Virus v íránském jaderném programu prý vyvinuly USA s Izraelem

Washington – Za vývojem počítačového viru Stuxnet, který zasáhl do řízení provozu obohacování uranu v Íránu, stojí američtí a izraelští odborníci. Jeho působnost byla dva roky testována v izraelském jaderném komplexu v Dimoně. S vývojem viru prý pomáhaly i Velká Británie a Německo. Írán byl kvůli viru nucen obohacování uranu na čas zastavit. Informaci přinesl americký list The New York Times. Podle norského listu Aftenposten s odvoláním na americké diplomatické depeše rozvíjí Írán kontakty s více než 30 zeměmi ve snaze získat technologii, vybavení a suroviny k výrobě jaderné bomby. Podle depeší, které podle deníku získal server WikiLeaks, se v letech 2006 až 2010 pokoušelo více než 350 íránských společností a organizací získat jaderné a raketové technologie.

Koncem roku prohlásil izraelský vicepremiér Moše Jaalon, že mají Spojené státy a jejich spojenci na vyřešení problému íránského jaderného programu tři roky. Podle něj je Írán zpomalen mezinárodními sankcemi a nastalými technickými obtížemi.

Írán chce podle WikiLeaks jadernou zbraň

„Írán systematicky celé roky pracuje na získání částí, vybavení a technologie potřebné pro vývoj takových zbraní, a porušuje tím sankce OSN proti jadernému a raketovému programu země,“ napsal Aftenposten. Dodal, že má k dispozici všech 250 tisíc amerických depeší, většinou nepublikovaných, které se dostaly k serveru WikiLeaks, a že je bude postupně zveřejňovat.

Norský list citoval zdroje, podle kterých se Írán horečně snaží vyvinout jadernou zbraň, než jeho ochromené hospodářství podlehne sankcím. „Je to závod mezi bombou a finančním kolapsem,“ citoval deník francouzského jaderného experta z diplomatické depeše.

Do Teheránu v sobotu přijeli zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které Írán pozval na prohlídku dvou svých jaderných zařízení. Chce tak podle světových agentur zvýšit podporu země před novým kolem jednání o kontroverzním íránském jaderném programu. Írán nadále tvrdí, že chce atomovou energii využít pro mírové účely. Pozvání na inspekci odmítla Evropská unie i spojenci Teheránu Rusko a Čína.

Jaderná elektrárna Búšehr
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 6 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 14 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 21 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.