Vyjednávání Republikánů s Obamou o státním dluhu USA zkrachovala

New York/Washington – Jednání vedená Bílým domem o navýšení stropu pro státní dluh Spojených států zkolabovala. Republikáni do budoucna odmítají vyjednávat s prezidentem Barackem Obamou, řešení hodlají hledat už jen v Kongresu. Americká média přitom ještě ve čtvrtek informovala, že se obě strany blíží k nalezení kompromisu. Jen týden a několik dní přitom zbývá do úterka 2. srpna, po kterém bez dohody hrozí bankrot země.

Naději na brzkou dohodu zhatil v pátek vpodvečer místního času neočekávaný krok republikánského šéfa Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera. Ten zveřejnil dopis o dvanácti odstavcích, ve kterém oznamuje přerušení jednání s Obamou. Důvodem jsou rozdílné názory na navýšení daní. Nové daně Republikáni striktně odmítají a navýšení stropu pro státní dluh podmiňují rozsáhlými rozpočtovými úsporami. Podle Boehnera požadoval Obama navýšení daňových příjmů o čtyři sta miliard dolarů, což šéf sněmovny a ostatní republikáni odmítli.

John Boehner
Zdroj: ČTK/AP/Susan Walsh

První muž Spojených států označil pátek za nejzazší datum pro dohodu, později nedokázal zakrýt zlost a frustraci. Podle jeho slov nabídl republikánům výjimečnou dohodu, takže nechápe, proč jednání opustili. Rovněž si postěžoval, že mu Boehner nezvedá telefony. Obama dosavadní jednání přiblížil metaforicky, když prohlásil, že ho doposud nechali republikáni několikrát u oltáře. Myslí si, že si republikánská strana bude muset položit otázku, zda na něco dokáže říct ano. Americkým politikům vypršel čas na dohodu, doplnil Obama.

Boehner se však nyní chce zaměřit na jednání se špičkami Senátu, ve kterém ovládají většinu křesel demokraté. S nimi chce najít řešení, které by pomohlo odvrátit hrozbu, že Spojené státy nebudou po druhém srpnu schopny splácet své závazky. Jednou z možností, které jsou ve hře, je i krátkodobé zvýšení stropu pro státní dluh, které by oběma stranám koupilo čas potřebný pro další jednání.

„Nikdy jsme nedosáhli dohody a nikdy nebyla blízko. Nakonec jsme nenašli společnou řeč. Ne kvůli tomu, že bychom byli rozdílné osobnosti, ale protože máme rozdílné vize pro naši zemi,“ napsal Boehner členům sněmovny.

Nyní je strop pro americký státní dluh vyčíslen na čtrnáct celých tři bilionů dolarů. S rychlým růstem zadlužení se země potýká hlavně v posledních letech. Na vině jsou obrovské rozpočtové schodky, které během Obamovy vlády překračují pravidelně hranici bilionu dolarů. Nynější fiskální rok, který skončí v září, přinese podle odhadů zvýšení státního dluhu na rekordních jeden a půl až jedna celých šest bilionu dolarů. Vysoké schodky jsou částečně způsobené nedávnou hlubokou recesí, ale i výdaji na válku v Iráku a Afghanistánu.

Dosud bylo hlasování o navýšení hranice pro státní dluh spíše technického rázu. To však změnily loňské volby do Kongresu, který od voleb ovládají republikáni. Demokratům zůstala většina pouze v Senátu. V dohodě brání oběma stranám rozdílná ideologická východiska. Dohodu komplikuje i silné konzervativní republikánské křídlo, které odmítá zvyšování daní.

Strop pro státní dluh stanovuje vládě Kongres od roku 1917, aby získal kontrolu nad vládními výdaji. První strop pro dluh tehdy činil jedenáct a půl miliardy dolarů. Předtím schvalovali američtí zákonodárci zvlášť každé nové dluhopisy vydané vládou. Strop se přitom zvýšil čtyřiasedmdesátkrát jen od roku 1962, desetkrát z toho od roku 2001.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 1 hhodinou

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 3 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 5 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 6 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.