Jak ochránit památky před útokem, řeší na Ukrajině i v Česku. Existují plány evakuace

Nahrávám video

Ukrajinské úřady a instituce, které mají na starosti kulturní dědictví, upozorňují, že ruští vojáci cíleně ničí památky a významné budovy. Česko nabídlo pomoc s ochranou významných staveb i děl. Ministerstvo kultury má plán i pro případ, že by se v ohrožení ocitly české památky.

V ochraně památek na Ukrajině pomáhají organizace i jednotlivci. Kulturní instituce evakuují své sbírky na bezpečnější místa, dobrovolníci se snaží zajistit například umění ve veřejném prostoru. Sochy a památníky obkládají třeba pytli s pískem. „Neochrání to před přímým zásahem, ale před střepinami ano,“ vysvětluje jeden z dobrovolníků.

Na dálku se snaží pomoci české ministerstvo kultury a jeho příspěvkové organizace. „Naše instituce v tom mají zkušenost. Národní muzeum třeba pomáhalo v Sýrii,“ připomíná ministr kultury Martin Baxa (ODS). Resort je podle jeho slov v kontaktu s ukrajinskými památkovými institucemi a připravuje balíček pomoci.

Jakou podobu taková pomoc může mít, přiblížil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš: „V první fázi je to obalový a konzervační materiál na evakuaci a ukládání sbírek. Také jsme nabídli možnost evakuování předmětů do našich depozitářů. V další etapě, pokud by se válka uklidnila, jsme nabídli restaurování a konzervování poničených předmětů v našich laboratořích a dílnách.“

Česko má plán

V případě, že by Česká republika čelila podobnému plošnému ohrožení, má ministerstvo kultury centrální plán, jak kulturní dědictví ve spolupráci se záchrannými složkami evakuovat. Hlavní odpovědnost mají ale vždy jednotlivé organizace.

„Národní muzeum má zpracované krizové plány. Jedna z částí se týká takzvaných áčkových předmětů, ty jsou určeny k evakuaci jako první. Evakuační týmy musejí vědět, které předměty vzít nejdříve a jakou nejkratší cestou je odvézt do bezpečí,“ popisuje Lukeš.

Národní galerie v případě velkého kritického ohrožení, tedy i války, připravila pro cenná díla speciální depozitáře. Jejích umístění a podoba podléhají přísnému utajení. S možným nebezpečím počítá také třeba Národní filmový archiv. Digitalizovaná díla speciálně chrání proti kybernetickému útoku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 11 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 13 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 14 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...