Barma si bude v neděli volit nové složení parlamentu. Favoritem na vítězství je nyní Národní liga pro demokracii (NLD), v jejímž čele stojí nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Volby by měly být pro tamní obyvatele po desetiletích vlády vojenské junty prvním svobodným hlasováním. K dokonalosti jim ale ještě schází mnohé.
Už teď je například jasné, že představitelé armády budou mít v zákonodárném sboru čtvrtinu křesel, protože ji mají předem zajištěnu. Zároveň je upírána možnost kandidovat i volit příslušníkům milionového muslimského etnika Rohingů, kteří jsou označováni za přistěhovalce, i mnohým dalším vyznavačům islámu.
Z bezpečnostních důvodů se pak volby úplně vyhnou řadě pohraničních oblastí, kde etnické menšiny pokračují v bojích proti vládním vojskům.
Obavy o regulérnost budí i stížnosti na kupování hlasů voličů, kterými se podle výpovědí svědků snaží vládnoucí Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) získat v některých okrscích náskok, i na malý prostor opozice pro kampaň v médiích, z nichž většina je nadále kontrolovaná státem. Přicházejí rovněž zprávy o rozsáhlých nesrovnalostech na voličských seznamech.
Zvítězí nabídka společenských změn nebo stability?
Aby si Národní liga pro demokracii mohla být jistá vítězstvím, potřebuje si vzhledem k čtvrtině míst přidělených představitelům armády zajistit 67 procent volených křesel v 664členném dvoukomorovém parlamentu.
Voličům Národní liga pro demokracii slibuje především společenské změny a posílení vlády zákona. Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), spojená s armádou, v předvolební kampani zdůrazňovala, že jen ona je schopna zajistit stabilitu země.
Národní liga získala hlasy už v doplňovacích volbách před třemi roky
Pokud se ale podaří Národní lize pro demokracii vyhrát, nebude to v historii Barmy poprvé. Zvolena totiž byla již v roce 1990, junta ale její vítězství neuznala a Su Ťij byla vsazena do domácího vězení, kde strávila celkem 15 let. Další hlasování v roce 2010 NLD bojkotovala, protože množství jejích nejvýznamnějších členů nesmělo kandidovat.
Už v roce 2012 ale NLD slavila úspěch. Tehdy ale šlo jenom o doplňovací volby po ukončení vojenské vlády. Národní liga pro demokracii tehdy získala 43 ze 45 mandátů, jeden z nich připadl i Su Ťij.
Vůdčí osobnost barmské pozice jde do voleb i tentokrát. Nemůže se však stát prezidentem, kterého bude následně volit nový parlament. Barmská ústava pocházející z dob vojenského režimu totiž zakazuje ucházet se o prezidentskou funkci kandidátům, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství. Panuje obecné přesvědčení, že tento článek ústavy byl vytvořen právě kvůli Su Ťij, jejíž dva synové jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel.
Američané čekají, jestli se zlepší vztahy
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Baracka Obamy Ben Rhodes v říjnu prohlásil, že průběh volebního procesu bude klíčovým faktorem při rozhodování o plné normalizaci americko-barmských vztahů, včetně možného zrušení doposud přetrvávajících sankcí.
I přes kritiky zpomalení postupu reforem stávajícího prezidenta Thein Seina je teď Barma podstatně svobodnější a demokratičtější zemí než před čtyřmi lety. Na volební proces bude dohlížet 11 tisíc místních a mezinárodních pozorovatelů.
Příležitost odevzdat hlas kandidátům z více než devadesáti politických stran dostane v neděli přes třicet milionů oprávněných voličů. Hlasovací místnosti se otevřou v 6:00 hod. místního času (krátce po půlnoci středoevropského času).
