Vysloužilí Gurkhové obhájili právo na britské občanství

Londýn - Legendární nepálský národ Gurkhů slouží v britské armádě už po staletí. Imigrační úřad v posledních letech řešil složitou situaci vysloužilých gurkhských veteránů, jejichž služba skončila příliš brzy na to, aby získali automatické právo usadit se v Británii. Ostatní vojáci ze zemí Britského společenství mají takovou možnost samozřejmou. Londýnský nejvyšší soud dnes vyhověl žádosti Gurkhů a přiznal jim právo usídlit se v Británii.

Původ tohoto nespravedlivého přístupu Británie k hrdinným Gurkhům leží v roce 1997. Základna Gurkhů do té doby ležela ve formálně Británií ovládaném Hongkongu, který ale musela po předání města Číně opustit. Britská vláda tehdy rozhodla, že Gurkhové, jejichž armádní služba skončila před rokem 1997, nemají právo na britské občanství, protože nemají vzhledem k dosavadnímu působení v Hongkongu téměř žádné vazby na Spojené království.

Rozhodnutí mělo připravit o možnost dožít stáří v zemi, pro kterou nasazovali život, až 2 000 Gurkhů. „Koruna má k těmto odvážným a věrným mužům čestný dluh. Britský lid jim musí vyjádřit vděk a úctu,“ řekl dnes soudce Justice Blake. Vzápětí kontroverzní nařízení imigračního úřadu zrušil. „Jde o vítězství zdravého rozumu, nestrannosti a britského smyslu pro spravedlnost,“ řekl k výsledku jednání právník Martin Howe. Zároveň se totiž vyřešil dlouholetý problém nižších penzí gurkhských veteránů, čímž se stali plnohodnotnými britskými vojáky a po službě i občany.

Věrní a obávaní

Gurkhové byli v éře britského impéria velmi záhy zařazeni mezi asi desítku „válečnických národů“, které Británie využívala jako speciální jednotky. Dodnes jsou obávaní a provází je pověst nelidsky disciplinovaných a chladných vojáků. Slouží kromě britské armády (Gurkhská brigáda je její součástí již skoro 200 let) i v armádě indické a v singapurském policejním sboru, ve kterém po 2. světové válce nahradili Japonskem využívaný další „válečnický národ“ Sikhů, známý nezastavitelnou urputností a živelnou houževnatostí.

Nepálští bojovníci jsou dodnes opředeni mnoha mýty. Britská veřejnost například stále věří, že Gurkhové dokáží útočit do posledního muže bez ohledu na to, že se ostatní součásti armády stahují - a že je nelze zastavit ani přímým rozkazem. Stejně tak trvá mýtus o tom, že nesmějí tasit svůj mohutný nůž „khukri“, aniž by jej smočili (třeba vlastní) krví. Ke krvavé pověsti národa přispívají i jeho vlastní legendy, podle kterých jde o pokračovatele mocného hindského válečníka-světce Gorakšanatha a dobyvačné zakladatele nepálského království.

Proslaveni nožem

Ve skutečnosti je khukri (známý mezi Gurkhy jako khukuri) v Nepálu rutinně užívaný nástoj, který nechybí v žádné rodině. Užívá se jako sekera, nůž i mačeta zároveň a o jeho původu se vedou odborné diskuse již celá staletí. Nejpravděpodobněji jde o jeden z designů čepelí inspirovaný zbraněmi z oblasti východního středomoří, kde se mu podobá egyptský chopeš, řecká machajra nebo iberská falcata (předchůdce šavle). Možná však jde o inspiraci tureckými noži nebo - pravděpodobněji - o jedinečnou nepálskou zbraň.

Ať už je minulost nožů khukri jakákoliv, jde o nejvýraznější znak Gurkhů, který je neblaze proslavil po celém světě. Britší velitelé zaznamenali stovky případů, ve kterých byla čepel úspěšně použita k useknutí nepřátelské hlavy. I v dnešní době automatických zbraní a digitálních válek působí až kilogram vážící pádné nože hrozivě.

  • Cvičení gurkské jednotky autor: Lance Clark, zdroj: en.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/439/43839.jpg
  • Tradiční forma gurkského nože khukri autor: -, zdroj: en.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/439/43841.jpg
  • Monument gurkským vojákům autor: Dillif, zdroj: en.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/439/43840.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled