení Mariupolu informovalo, že od nedělního poledne do 21. hodiny místního času (11:00 až 20:00 SEČ) měl platit klid zbraní. Příměří s možností evakuace civilistů mělo platit už v sobotu, ale ruská armáda pokračovala v ostřelování přístavu a evakuace musela být odložena.

Dostat zhruba 200 tisíc civilistů z obklíčeného města se nedařilo ani v neděli, kolem druhé hodiny odpolední SEČ podle radnice opustily přístav jen asi tři stovky lidí. O přerušení pokusů informoval Kyjev i Červený kříž, který měl pomoci vést konvoj autobusů a aut po předem domluvené trase do Záporoží.

Ukrajinská televize citovala jednoho z bojovníků dobrovolnického praporu Azov spadajícího pod Ukrajinskou národní gardu, který uvedl, že Rusové i proruské síly oblast i nadále ostřelují. Ruská agentura Interfax zase odkazuje na vůdce Moskvou podporovaných separatistů, který z nedodržování příměří obviňuje ukrajinskou stranu.

Raketový útok na Mariupol
Zdroj: Evgeniy Maloletka/ČTK/AP

Starosta přístavu Vadym Bojčenko v posledních dnech opakovaně zdůrazňoval, že situace v Mariupolu je kritická a město je „v zajetí“. Bez elektřiny už město je pět dní. „Všechno naše zásobování teplem je závislé na dodávkách energie, takže jsme také bez tepla,“ řekl. Ve městě není ani mobilní signál a od útoku obyvatelé přišli o záložní zdroj vody, takže nemají ani tu.

„Chtějí nás odříznout od humanitárního koridoru a zastavit dodávky základních potravin, léků, dokonce i jídla pro děti. Jejich cílem je město úplně zaškrtit,“ popsal starosta.

Dle Bojčenka přibývají v Mariupolu každý den desítky mrtvých a zraněných. „Je to šestý den nepřetržitých leteckých úderů a bombardování a nejsme schopni se postarat o naše mrtvé v ulicích. Rusové tvrdí, že chtějí zachránit Ukrajince, ale přitom jsou to oni, kdo nás zabíjejí,“ vypověděl starosta.

Ruské rakety zničily civilní letiště

Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v obraně země a způsobily nepříteli další ztráty, uvedl ukrajinský generální štáb podle agentury Unian v hlášení o vývoji situace za uplynulých 24 hodin. Upozornil, že ruští vojáci hodlají obsadit další důležitý objekt infrastruktury – přehradu Kanivské vodní elektrárny, která je součástí kaskády na Dněpru.

Do náletů na vojenské i civilní cíle se podle ukrajinského štábu zapojily ruské letouny Su-35S, Su-34 a Su-25, vzlétající z letišť v Bělorusku. Invazní vojska tvrdí, že zasáhla a zneškodnila leteckou základnu v Starokosťantynivu. Moskva od počátku války tvrdí, že se ruské útoky soustředí na vojenské cíle.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli informoval, že ruské rakety kompletně zničily civilní letiště města Vinnycja.

Ruské jednotky, které utrpěly značné ztráty u letiště Hostomel u Kyjeva, se přesouvají k historickému městu Bilhorod, vzdálenému asi 23 kilometrů od Kyjeva. „Nepřítel neustává ve snaze proniknout k jihozápadnímu okraji Kyjeva,“ uvedl štáb. Z Kyjeva je hlášený silný výbuch, podle prvotních informací agentury Unian šlo o raketu, kterou sestřelila ukrajinská protiletecká obrana.

Zelenskyj se obává bombardování Oděsy

Pokračuje také ruská ofenziva na severovýchodě země a nepřátelské jednotky se přeskupují k útoku na Černihiv a nedaleký Nižyn. Výbuchy se v noci ozývaly také ve východoukrajinském Charkově, kde shořel výškový obytný dům.

Poradce ministra vnitra Vadym Denysenko podle ruskojazyčné verze BBC řekl, že některá města v Sumské oblasti, zejména v Ochtyrka nebo Trosťanec jsou na pokraji humanitární katastrofy. Lidé tam jsou bez dodávek vody a elektrické energie.

