Výcvik ukrajinských vojáků v zahraničí se stupňuje. Těží z něj i západní armády

Výcvikem v zahraničí letos zřejmě projdou desítky tisíc ukrajinských vojáků. Oproti minulému roku půjde o nárůst. Instruktoři ze spojeneckých zemí učí Ukrajince zacházet se specializovanou západní technikou, cvičí ale i rekruty bez předchozího nasazení. Spolupráce s armádou, kterou ještě před pár lety někteří popisovali jako„sovětštější, než je armáda ruská“, má přínos i pro Západ. Čerpá ze zkušeností skutečné války s Ruskem i z nasazení ukrajinských vojáků.

Dvacet tisíc ukrajinských vojáků prošlo minulý rok výcvikem v zahraničí, řekl agentuře Ukrinform ukrajinský brigádní generál Oleksij Hromov. Část jej probíhá v relativní blízkosti napadené země – v Polsku, Německu nebo České republice.

V posledním zmíněném případě cvičí Ukrajince čeští vojáci ve vojenském prostoru Libavá. Zaměřují se na základní schopnosti pozemních sil, jako je pohyb po bojišti, střelba z ručních zbraní nebo minometů a plánování útoku. Trénují ale i zdravotníky nebo příslušníky ženijního a chemického vojska.

Podobně jsou ukrajinští vojáci cvičeni i v dalších evropských zemích. Jedním z klíčových partnerů je Velká Británie, kam se sjeli experti z různých členských zemí NATO – z Pobaltí, Nového Zélandu, Austrálie nebo Kanady. „Každá země předává speciální znalosti. Například instruktoři z Finska učí naše vojáky vést bojovou činnost na sněhu, v zimních podmínkách,“ řekl ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království Vadym Prystajko.

Výcvik ukrajinských tankistů v anglickém Dorsetu
Zdroj: Ben Birchall / PA Images / Profimedia

„Loučení je těžké, když víte, že jdou na frontu“

Od loňského léta prošlo jen britskými výcvikovými centry asi deset tisíc Ukrajinců od pěchoty a tankových posádek po dělostřelecké týmy. Mají zde ovládnout práci s moderními západními zbraněmi, které spojenci napadené zemi posílají, jako jsou britské tanky Challenger 2. Britové chtějí letos výcvik rozšířit i na námořní síly a piloty letadel.

Do země ale směřují i Ukrajinci bez bojových zkušeností. Ukrajina se na začátku konfliktu vyhýbala náboru mladých mužů bez přechozího nasazení, ztráty obránců se však nyní počítají na desetitisíce. Mezi rekruty tak přibývá mladých tváří.

Ve Velké Británii nezkušené vojáky trénuje například skupina instruktorů z Litvy, kteří se své znalosti snaží mužům předat během pěti týdnů. „Pět týdnů je dlouhá doba, člověk si na ně zvykne,“ popsala litevské veřejnoprávní službě LRT jedna z instruktorek Maryna Kornutová. „Je velmi těžké se s nimi rozloučit, když víte, že jdou rovnou do války, na frontu.“

Zahraniční experti předávají své znalosti ukrajinským silám i na výcvikových střediscích v Německu. V polovině února například v zemi dokončila výcvik vedený Američany první skupina Ukrajinců, jejichž znalosti ovládání obrněnců budou klíčové během předpokládané jarní ruské ofenzivy. Stejně tak se Ukrajinci učí ovládat i klíčové tanky Leopard 2 v Polsku.

Polští instruktoři cvičí ukrajinské vojáky na tancích Leopard 2 ve městě Świętoszów
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Počet ukrajinských vojáků, kteří prošli či prochází výcvikem v zahraničí, není přesně známý. Podle oznámení západních vlád a zpráv z médií je však zřejmé, že v porovnání s předchozím rokem tento počet značně vzroste.

Podle Hromova bylo za rok 2022 vycvičeno za hranicemi Ukrajiny dvacet tisíc mužů. Výcvik stejného počtu vojáků přitom letos plánuje jen samotná Británie. Německo letos počítá s dalšími devíti tisíci, Česko se čtyřmi tisíci. Celkově se Evropská unie v listopadu zavázala k tréninku až třiceti tisíc ukrajinských vojáků.

Armáda sovětštější než ruská

Ukrajina nicméně se Západem vojensky spolupracuje již od nezákonné ruské anexe Krymu v roce 2014. Tehdy však byla tamní armáda ve velmi odlišném stavu než dnes. Své zkušenosti ze spolupráce popsal serveru Foreign Policy tehdejší plukovník americké armády Liam Collins, který byl před svým odjezdem na Ukrajinu v roce 2016 varován, že Ukrajinci v armádě „jsou možná ještě sovětštější než Rusové“.

Collinse šokovala první schůze vysokých důstojníků, kdy podle něj jeden z Ukrajinců „otevřel knihu, patnáct minut z ní četl a potom ji zavřel.“ „Žádná diskuse, žádné otázky, nikdo jiný nic neřekl,“ popsal průběh „sovětské schůze“.

Velkým problémem tamní obrany byla také rozsáhla korupce, která dosáhla závratných výšin zejména v době úřadování proruského prezidenta Viktora Janukoviče. Když došlo v roce 2014 k napadení Ukrajiny, musel Kyjev žádat Američany i o deky a potravinové příděly pro vojáky.

„Sklady byly prázdné. Bylo pro nás šokující, že korupce zašla tak daleko, že vojákům odepřeli základní věci, jako jsou přikrývky a potraviny,“ přiblížila bývalá náměstkyně ministra obrany za vlády Baracka Obamy Evelyn Farkasová.

Také vedení armády se lišilo od západních standardů. I pro ně sice platí, že sbory vedou vysocí důstojníci, ti ovšem cvičí poddůstojníky, aby sami činili taktická rozhodnutí. V ukrajinské armádě se přitom strategie delegování pravomocí teprve prosazovala, a obranným silám tak chyběla iniciativa.

Během několika let se ukrajinská armáda ve stínu ruské hrozby proměnila. Tisíce vojáků prošly výcvikem amerických instruktorů a ve velení došlo ke generační obměně. Podle Foreign Policy v létě roku 2017 už „ukrajinské jednotky nepotřebovaly tolik západního dohledu“. Spolupráce se spojenci byla tím intenzivnější, čím více vycházely najevo ruské plány k napadení země.

Z výcviku Ukrajinců těží i západní armády

Ukrajinská armáda i nyní, rok od začátku plnohodnotné invaze, spoléhá na pomoc západních spojenců s výcvikem jednotek. Země, které Ukrajince trénují, však často zdůrazňují, že je tato pomoc nyní vzájemná.

„Od ukrajinských vojáků, kteří na Libavé cvičí, čerpáme nejen jejich neskutečnou motivaci a nasazení v boji i při výcviku, ale také obrovské množství zkušeností ze skutečného válečného konfliktu s Ruskem, což je nesmírně cenné,“ řekl například náčelník českého generálního štábu Karel Řehka.

Král Karel III. navštívil ukrajinské vojáky na výcviku ve Velké Británii
Zdroj: Profimedia

Podobný názor má i litevský náčelník generálního štábu Valdemaras Rupšys. „Určitě se dá (z Ukrajiny) převzít spousta zkušeností. Taktické postupy, opevnění, použití techniky a vybavení již zohledňují zkušenosti, které má Ukrajina z války s Ruskem,“ řekl LRT.

„To, co tady zažijeme, dáme i do našich taktických příruček,“ dodal po návštěvě výcvikového střediska litevských instruktorů ve Spojeném království.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...