Teherán – V íránských parlamentních volbách vedou konzervativní rivalové prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Ukazují to dnes zveřejněné předběžné výsledky pátečního prvního kola hlasování. Podle agentury AP se zdá, že prezident po zbývajících 18 měsíců svého mandátu může čelit menší podpoře parlamentu a být se svými lidmi oslaben v příštích prezidentských volbách. Páteční volební účast asi 67 procent je zároveň označována za jasný výraz podpory obyvatel současnému režimu.
Ministerstvo vnitra sdělilo, že z 290 poslaneckých křesel jednokomorového parlamentu jich bylo zatím obsazeno 189. Konečné výsledky slíbilo nejpozději v pondělí. Z obsazených 189 křesel jich získali konzervativci 97 a šest liberálové, kteří jsou také v opozici vůči prezidentovi. O zbylých 86 křesel se dělí přívrženci Ahmadínežáda a centristi.
Pro zvolení v prvním kole musí vítězný kandidát získat aspoň 25 procent z odevzdaných hlasů. Pokud se to nepodaří ani jednomu kandidátovi, bude v daném okrsku vypsáno do měsíce druhé kolo.
Páteční volby bojkotovala většina reformátorských skupin, které tak protestují proti represím, jimž čelily po znovuzvolení Ahmadínežáda v roce 2009. Kritikové tehdy označili hlasování za zfalšované.
V nynějších volbách se především utkali přívrženci nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a přívrženci prezidenta, kterého konzervativci obviňují ze snahy oslabit moc duchovních v zemi.
V prvním hlasování od jeho sporného znovuzvolení je pro Ahmadínežáda velkou ranou to, že ve volbách neuspěla jeho sestra a nedostala se do parlamentu. Parvín Ahmadínežádová je členkou teheránské městské rady, ale kandidovala v Garmsáru asi 60 kilometrů jihovýchodně od hlavního města. Zde ji porazil konzervativní rival z favorizovaného uskupení, v jehož čele stojí předseda parlamentu Alí Larídžání.
Oba hlavní proudy však spolupracují a jejich představitelé před hlasováním vyzvali k co nejvyšší účasti, kterou označili za výraz podpory obyvatel režimu, který čelí silným mezinárodním tlakům kvůli svému jadernému programu, ale i slovním útokům proti Izraeli a Západu. Volební účast kolem 67 procent vládní představitelé označili za „facku nepřátelům“ režimu. Minule, v roce 2008, byla účast 55 procent.
Složení parlamentu nebude mít vliv na íránský jaderný program či další klíčové záležitosti, jako je ropná či vojenská politika. Írán je kvůli spornému jadernému programu pod tlakem některých západních zemí. Odsoudilo jej šest rezolucí OSN a země je dva roky terčem obchodního a finančního embarga Západu, které podle agentury AFP začíná doléhat na ekonomiku země.
