Ukrajina drží smutek, separatisté popírají existenci koridorů

Kyjev – Tři mrtvé ve vlastních řadách si vyžádal neúspěšný pokus proruských separatistů ve východoukrajinském Slavjansku prorazit obklíčení a zaútočit na kontrolní posty bojovníků Národní gardy. Přestřelky a minometné ostřelování jsou hlášeny i z Luhanska. Ukrajinská armáda oznámila, že otevřela humanitární koridor pro evakuaci civilistů z bojových zón, povstalci ale existenci koridorů popřeli.

Na Ukrajině je dnes vyhlášen státní smutek za 49 obětí sobotního sestřelení armádního letadla na luhanském letišti. Prezident Petro Porošenko pohrozil útočníkům tvrdou odvetou, podle některých ukrajinských médií v kyjevském parlamentu sílí volání po vyhlášení výjimečného stavu ve východních regionech.

Na luhanském letišti se střílelo i v noci na dnešek. Povstalci letiště dvakrát ostřelovali z granátometů a velkorážných kulometů. Útok nezpůsobil žádné ztráty, armáda odpověděla palbou z minometů.

Letadlo sestřelili povstalci

Proruští radikálové dnes rozšířili informaci, že dopravní letoun Il-76 si v sobotu mohla na luhanském letišti sestřelit ukrajinská armáda sama. „Na letišti trvají přestřelky už týden, bojují mezi sebou vojáci ze Lvova a Dněpropetrovska,“ uvedla tisková služba povstalců. „V sestřeleném letadle letěli dněpropetrovští výsadkáři. Vojáci ze Lvova možná chtěli změnit poměr sil.“ Samozvaná Luhanská lidová republika se přitom už v sobotu k útoku na ukrajinský letoun přihlásila s tím, že stroj „porušil nařízení lidového gubernátora Valerije Bolotova o bezletové zóně nad Luhanskem“. Sám Bolotov dnes nakonec vnesl do sporu jasno a potvrdil, že letadlo opravdu sestřelili povstalci. „Naše protivzdušné jednotky sestřelily Il-76, který převážel vojenskou techniku, munici a posily do našeho týlu,“ řekl a nevyloučil, že incident může armáda využít k dalšímu zesílení akcí proti civilnímu obyvatelstvu.

Na východě Ukrajiny údajně funguje humanitární koridor, separatisté to ale popírají

Ukrajinské bezpečnostní složky zřídily na východě země humanitární koridor pro evakuaci civilistů z bojových zón. Oznámil to mluvčí armádní „protiteroristické operace“ Alexij Lebeď, podle nějž armáda na kontrolních postech prohledává soukromé automobily a linkové autobusy a prchající civilisty doprovází dál do vnitrozemí. Vojáci podle Lebedě kontrolují, zda lidé opouštějící místa bojů nejsou příslušníky „teroristických skupin“.

Informaci o evakuačních koridorech nicméně popřel šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. „Vytvoření koridorů nic nenasvědčuje. Hovořit o nějakých koridorech v podmínkách pokračujících bojů je nesmysl. Jde jen o další populismus,“ řekl Pušilin.

Zřízení evakuačních koridorů nařídil minulé úterý prezident Petro Porošenko. Chce tímto krokem zabránit dalším obětem mezi civilním obyvatelstvem. Podle neoficiálních údajů při střetech armády a Národní gardy s proruskými vzbouřenci zahynuly v Doněcké a Luhanské oblasti už stovky lidí.

NATO chce pomoci Ukrajině ubránit se tlaku Moskvy

Severoatlantická aliance připravuje kroky k tomu, aby pomohla Ukrajině ubránit se v konfrontaci s Ruskem. V rozhovoru se španělským listem El País to dnes řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, podle nějž Aliance připravuje balík pomoci, který chce doporučit ke schválení členským státům na schůzi ministrů zahraničí koncem června. Součástí tohoto balíku bude pomoc při reformě ukrajinských branných sil a při modernizaci ukrajinské armády.

Moskvu pobouřil incident u ruského velvyslanectví v Kyjevě

Diplomatickou dohru má dnes sobotní incident u ruského velvyslanectví v Kyjevě, které napadl dav demonstrantů rozhořčených sestřelením ukrajinského letadla. Demonstranti házeli na areál ambasády kamení, zápalné lahve a dělbuchy, poškodili několik aut a vyvrátili vstupní dveře. Místo ruské se na stožáru u velvyslanectví objevila ukrajinská vlajka.

