Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference ke slovenským zákonodárcům. V úvodu proslovu ocenil slovenskou solidaritu s Ukrajinou, která je stále pod ruskou palbou. Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navštívila Kyjev a oznámila, že Německo znovu otevírá ambasádu v ukrajinském hlavním městě.
Ukrajina potřebuje další protiruské sankce, řekl Zelenskyj slovenským poslancům. Někteří ze sálu odešli
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského před slovenským parlamentem (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
- 6:47
Ukrajinské město Apostolove, které leží sedmatřicet kilometrů od města Kryvyj Rih, zasáhly ruské rakety. Starosta města Andrej Osa oznámil, že o život přišli čtyři lidé a jeden byl zraněn, píše ukrajinský server The Kyiv Independent.
- 5:54
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě.
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě, Autor: Gleb Garanich, Zdroj: Reuters - 5:49
Výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví Patrik Ky prohlásil, že se velmi obává o bezpečí na Západě vyrobených letounů, pokud budou v Rusku létat bez přístupu k náhradním dílům a řádné údržbě. Rusko nemá kvůli sankcím za invazi na Ukrajinu k servisu a náhradním dílům přístup.
„Pokud nezastavíme ruská vojska, přijdou všude tam, kam mohou, i na území Slovenska. Prvním nástrojem, který pomáhá, jsou zbraně,“ řekl ukrajinský prezident. „Potřebujeme další balík sankcí. Rovněž energetické sankce. Je třeba odmítnout (ruskou) ropu, protože to je otázka svobody,“ dodal.
Zelenskyj vyjádřil pochopení, že pro Slovensko by bylo těžké odpojit se od dodávek ruské ropy, na jejímž dovozu je závislé. Bratislava žádá přechodné období pro případ embarga, na rozdíl od dosavadního postoje Maďarska ale schválení zákazu jejího dovozu do EU Slovensko podle dřívějších informací blokovat nehodlá.
Ukrajinský lídr poděkoval Bratislavě za pomoc během válečného konfliktu na Ukrajině. „Každá země chce žít svobodně a vybrat si svou budoucnost,“ prohlásil prezident, který v projevu připomněl rok 1968 a invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do tehdejšího Československa.
Část poslanců na protest odešla
Zelenskyj od začátku ruské invaze na Ukrajinu několikrát vystoupil před poslanci různých zemí i politiky mezinárodních organizací. Před jeho projevem v Národní radě se ke slovenským poslancům obrátil předseda parlamentu Boris Kollár, který dříve Zelenského plánované vystoupení označil za „důležitý signál“.
Někteří opoziční poslanci ale předem oznámili, že zájem vyslechnout Zelenského nemají. Třeba šéf Smeru Robert Fico a většina jeho spolustraníků. Bývalý premiér označuje válku na Ukrajině za konflikt Ruska a Spojených států a odmítá dodávky zbraní a energetické sankce. Na protest ze sálu odešlo i několik poslanců krajní pravice. Od většiny slovenských zákonodárců ale Zelenskyj sklidil potlesk vestoje.
Události: Slovenská opozice ignorovala projev Zelenského (zdroj: ČT)
Baerbocková v Kyjevě
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková při úterní návštěvě Kyjeva oznámila, že Německo znovu otevírá svoji ambasádu. Na zastupitelském úřadu bude ale jen minimální počet zaměstnanců a pracovat bude zatím v omezeném režimu. Na tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou šéfka německé diplomacie prohlásila, že Ukrajina by se jednoho dne měla stát členem Evropské unie, dodala však, že na cestě Kyjeva do EU nebudou zkratky.
Baerbocková připomněla, že za několik dnů začne výcvik ukrajinských vojáků při ovládání samohybných houfnic PzH 2000, které Německo Ukrajině poskytne společně s Nizozemskem, napsala agentura DPA. Společně s německými firmami pracuje Berlín na tom, aby Ukrajina „mohla získat vysoce moderní systémy, a mohla tak chránit svá města před budoucími útoky,“ uvedla také šéfka německé diplomacie. Německo podle ní bude dále podporovat „evropskou, svobodnou Ukrajinu, a to po humanitární, finanční, hospodářské, technologické, politické i energetické stránce“.
