Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) pokračuje v zahraniční cestě na Tchaj-wan. Zúčastnil se semináře zástupců českých a tamních firem, na univerzitě Čcheng-čch' ve svém projevu pak zmínil odkaz demokracie a nutnost hájit svobodu. Ze strany čínské diplomacie se k cestě ozvala další kritika. „Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus,“ řekl čínský ministr zahraničí Wang I na adresu Vystrčila. Česká diplomacie si kvůli tomu předvolala čínského velvyslance.
Vystrčil na Tchaj-wanu zmínil nutnost chránit demokracii. „Zaplatí vysokou cenu,“ řekl čínský ministr k cestě
Podle Wanga zpochybňování zásady jedné Číny znamená „znepřátelit si 1,4 miliardy Číňanů“. Tamní vláda dle něj nebude tolerovat takovou „otevřenou provokaci“ předsedy českého Senátu a protičínských sil, které stojí za ním.
Peking požaduje po všech zemích, s nimiž má diplomatické vztahy, aby se držely zásady jedné Číny. To mimo jiné znamená, že nemají navazovat mezistátní vztahy s Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou odštěpeneckou provincii.
Čína už dříve proti cestě opakovaně protestovala. S letem nesouhlasili také třeba premiér Andrej Babiš (ANO) či prezident Miloš Zeman. Mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček na Twitteru napsal: „Česká republika vedla od dob prezidenta Václava Havla směrem k zahraničním partnerům politiku komunikace. Nyní jsme se dostali jako jediní v Evropě na cestu konfrontace, která roztáčí spirálu nepřátelských aktů a prohlášení. Není to dobrá zpráva pro budoucnost.“
Podporu naopak Vystrčil získal od Spojených států, vyslovil mu ji například americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Podle něj je nutné se Pekingu postavit – Čína prý představuje hrozbu pro demokracii a západní aliance.
Ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského velvyslance
Jen několik hodin po výroku na adresu druhého nejvyššího ústavního činitele si české ministerstvo zahraničí předvolalo čínského velvyslance. Krok inicioval šéf resortu Tomáš Petříček (ČSSD) těsně před odletem na Bledské strategické fórum. „Nechtěl jsem čekat, až se vrátím ze Slovinska, proto si čínského velvyslance předvolal náměstek Tlapa,“ uvedl Petříček na Twitteru.
Martin Tlapa čínskému velvyslanci Čang Ťien-minovi vyjádření jeho ministra vytkl. Označil jej za nevhodné a neodpovídající standardům diplomatické komunikace mezi dvěma suverénními zeměmi.
Petříček už dříve napsal, že „cesta má samozřejmě dopady na vztahy s Čínou, ale myslím, že toto je již za hranou. Ta vyjádření vnímám jako něco, co v diplomatických vztazích není úplně obvyklé. Takto přímočará a příkrá slova se skutečně v diplomacii nepoužívají.“
Samotného Vystrčila postoj Pekingu mrzí, zasahuje podle něj do vnitřních záležitostí České republiky. Přesto věří, že Česko bude mít dobré vztahy se všemi zeměmi. „Znovu musím zopakovat, že tato cesta nemá v žádném případě cíl se vůči někomu vymezovat,“ řekl.
Podle předsedy Senátu je prohlášení čínského ministra zahraničí podobné tomu, co bylo obsaženo v dopise, který obdržel bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera. Připomněl tak kauzu dokumentu, který byl objeven v pozůstalosti Kubery. Čínská ambasáda se v něm ostře vymezovala proti jeho plánované cestě na Tchaj-wan.
Ostrou rétoriku Pekingu směrem k Vystrčilovi odsoudila také domácí opozice. Svého stranického kolegy se zastal předseda ODS Petr Fiala. „Čínské výhrůžky ničemu nepomohou, jen zvětšují problémy v česko-čínských vztazích a pro nás jako suverénní zemi jsou absolutně nepřijatelné,“ uvedl na Twitteru.
„Přeji vám pravdivou, spravedlnou a svobodnou budoucnost,“ vzkázal Vystrčil
Miloš Vystrčil vystoupil na místní univerzitě Čcheng-čch' s projevem, který apeloval na dodržování práva a hájení demokratických hodnot. Šedesátiletý politik zmínil pád komunismu v Československu. V roce 1989 si dle jeho slov slíbil, že bude hájit demokratické hodnoty.