Na jihovýchodě se nepřítel snaží pokračovat v ofenzivě na Dnipro a Záporoží. Pokračuje dělostřelecké ostřelování obklíčeného Mariupolu. Nepřítel také útočil na Mykolajiv, ale „utrpěl značné ztráty a úspěchu nedosáhl“, tvrdí komuniké. Na východě země Rusové útočí i na město Izjum.

Zelenskyj varoval, že Rusové se chystají bombardovat Oděsu. „Rakety na Oděsu? To bude válečný zločin,“ konstatoval. Kyjev upozorňuje, že ruská armáda se pokusí odstřihnout Ukrajinu od Černého moře a rovněž se chystá obklíčit Dnipro.

Obavy z útoku na Oděsu vyjádřil během nedělního telefonátu s Putinem také francouzský prezident Emmanuel Macron, uvádí Elysejský palác.

Bojovou pohotovost mají podle generálního štábu ruské jednotky v Podněstří, které ruští separatisté odtrhli od Moldavska. Ale morálka příslušníků tamních ruských jednotek „je na nízké úrovni“ a „většina vojáků se nechce zúčastnit bojových operací na ukrajinském území“, tvrdí štáb. Do války se podle něj nechtějí zapojit ani tamní separatisté.

Ukrajinské síly během uplynulých 24 hodin způsobily nepříteli citelné ztráty, tvrdí generální štáb, podle kterého se podařilo sestřelit čtyři ruské vrtulníky, pět letadel a jedno bezpilotní letadlo. Sami Ukrajinci podnikli několik náletů na ruské kolony, jejichž ztráty se upřesňují. Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, stejně jako údajný počet zabitých ruských vojáků – ten dle štábu přesáhl jedenáct tisíc.

Ruské vojenské letectvo podle ukrajinských údajů přišlo o 88 letadel, vrtulníků a bezpilotních strojů, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Upozornila současně, že i v noci na neděli znějí v Kyjevu a dalších ukrajinských městech sirény varující před nálety.

Smrt vyjednavače

Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že Denys Kirejev, jenž se účastnil vyjednávání s ruskou stranou o nynějším ozbrojeném konfliktu mezi oběma zeměmi, zemřel během plnění speciálního úkolu, spolu s dalšími dvěma příslušníky vojenské rozvědky. Úřad o trojici mužů uvedl, že „zemřeli při ochraně Ukrajiny a jejich čin nás přivedl blíže k vítězství“.

Už dříve však ukrajinská média informovala o tom, že Kirejev zemřel při zatýkání rukama členů tajné služby SBU, kteří jej podezírali z kolaborace s invazními silami. Ukrajinská strana tato tvrzení nijak nekomentovala, okolnosti Kirejevovy smrti tedy zůstávají nevyjasněné.

Polské stíhačky pro Ukrajinu

Spojené státy spolupracují s Polskem na možnosti poslat na Ukrajinu jejich stíháčky. Potvrdil to mluvčí Bílého domu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě žádá, aby země východní části EU poskytly stroje, které vycházejí ještě ze sovětské výroby a ukrajinští piloti jsou zvyklí je ovládat.

USA se snaží společně s Polskem rozhodnout, které stroje by následně poslaly do Polska, aby vynahradily stíhačky odeslané na Ukrajinu.

Mluvčí Bílého domu také řekl, že poslání stíhaček na Ukrajinu je suverénní rozhodnutí konkrétní země. Společně se teď snaží vyřešit logistické problémy a to, jak by se případně stíhačky dostaly z Polska na Ukrajinu.

Dva američtí zákonodárci, kteří si společně s prezidentem Joem Bidenem v sobotu večer volali s ukrajinským prezidentem Zelenskym, řekli, že Polsko je připraveno poslat stíhačky Mig na Ukrajinu a čeká jen na posvěcení ze strany Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V pozdních úterních hodinách však už agentury nezmiňovaly žádné další narušení klidu zbraní. Izraelská armáda později večer pouze informovala o zachycení dvou bezpilotních letounů mimo své území.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Není možné, aby Rusko vyrábělo víc zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro sedmnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na sedmnáct, uvedl v úterý večer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších 280 lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 6 hhodinami

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 11 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 14 hhodinami
Načítání...