Kyjev – Ukrajinská vláda podle premiéra Arsenije Jaceňuka předkládá parlamentu návrh zákona, který má zemi umožnit ucházet se o členství v NATO. Ukrajinská krize se včera opět prohloubila prohlášením vůdce rebelů, že na jejich straně bojují tisíce Rusů.
Kyjev tvrdí, že Ukrajina čelí vpádu ruských jednotek podporujících proruské povstalce na východě země. „(…) ukrajinská vláda předkládá parlamentu návrh zákona o zrušení ustanovení, že ukrajinský stát nebude členem žádných paktů, a o obnovení orientace Ukrajiny na členství v NATO,“ prohlásil na zasedání kabinetu Jaceňuk, citovaný agenturou Interfax-Ukrajina.
Premiér uvedl, že tento krok odpovídá čtvrtečním rozhodnutím Rady národní bezpečnosti a obrany, která jednala o dalším postupu poté, co pohraniční město Novoazovsk na jihu Doněcké oblasti dobyli proruští separatisté. Mezitím prý ruské tanky postoupily k přístavu Mariupol, který leží na cestě k anektovanému Krymu.
Velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý
„Ukrajina byla aspirantem a toto aspiranství na vstup do Aliance ukončila v roce 2009. Je právem každé země v euroatlantické oblasti tuto ambici mít. Vzhledem ke všem okolnostem ta cesta bude nejspíš dlouhá a nutno podotknout, že to, co dělá Moskva poslední půlrok, tak to je samozřejmě také snaha zabránit jakémukoliv budoucímu bližšímu vztahu mezi Ukrajinou a NATO.“
Nemáme s tím problém, říká jinými slovy šéf Aliance
NATO bude respektovat jakékoli rozhodnutí Kyjeva týkající se bezpečnosti, reagoval generální tajemník Aliance. Rasmussen v Bruselu připomněl rozhodnutí Aliance ze summitu v Bukurešti v roce 2008, že Ukrajina může do NATO vstoupit, pokud bude mít zájem a splní všechna potřebná kritéria. Podle Rasmussena NATO plně respektovalo dosavadní rozhodnutí Kyjeva neúčastnit se spojeneckých svazků. „Budeme také plně respektovat, pokud se ukrajinský parlament rozhodne tuto politiku změnit. Držíme se principu, že právo rozhodovat má každá země bez vnějšího vměšování. Doufáme, že se tohoto principu budou držet i další státy,“ poznamenal generální tajemník.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes také apeloval na Mezinárodní měnový fond (MMF), aby zemi uvolnil další část peněz z dohodnuté úvěrové pomoci. Postěžoval si přitom podle agentury Reuters na vysoké náklady, které s sebou nesou boje proti proruským separatistům. MMF koncem dubna schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (343 miliard korun).
O vyhrocené situaci na Ukrajině dnes jedná Unie i NATO. „Severoatlantická aliance jednoznačně vyjádří podporu Ukrajině, její územní celistvosti a svrchovanosti. Platí, že Aliance bude připravená pomáhat Ukrajině s reformami v jejím obranném sektoru a zlepšením na poli logistiky či kybernetické bezpečnosti. Naše závazky platí a hodláme je dodržet,“ konstatoval Petr Chalupecký, zástupce velvyslance ČR při NATO.
