Berlín - V berlínské čtvrti Pankow, která byla před pádem železné opony součástí východního Německa, včera otevřeli mešitu. V Berlíně existuje už 70 mešit, ta v Pankowě je ale první v někdejší východní části města. Stavba vzbuzovala protesty místních občanů i pravicových radikálů ještě předtím, než byla dokončena. Lidem vadí mimo jiné to, že v místech, kde stojí nová mešita, nikdy muslimové nežili. Svou nevoli několikrát vyjádřili během demonstrací proti stavbě mešity, kdy protestovali proti "islamizaci" čtvrti. Mezi demonstrujícími nebyli jen příslušníci krajně pravicové (NPD), ale i příznivci vládní CSU.
Mešita s dvanáct metrů vysokým minaretem vznikla v areálu někdejší továrny a bude místem pro modlitby 250 muslimů. Stavbu iniciovali členové muslimské komunity ahmadíja, jichž v Německu žije kolem 30 tisíc. Sekta ahmadíja vznikla v Indii v 19. století, mnozí muslimové ale považují její stoupence za heretiky.
Celkem se v Německu k islámu hlásí 3,2 milionu lidí. Věnuje se jim 2250 aktivních imámů, převážně tureckého původu. V Německu stojí celkem kolem 2500 mešit, ta největší, určená pro 1200 věřících, se má tento měsíc otevřít v porúrském Duisburgu. Doplní ji 34 metrů vysoký minaret.
Editor ČRO 1 Radiožurnálu David Šťáhlavský v pořadu ČT24 Světadíl vysvětlil, že volba muslimů postavit mešitu právě v Pankowě byla vedena racionálními důvody - východní část Berlína je totiž mnohem méně zastavěná než západní.
Podle Šťáhlavského je ale trochu problém v tom, že východní Němci znají muslimy maximálně ze stánků s rychlým občerstvením a že s nimi nemají žádné dlouhodobé zkušenosti. Mezi oběma skupinami tak někdy panuje určité napětí. Šťáhlavský poukázal také na to, že je to částečně generační problém, který se mladým lidem daří překonávat.
