Vítěz řeckých voleb chce jednat s věřiteli

Atény - „Řecký lid dnes psal historii,“ uvedl v projevu před jásajícím davem na jednom z aténských náměstí Alexis Tsipras z hnutí Syriza. Vítězstvím jeho strany Řecko prý opouští politiku úsporných opatření a vymaňuje se z dosavadního ponížení. Následovat prý bude „radikální změna“, která zemi vyvede ze začarovaného kruhu šetření. Řecko podle něj přinese naději celé Evropě.

Tsipras oznámil, že chce s věřiteli vyjednat spravedlivé a vzájemně výhodné podmínky pro splácení řeckého dluhu. Minulostí je podle něj také dohled takzvané trojky, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), která zastupuje mezinárodní věřitele.

Prioritou strany Syriza nyní prý bude hlavně obnovit důstojnost řeckého lidu, suverenitu země a demokracii. Nová řecká vláda prý vyjedná spravedlivé a vzájemně výhodné podmínky pro splácení dluhu. Nechystá se prý ale klást podmínky nesplnitelné.

Protestní strana

Syriza těží z ekonomické krize. Díky kritice tvrdých úsporných opatření, vedoucích k vysoké nezaměstnanosti a pádu platů, bodovala už ve volbách v květnu 2012. Tehdy si vysloužila 16,8 procenta hlasů - jen o dvě procenta méně než vítězná Národní demokracie. Získala tak 52 křesel v parlamentu. Tsipras dostal od prezidenta nabídku na sestavení vlády, to se mu ale nepodařilo. Koalici s pravicovými stranami tehdy odmítl.

Průzkumy favorizovaly Syrizu i před letošními předčasnými volbami. Podle těch posledních měla náskok před Samarasovými konzervativci o více než 5 procentních bodů. Získat tedy měla podle očekávání 36 % hlasů. 

Tsipras sliboval, že ukončí veškerá úsporná opatření v zemi. „V pondělí bude ponížení za námi, skončíme s příkazy ze zahraničí. Žádáme o šanci pro Syrizu, může to být poslední šance pro Řecko,“ uvedl dříve lídr strany. Pár dnů před volbami také prohlásil, že v případě vítězství nezdaní bankovní vklady. Toho se řada Řeků obávala.

Priority? Třeba odpis poloviny řeckého dluhu

Šéf Syrizy chce s mezinárodními věřiteli dojednat nové podmínky v rámci eurozóny. Hovoří o „méně přísných podmínkách“ a zasadit se chce o to, aby byla Řecku odepsána polovina mezinárodního dluhu. V této souvislosti připomíná, že hospodářský zázrak Německa po druhé světové válce umožnila dohoda o odpisu výrazné části německého dluhu na Londýnské konferenci v roce 1953. V rozhovoru pro list Financial Times ale Tsipras slíbil respektovat řecké závazky plynoucí ze členství v eurozóně i snahu o vyrovnaný rozpočet. „Úsporná opatření nejsou součástí evropských smluv, demokracie a princip svrchovanosti lidu jsou,“ zdůraznil. 

Strana chce také zrušit ekonomické výsady řeckých pravoslavných církví a lodního průmyslu, chce omezit výdaje na armádu, zvýšit daně velkým společnostem a nastavit 75procentní daň z příjmů nad 500 tisíc eur. Syriza počítala především s podporou mladší generace, která je výrazně zasažená ztrátou pracovních míst. Mnozí ale zároveň říkali, že budou Syrizu volit z protestu proti konzervativní Nové demokracii a středo-levicové straně PASOK (Panhelénské socialistické hnutí), tedy dvěma hlavním stranám, které jsou střídavě u moci posledních 40 let.

Kdo je možný budoucí premiér?

Alexis Tsipras se narodil 28. července 1974 v Aténách a pokud stane v čele vlády, stane se nejmladším premiérem v řecké historii. Vystudoval stavební inženýrství. Do vyšší politiky vstoupil v roce 2006, kdy byl zvolen místním zastupitelem v Aténách. Poslancem se stal v roce 2009. Od října téhož roku šéfuje alianci Syriza. Předtím byl lídrem její nejsilnější strany Synaspismos. Tsipras žije s počítačovou inženýrkou Peristerou Batzianovou, s níž má dva syny.

Alexis Tsipras
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil další vlně ruských útoků

Kyjevem dnes v na středu opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další masivní raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí a úřady mimo jiné o zasažených skladech, napsal web deníku The Kyiv Independent. Nejnovější údery přišly v den, kdy slaví 74. narozeniny ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruští vojáci zahájili v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
před 49 mminutami

Kosovský parlament zvolil novou prezidentku, bude jí profesorka ekonomie Pulaová

Kosovský parlament ve středu po půlnoci zvolil novou prezidentku země, kterou se stane 73letá Justina Shirokaová Pulaová. Těsně se tím podařilo zabránit čtvrtým parlamentním volbám za méně než dva roky, napsaly agentury AFP a Reuters. Profesorka ekonomie Pulaová byla předsedkyní Kosovské akademie věd a umění a mezi lety 2008 až 2011 ministryní hospodářství.
před 3 hhodinami

Francouzské střední školy zruší část výuky, premiér hledá cestu z protestů

Ve Francii pokračoval další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojily také odbory. Demonstranti a odborové organizace požadovali, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu. K akcím se nicméně připojili i nejrůznější výtržníci. Premiér oznámil, že střední školy zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují „demokratické debatě“ se studenty.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Španělská vláda schválila dekrety na ochranu nájemníků

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Většina místo jednomyslnosti. EK navrhuje změny v přístupových jednáních

Evropská komise (EK) navrhuje, aby se při přístupových jednáních o otevírání vyjednávacích klastrů rozhodovalo kvalifikovanou většinou místo dosavadní jednomyslnosti. Navrhuje také nové pojistky, které mají zajistit, aby budoucí členské státy EU dodržovaly své závazky i po vstupu do Evropské unie. V případě vážných pochybení zmiňuje i možné pozastavení hlasovacích práv nových členů. Zároveň ale Komise chce kandidátským zemím umožnit takzvanou postupnou integraci, tedy zapojení do vybraných unijních politik ještě před členstvím. Vyplývá to z nových návrhů, které v úterý představila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.