DPA připomíná, že Baerbocková se do Kyjeva vydala coby první představitelka německé vlády od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Zmírnění napětí mezi Kyjevem a Berlínem
Baerbocková mluvila v úterý o Rusku jako o agresorovi, který nedodržuje žádná pravidla a dopouští se válečných zločinů. Navštívila města Irpiň a Buča nedaleko Kyjeva, která se stala symbolem zvěrstev, jichž se ruští vojáci dopouštějí na ukrajinských civilistech. Ministryně uvedla, že pokud by Německo v budoucnu o něčem s Ruskem vyjednávalo, nesmělo by se to dít bez účasti Ukrajinců.
Berlín se v uplynulých letech zejména z ekonomických důvodů snažil udržovat dobré vztahy s Moskvou. Až do začátku ruského vpádu na Ukrajinu například prosazoval zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, kterým měl do Německa po dně Baltského moře proudit ruský plyn. Projekt kritizovala Ukrajina a její spojenci.
O plánované návštěvě Baerbockové v Kyjevě bez upřesnění data informoval ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz. Ve stejný den Zelenskyj a německý prezident Frank-Walter Steinmeier hovořili po telefonu a zmírnili diplomatické napětí, které po týdny panovalo mezi Berlínem a Kyjevem. Zelenskyj pozval do Kyjeva německého prezidenta, Scholze i celý německý kabinet.
Steinmeier se v dubnu chystal navštívit Kyjev společně se svými protějšky z Polska a pobaltských států, nakonec ale z návštěvy sešlo a německý státník uvedl, že by v ukrajinské metropoli nebyl vítán. Steinmeier je považován za jednoho z hlavních architektů těsných německo-ruských vztahů z posledních let. Německo bylo terčem kritiky nejen kvůli dlouhodobé vstřícné politice vůči Rusku, ale i kvůli nedostatečné reakci na ukrajinské žádosti o vojenskou pomoc.
Podle Vladimíra Handla z Katedry německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se začátkem invaze poněkud ochladla německá vstřícnost k Rusku, o které se zdálo, že nemá limity. „Německo předtím spíše zanedbávalo zájmy Ukrajiny a vycházelo vstříc hlavně Rusku. To, plus německá zdrženlivost při poskytování zbraní ze začátku války, vytvořilo v Ukrajincích pocit křivdy a ukrajinské vztahy s Německem nebyly na nejlepší úrovni.“
„I přesto je však ministryně zahraničí Baerbocková nejvhodnějším členem současné vlády, kterou mohli Němci do Kyjeva vyslat. Na rozdíl od prezidenta Steinmeiera mají Ukrajinci Baerbockovou poměrně rádi, už před začátkem války byla vnímána jako člověk, který je vstřícný k ukrajinským zájmům. Má tedy trochu jinou ‚image‘ v Ukrajině a myslím si, že je proto velice příhodné, aby to byla právě ona, kdo bude přijat v Kyjevě a bude přijat pozitivně,“ zhodnotil Handl.
Litevský parlament označil Rusko za teroristický stát
Litevský parlament jednomyslně přijal rezoluci označující Rusko za teroristický stát a jeho agresi proti Ukrajině za genocidu. Pro rezoluci hlasovalo 128 poslanců.
„Ruská federace, jejíž ozbrojené síly si úmyslně a systematicky vybírají civilní objekty k bombardování, je státem, který podporuje a uskutečňuje terorismus,“ praví se ve schváleném dokumentu. „Parlament Litvy uznává rozsáhlou ozbrojenou agresi proti Ukrajině ze strany ozbrojených sil Ruské federace a jejího politického a vojenského vedení za genocidu ukrajinského lidu,“ dodává.
Ruské ozbrojené síly a žoldnéři se podle dokumentu na Ukrajině dopustili válečných zločinů, zejména ve městech Buča, Irpiň, Mariupol, Borodjanka a Hostomel. Cílem je úplné či částečné zničení ukrajinského národa a jeho ducha cestou vyvražďování celých rodin, včetně dětí, únosů, mučení, znásilňování, a to i nezletilých osob, a posměchu nad těly zabitých a umučených, stojí v textu rezoluce.
Dokument také zdůrazňuje, že všichni pachatelé by měli být povoláni před spravedlnost a že mezinárodní společenství by mělo vytvořit zvláštní trestní tribunál, který by vyšetřoval a soudil ruskou agresi proti Ukrajině. Tento tribunál by měl mít pravomoci vydávat mezinárodní zatykače.
Litva minulý měsíc snížila úroveň diplomatických vztahů s Ruskem, vyhostila ruského velvyslance a uzavřela ruské konzuláty. Zvažuje také uzavření hranic s Ruskem a Běloruskem a prosazuje rozšíření sankcí proti Moskvě, připomněl ruský list Kommersant.