V Haagu začal-nezačal proces s Karadžičem bez Karadžiče

Haag - V Haagu dnes po dvou odkladech začal proces s bývalým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, líčení ale bylo po několika minutách odloženo na úterý. Karadžić k soudu nepřišel na protest proti tomu, že mu soud údajně nedal dost času na přípravu obhajoby. V jednom z nejsledovanějších procesů posledních let se má před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zodpovídat z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti, jichž se podle obžaloby dopustil během války v Bosně a Hercegovině v polovině devadesátých let. Hrozí mu doživotí, on sám ale jakoukoli vinu popírá a proces označuje za politický.

Spis má téměř milion stránek

Už před několika dny Karadžić dopisem tribunálu oznámil, že se pondělního zahájení procesu nezúčastní, protože jeho obhajoba není připravena. Někdejší bosenskosrbský předák, který se chce hájit sám, již dříve několikrát žádal o odklad procesu, aby měl čas se na něj řádně připravit - obžalovací spis má přes 900 tisíc stran.

Hlavní soudce sdělil, že úterní jednání začne brzy odpoledne a že v případě další Karadžičovy nepřítomnosti soudci zváží jmenování právníka, který by obviněného v procesu obhajoval. Žalobce trvá na tom, aby soud obžalovanému obhájce určil bez ohledu na jeho přání.

Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové je pravděpodobné, že Karadžić nepřijde ani v úterý. Odmítá se dostavit, pokud nedostane devět měsíců na přípravu obhajoby. V úterý ale obžaloba začne seznamovat trubunál s důkazy proti obviněnému.

Karadžičův postoj byl ranou pro příbuzné desítek tisíc obětí brutální bosenské války. Jejich zástupci protestovali před budovou haagského tribunálu. Ti, kdo přežili, nenávidí Karadžiče jako politika, jehož sen o etnicky čistém velkém Srbsku rozpoutal nejhorší masakr v Evropě od konce 2. světové války. Karadžič měl podle původních plánů svoji verzi balkánské války a své role v ní představit příští týden. Vůbec ale není zřejmé, jak se soud vyvine.

Hlavní soudce v procesu s Karadžičem:

„Vzhledem k nepřítomnosti obviněného i advokáta, který by ho zastupoval, bude dnešní soudní řízení odloženo… Proces začne v úterý ve 14:15 odpoledne tím, že prokurátor Alan Tieger seznámí tribunál s důkazy proti obviněnému… Žádáme Karadžiče, aby zde byl, aby tak jeho proces již nebyl blokován.“

Podle obžaloby je Karadžić odpovědný za vyhlazování a vraždy, věznění a vyhánění nesrbského obyvatelstva Bosny, kterých se od března 1992 do konce listopadu 1995 dopouštěli příslušníci srbských a bosenskosrbských sil. Je také odpovědný za ostřelování Sarajeva s cílem zabít a zastrašit civilní obyvatelstvo nebo za masakr muslimů ve Srebrenici v roce 1995.

Karadžić požadoval stažení všech obvinění, protože mu prý někdejší americký vyjednávač Richard Holbrooke v roce 1996 nabídl imunitu výměnou za to, že se stáhne z veřejného života. Soud žádost odmítl s tím, že i kdyby to byla pravda, tribunál by se údajným slibem necítil být vázán. Holbrooke jakoukoli podobnou dohodu popřel.

Srbská policie dopadla Karadžiče loni v červenci v Bělehradě po třinácti letech na útěku. Po jeho zadržení jsou na svobodě už jen dva uprchlíci ze 161 osob, které byly u ICTY obviněny z válečných zločinů: bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a bývalý předák vzbouřených chorvatských Srbů Goran Hadžić.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar se stal maďarským premiérem

Péter Magyar je novým premiérem Maďarska. Zákonodárci ho zvolili na ustavujícím zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb. V nich drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza, jejímž je Magyar šéfem. Dosavadní národně konzervativní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po šestnácti letech vlády a dříve řekl, že se vzdá svého poslaneckého mandátu.
12:48Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ruské oslavy Dne vítězství byly nejtlumenější za poslední roky, kvůli „hrozbě“ z Ukrajiny

Rusko si v sobotu dopoledne vojenskou přehlídkou v Moskvě připomnělo 81. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Kreml obvykle na Den vítězství pořádá rozsáhlé vojenské defilé, letos však na Rudém náměstí kvůli „operační situaci“ chyběla pozemní vojenská technika. Dle médií byla akce dokonce nejtlumenější za poslední roky. Ruský vládce Vladimir Putin nicméně v projevu podle agentury TASS chválil postup svých vojáků v bojích na Ukrajině, ačkoliv prý tuto zemi, kterou z jeho rozkazu Rusové napadli, podporuje NATO.
10:01Aktualizovánopřed 28 mminutami

WHO potvrdila šest případů nákazy hantavirem z osmi podezřelých

Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi v Atlantiku bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru. V pátek to podle agentury AFP oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Plavidlo by mělo dorazit na Kanárské ostrovy v neděli mezi pátou a sedmou ranní hodinou SELČ, uvedla podle AFP španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová.
03:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael po výzvě k evakuaci devíti vesnic zaútočil na jihu Libanonu

Izraelská armáda zaútočila na cíle v jižním Libanonu. S odvoláním na libanonská státní média o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo po armádní výzvě k evakuaci devíti libanonských vesnic. Armáda rovněž obvinila libanonské militantní hnutí Hizballáh z porušování příměří.
před 1 hhodinou

Ukrajinské úřady hlásí mrtvé a zraněné po ruských útocích

V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zemřeli dva lidé po ruských útocích, uvedly místní úřady. Není jasné, zda se útoky odehrály po vyhlášení příměří. Jeden člověk zahynul v pátek při ruském úderu v Černihivské oblasti.
před 6 hhodinami

Washington, Kyjev i Moskva potvrdily třídenní příměří v rusko-ukrajinské válce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Labouristé těžce ztrácí, Farageova Reform UK stoupá

Britská vládní Labouristická strana ve Walesu utrpěla historickou porážku a nebude ve velšském parlamentu u moci poprvé od roku 1999, píše agentura AFP. Nejvíce křesel v této části země si zajistila nacionalistická strana Plaid Cymru, která obsadila 43 z celkových 96 míst. Labouristům připadlo pouze devět mandátů. Zároveň podle stanice BBC protiimigrační strana Reform UK Nigela Farage v místních volbách v Anglii dosud získala přes tisíc křesel a posiluje také Strana zelených. Na konečné výsledky čtvrtečních voleb se teprve čeká.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Soud ve Virginii zatrhl překreslení volebních okrsků

Nejvyšší soud amerického státu Virginie zrušil změny hranic okrsků pro volby do Kongresu. Zvrátil tím rozhodnutí, které minulý měsíc učinili voliči v referendu. Plán iniciovala Demokratická strana. Podle agentury AP jí rozsudek zasadil další významnou ránu v celostátním boji s republikány o převahu v podzimních volbách.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...