Rusko v noci na dnešek požádalo o svolání Rady bezpečnosti OSN, žádost ovšem delegáti západních států vetovali. Jejich krok vyvolal prudkou reakci ruských poslanců, kteří obvinili Radu bezpečnosti z „krádeže mezinárodního práva“. Ministr zahraničí Sergej Lavrov si na postup Západu stěžoval v telefonátu kolegům z Německa a Francie Franku-Walteru Steinmeierovi a Laurentu Fabiusovi. USA útok na ruskou ambasádu odsoudily a vyzvaly ukrajinské úřady, aby se postaraly o adekvátní bezpečnost.

Násilný protest před ruskou ambasádou v Kyjevě
Zdroj: ČTK/ABACA/Kharchenko Sergii

Oleje do ohně dnes přililo video zveřejněné na serveru YouTube. Ministr zahraničí Andrij Deščycja, který v sobotu večer přišel demonstranty před ruské velvyslanectví uklidnit, se na něm připojuje k posměšnému popěvku hrubě urážejícímu prezidenta Vladimira Putina. Podle ruského ministerstva zahraničí tato epizoda jen ukazuje, jací lidé se v Kyjevě dostali k moci po pádu prezidenta Viktora Janukovyče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
11:40Aktualizovánopřed 21 mminutami

Slovenská vláda schválila návrh státního rozpočtu, veřejný schodek stoupne

Slovenská vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Schodek veřejných financí má v roce 2027, kdy jsou v zemi plánovány příští parlamentní volby, stoupnout v přepočtu na 4,94 procenta výkonu ekonomiky.
před 39 mminutami

Španělsko čekají předčasné volby, oznámil premiér Sánchez

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby. Budou se konat v neděli 29. listopadu. V krátkém prohlášení z vládního paláce Moncloa řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládla ve Španělsku v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.
09:19Aktualizovánopřed 43 mminutami

Přívalové deště zaplavily ulice katalánských měst

V částech Katalánska platí od víkendu nejvyšší stupeň výstrahy poté, co od soboty napršelo více než sto milimetrů srážek. Ty zvedly hladiny řek, které se vylily i ve městech jako Barcelona či Girona. Meteorologové dříve varovali, že by se nad zasaženou oblastí mohl vytvořit takzvaný minihurikán. Úřady i v pondělí varují před hrozícím nebezpečím a doporučují obyvatelům zůstat doma. Počasí narušilo nejen provoz na letišti, ale vedlo i k přerušení veškeré místní železniční dopravy. V souvislosti se záplavami zemřeli nejméně dva lidé.
před 1 hhodinou

Německu hrozí násilný konflikt s Ruskem, varoval šéf rozvědky BND

Německu hrozí, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem, a hrozba útoků na cíle v Německu zůstává reálná. Řekl to v pondělí šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger poslancům Spolkového sněmu. Právě Rusko v současnosti představuje pro Německo největší hrozbu, přičemž akce nízké intenzity namířené proti členským státům NATO už nejsou výjimkou, upozornil Jäger.
před 2 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
03:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kopilot letu Flydubai chtěl dle médií vrazit letadlem do telavivského letiště

Kopilot letu FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu společnosti Flydubai, který se 30. září pokusil o havárii letadla se 182 lidmi na palubě, zamýšlel narazit do budov nebo jednoho ze stojících letadel na mezinárodním letišti Ben Guriona u izraelského hlavního města Tel Avivu, píší izraelská média Times of Israel či Jerusalem Post s odvoláním na vyšetřovatele incidentu.
před 3 hhodinami

Začíná týden Nobelových cen, kvůli Trumpovi poutá pozornost ta za mír

V pondělí začíná týden vyhlašování letošních laureátů Nobelových cen. Největší pozornost médií i analytiků poutá Nobelova cena za mír, kterou v pátek 9. října oznámí norský Nobelův výbor. Loni si o toto ocenění opakovaně říkal americký prezident Donald Trump, ale výbor nakonec upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríi Corinu Machadovou. Ta později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala. Rozhodnutí nobelovských porot lze předem jen obtížně odhadnout, což obzvláště platí pro kategorie cen za mír a také literaturu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.