„Nikdy neposlechnu a nepřijmu za své žádné doporučení, které by oslabovalo naši suverenitu, svébytnost a poškozovalo svobodu a demokracii kdekoliv na světě – i kdyby bylo od těch nejvyšších,“ řekl. Dodal, že je důležité podpořit demokratické snahy v Hongkongu nebo Bělorusku.
Na dálku také pozdravil vdovu po bývalém předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi. Ocenil jeho životní odkaz i postoj, který v kontextu Tchaj-wanu a Číny zastával.
„Žijete na krásných ostrovech, žijete v demokracii, kterou musíte dnes a denně hájit a o kterou musíte pečovat. Pravda, svoboda a spravedlnost jsou vaším mečem i vaším brněním. Přeji vám svobodnou, pravdivou a spravedlivou budoucnost,“ řekl na závěr.
V delegaci jsou senátoři, primátor, podnikatelé a vědci
Na Tchaj-wan s Vystrčilem přiletěl například pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), sedm senátorů včetně prvního místopředsedy horní komory parlamentu Jiřího Růžičky (TOP 09 a STAN) nebo předsedy senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nestr.).
České podnikatele reprezentují zástupci 36 firem. Za vědeckou a univerzitní sféru přicestovali například místopředseda Akademie věd Zdeněk Havlas, rektor VŠCHT Pavel Matějka, prorektor ČVUT Radek Holý či Petr Bareš z České vesmírné aliance.
„Účely cesty jsou tři. Budeme se snažit podpořit naše podnikatele v tom, aby navázali dobré obchodní kontakty, uzavřeli zajímavé kontrakty a tím došlo ke zlepšení konkurenceschopnosti naší ekonomiky, a to jak z hlediska exportu na Tchaj-wan, tak z pohledu zvýšení tchajwanských investic v České republice,“ uvedl Vystrčil.
- Reklamace ochranných pomůcek z Číny. Česká republika trpěla na počátku koronavirové krize nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek. Ministerstvo vnitra mělo od 20. března zajištěny letecké dodávky z Číny. Ministerstvo zdravotnictví do konce nouzového stavu nakoupilo ochranné pomůcky za více než 2,3 miliardy korun, respirátorů odpovídajících třídě FFP2 objednalo za více než 774 milionů korun. U respirátorů se objevil problém s kvalitou, vytýkáno například bylo, že netěsní na obličeji.
- Prezident Zeman v Číně. Miloš Zeman ve funkci prezidenta intenzivně podporuje rozvoj vztahů s Čínou. Od nástupu do funkce tuto zemi navštívil už pětkrát, naposledy loni v dubnu. Zeman však letos na začátku roku odmítl účast na plánovaném dubnovém summitu 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy, kvůli nedostatečným čínským investicím v Česku. Prezident v minulosti sliboval mnohamiliardové čínské investice, řada projektů ale zůstala jen na papíře. Pražský hrad cestu připustil za podmínky, že se investice podaří dokončit. Nakonec český prezident s návštěvou souhlasil. Do Pekingu chtěl jet i přes situaci kolem šíření koronaviru, Čína se ale rozhodla summit odložit.
- Kritika Prahy ze strany Číny. Na začátku října 2019 Praha a Peking z podnětu pražského magistrátu vzájemně vypověděly sesterskou smlouvu kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává jednu Čínu. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a starosta tchajwanského hlavního města Tchaj-peje Kche Wen-če letos 13. ledna podepsali partnerskou smlouvu o spolupráci mezi oběma městy a čínská finanční metropole Šanghaj poté v reakci oznámila, že pozastavuje veškeré oficiální styky s Prahou. Šanghajská vláda v prohlášení uvedla, že pražské vedení udělalo mnoho chybných kroků ohledně klíčových otázek týkajících se Číny, jako je například Tchaj-wan.
- Požadovaný odchod tchajwanského diplomata. Na loňském novoročním setkání primátora Hřiba s diplomatickým sborem usiloval čínský velvyslanec o odchod tchajwanského diplomata, Hřib to ale odmítl. Vyplynulo to z tiskové zprávy pražského magistrátu o Hřibově loňské březnové pracovní cestě na Tchaj-wan. V březnu 2019 tehdejší ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO) na popud čínského velvyslance nechala vykázat zástupce Tchaj-wanu z jednání zahraničních investorů se zástupci ministerstva, opozice ji za to pak ostře kritizovala a vyzvala k odstoupení.