New York - Spojené státy zařadily na černou listinu dalších jedenáct zemí, které se dostatečně neangažují v boji proti obchodu s lidmi, a hrozí jim za to sankcemi. Vláda prezidenta Baracka Obamy vyzvala tyto země a další státy, aby podnikly tvrdé kroky k odstranění těchto nezákonných, nicméně výnosných praktik.
Ve výroční zprávě o pašování lidí amerického ministerstva zahraničí je vyjmenováno 23 států, které neplní ani minimální mezinárodní standardy k potlačení obchodu s lidmi, jehož oběťmi jsou převážně ženy a děti.
Loni bylo na tomto seznamu 14 zemí, nyní k nim přibylo Alžírsko, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Guinea-Bissau, Libanon, Libye, Madagaskar, Mikronésie, Turkmenistán, Venezuela a Jemen. Dalších 41 zemí je na takzvaném čekacím seznamu a mohou na ně být uvaleny sankce, pokud se jejich výsledky nezlepší.
Zpráva analyzuje podmínky ve 184 zemích, mezi nimi i ve Spojených státech, a řadí je podle efektivnosti jejich boje proti modernímu otroctví. Podle USA žije na světě v takovém otroctví 27 milionů mužů, žen a dětí. „Všechny země mohou a musejí pro to udělat více. Dnes je vykořisťováno mnohem více lidských bytostí než kdykoli předtím,“ řekla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Česko je jedinou zemí, která vypadla z nejlepší skupiny. „Česká republika zcela nesplňuje minimální standardy boje proti obchodu s lidmi. Nedostatečná vládní kontrola a regulace pracovních agentur najímajících zahraniční dělníky vytvořila podmínky pro vykořisťování a nucenou práci imigrantů,“ píše se ve zprávě.
Mezi zeměmi na černé listině jsou například Kuba, Írán, Barma, Severní Korea, Súdán, Eritrea, Libye, Zimbabwe, Kuvajt, Saúdská Arábie nebo Papua-Nová Guinea. Ze seznamu byla odstraněna jediná země, a to Dominikánská republika.
Ve zprávě je jmenováno dalších šest států, kde jsou děti využívány jako vojáci a nepodniká se tam nic, aby se s těmito praktikami skoncovalo. Je to Čad, Kongo, Barma, Somálsko, Súdán a Jemen.
Podle studie Německého institutu pro lidská práva otroctví kvete i v srdci Evropy, a to třeba za zdmi ambasád. Diplomaté si často přivážejí asijské nebo africké služky. Někteří je pak nutí k nekonečné dřině, berou jim doklady, bijí je. V Británii je takových případů tucet ročně, v Německu 5 až 10, naposledy šlo o indonéskou pomocnici saúdského diplomata. Kvůli mezinárodní imunitě ale trýznitele nelze postihnout.
