Větší autonomii Grónska podpořilo 75,5 procenta voličů

Nuuk (Grónsko) - Pro větší autonomii Grónska na mateřském Dánském království se v úterním referendu vyslovilo 75,5 procenta grónských voličů. Vyplývá to z konečných výsledků, oznámených dnes autonomní vládou v Nuuku. Dánští politici už vyjádřili potěšení z výsledku referenda. Pro obě strany je podstatné, že Gróňané budou uznáni jako svéprávný národ a že si víc než dosud budou vládnout sami.

„Děkujeme grónskému lidu za tento krásný výsledek,“ řekl po oznámení výsledků předseda grónské vlády Hans Enoksen. „Grónsko získalo mandát k cestě dále,“ dodal s narážkou na cíl získat v budoucnu nezávislost.  

Pro větší autonomii hlasovalo přesně 75,54 procenta voličů, proti bylo 23,57 procenta a 0,89 procenta tvoří neplatné hlasy nebo prázdné lístky. Účast dosáhla 71,96 procenta z 39 tisíc voličů, což je zřetelně více než 63,2 procenta v referendu z roku 1979 o vnitřní autonomii.

V Nuuku i dalších městech ostrova oslavily výsledky referenda ohňostroje a petardy, přívrženci větší autonomie slavili ještě před vyhlášením konečných výsledků v nuukském klubu Manhattan-Heat's. Tam se k nim připojil i premiér Enoksen, který svou radost vyjádřil tancem na parketu.

Průzkumy veřejného mínění předem naznačovaly, že Gróňané další krok k samostatnosti ostrova ve velké většině podpoří. Ukazovaly však, že tato podpora se bude pohybovat kolem 60 procent.

Referendum není pro grónskou a dánskou vládu závazné

Výsledek referenda není pro grónskou ani dánskou vládu závazný, obě ale slíbily, že jej budou respektovat. Novela o rozšířených pravomocích by měla vstoupit v platnost v den grónského státního svátku 21. června 2009, právě 300 let po začátku dánské kolonizace.

Podle nového zákona budou grónské orgány postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji ostrova, zatímco doposud zodpovídaly jen za některé vnitřní záležitosti, jako je školství, zdravotnictví, sociální či bytová politika. Grónština se navíc stane úředním jazykem rovnocenným dánštině.

Grónsko pomýšlí na nezávislost po nálezu ropy

Úvahy o větší nezávislosti Grónska na Dánsku podnítil nález zásob ropy u grónského pobřeží, jejíž množství by se podle některých odhadů mohlo rovnat nerostnému bohatství jedné z největších palivových velmocí světa, Norska. V takovém případě ale Dánsko začne Grónsku krátit štědré dotace až 3,5 miliardy dánských korun (12 miliard Kč) ročně.

Grónsko se v budoucnu možná stane 13. největším státem světa

Grónsko je největší ostrov světa a v budoucnu možná i třináctý největší stát zeměkoule. V zemi 28krát větší než Česká republika žije sedmapadesát tisíc obyvatel. Pod dánskou nadvládou je ostrov od 18. století - i když se ho po druhé světové válce pokusily koupit Spojené státy za 100 milionů dolarů. V roce 1979 získalo samosprávu - a její rozsah po referendu zřejmě pořádně naroste.

Větší samostatnost má ale být zadostiučiněním především pro většinové grónské obyvatele Inuity. Dříve utlačované etnikum bojuje v posledních letech o samosprávu nejen v Grónsku. Inuité si nárokují i obrovská kanadská území, kde už dosáhli vyhlášení autonomních území Nuvavut a Nunatsiavut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko opět útočilo drony na Kyjev. Ukrajina udeřila na rafinerii

Ukrajina hlásí další ruské vzdušné útoky na Kyjev. V ukrajinském hlavním městě v pátek ráno zahynul čtrnáctiletý chlapec, informuje policie. Při nočních útocích zemřel jeden člověk v Oděse. The Kyiv Independent informoval o tom, že ukrajinské síly zaútočily na rafinerii v Permu, která se nachází asi 1500 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Ruské úřady hlásí po ukrajinských dronových náletech dva mrtvé.
08:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 4 hhodinami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 6 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 13 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.