Londýn - Legendární nepálský národ Gurkhů slouží v britské armádě už po staletí. Imigrační úřad v posledních letech řešil složitou situaci vysloužilých gurkhských veteránů, jejichž služba skončila příliš brzy na to, aby získali automatické právo usadit se v Británii. Ostatní vojáci ze zemí Britského společenství mají takovou možnost samozřejmou. Londýnský nejvyšší soud dnes vyhověl žádosti Gurkhů a přiznal jim právo usídlit se v Británii.
Původ tohoto nespravedlivého přístupu Británie k hrdinným Gurkhům leží v roce 1997. Základna Gurkhů do té doby ležela ve formálně Británií ovládaném Hongkongu, který ale musela po předání města Číně opustit. Britská vláda tehdy rozhodla, že Gurkhové, jejichž armádní služba skončila před rokem 1997, nemají právo na britské občanství, protože nemají vzhledem k dosavadnímu působení v Hongkongu téměř žádné vazby na Spojené království.
Rozhodnutí mělo připravit o možnost dožít stáří v zemi, pro kterou nasazovali život, až 2 000 Gurkhů. „Koruna má k těmto odvážným a věrným mužům čestný dluh. Britský lid jim musí vyjádřit vděk a úctu,“ řekl dnes soudce Justice Blake. Vzápětí kontroverzní nařízení imigračního úřadu zrušil. „Jde o vítězství zdravého rozumu, nestrannosti a britského smyslu pro spravedlnost,“ řekl k výsledku jednání právník Martin Howe. Zároveň se totiž vyřešil dlouholetý problém nižších penzí gurkhských veteránů, čímž se stali plnohodnotnými britskými vojáky a po službě i občany.
Věrní a obávaní
Gurkhové byli v éře britského impéria velmi záhy zařazeni mezi asi desítku „válečnických národů“, které Británie využívala jako speciální jednotky. Dodnes jsou obávaní a provází je pověst nelidsky disciplinovaných a chladných vojáků. Slouží kromě britské armády (Gurkhská brigáda je její součástí již skoro 200 let) i v armádě indické a v singapurském policejním sboru, ve kterém po 2. světové válce nahradili Japonskem využívaný další „válečnický národ“ Sikhů, známý nezastavitelnou urputností a živelnou houževnatostí.
Nepálští bojovníci jsou dodnes opředeni mnoha mýty. Britská veřejnost například stále věří, že Gurkhové dokáží útočit do posledního muže bez ohledu na to, že se ostatní součásti armády stahují - a že je nelze zastavit ani přímým rozkazem. Stejně tak trvá mýtus o tom, že nesmějí tasit svůj mohutný nůž „khukri“, aniž by jej smočili (třeba vlastní) krví. Ke krvavé pověsti národa přispívají i jeho vlastní legendy, podle kterých jde o pokračovatele mocného hindského válečníka-světce Gorakšanatha a dobyvačné zakladatele nepálského království.
Proslaveni nožem
Ve skutečnosti je khukri (známý mezi Gurkhy jako khukuri) v Nepálu rutinně užívaný nástoj, který nechybí v žádné rodině. Užívá se jako sekera, nůž i mačeta zároveň a o jeho původu se vedou odborné diskuse již celá staletí. Nejpravděpodobněji jde o jeden z designů čepelí inspirovaný zbraněmi z oblasti východního středomoří, kde se mu podobá egyptský chopeš, řecká machajra nebo iberská falcata (předchůdce šavle). Možná však jde o inspiraci tureckými noži nebo - pravděpodobněji - o jedinečnou nepálskou zbraň.
Ať už je minulost nožů khukri jakákoliv, jde o nejvýraznější znak Gurkhů, který je neblaze proslavil po celém světě. Britší velitelé zaznamenali stovky případů, ve kterých byla čepel úspěšně použita k useknutí nepřátelské hlavy. I v dnešní době automatických zbraní a digitálních válek působí až kilogram vážící pádné nože hrozivě.
- Cvičení gurkské jednotky autor: Lance Clark, zdroj: en.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/439/43839.jpg
- Tradiční forma gurkského nože khukri autor: -, zdroj: en.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/439/43841.jpg
- Monument gurkským vojákům autor: Dillif, zdroj: en.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/439/43840.jpg
