Konzervativci Davida Camerona se stali nečekaně silným vítězem voleb do britského parlamentu, jejich výhra ale podle komentátorů z evropských médií přinese hned dvojí krizi – kvůli záměru vypsat referendum o setrvání v Evropské unii čeká osmadvacítku debata o brexitu, kvůli odporu Skotska vůči tomuto hlasování se potom dá očekávat pnutí i uvnitř Spojeného království.
- Oproti předpokladům ve volbách jasně zvítězili vládní konzervativci Davida Camerona. Vytvoří jednobarevnou většinovou vládu; až dosud vládli v koalici s liberálními demokraty.
- Velkou porážku si připisují opoziční labouristé; o početní převahu je připravila především Skotská národní strana. Ačkoli v celé zemi nezískala ani 5 procent hlasů, bodovala ve většině skotských obvodů, a většinový systém jí tak přinesl 56 křesel. Skotsko přitom platilo za labouristickou baštu.
- Debakl zaznamenali liberální demokraté (přišli o 48 křesel), rozpačité výsledky má i euroskeptická strana UKIP. I když v celém království skončila třetí (12,6 procent), drží jediný mandát.
- Kvůli volebním výsledkům rezignovali lídři Ed Miliband (labouristé), Nick Clegg (liberální demokraté) i Nigel Farage (UKIP).
Německý list Die Welt hovoří o „volbách, které otřásly Británií“, a to nejen překvapivě silným výsledkem toryů (Camerona označuje za volebního triumfátora), ale především výrazným debaklem labouristů na severu Spojeného království. Jejich skotské pozice totiž zaujali tamní levicoví nacionalisté ze Skotské národní strany; právě „fenomenální úspěch“ SNP vrhá podle Weltu na Spojené království dlouhý stín.
Obdobné stanovisko zaujal i web časopisu Der Spiegel, který výsledky označil za „Bad News für Europa“. Cameronovo volební vítězství považuje za fatální, protože konzervativci nyní začnou připravovat referendum o případném brexitu, čili odchodu Británie z Evropské unie, kterému se ale zároveň zpěčují skotští nacionalisté. „Při pohledu na nově rozdané politické karty se Velká Británie ukazuje jako rozdělená země,“ dodává Spiegel.
Vzpomínky na Thatcherovou. „Bůh věděl, proč nás oddělil od Evropy“
Vítězství toryů předznamenává nové vyjednávání o britském postavení v rámci evropské osmadvacítky, uvádí španělský El País s tím, že londýnská agenda může ovládnout evropské kuloáry na následující dva roky. „Ačkoliv je v Bruselu a evropských metropolích jen malá ochota k znovuotevírání unijních smluv, po Cameronově jasné výhře bude velmi obtížné žádosti Británie přehlížet,“ dodává a cituje i slova bývalé konzervativní premiérky Margaret Thatcherové: „Bůh oddělil Británii od kontinentální Evropy – a nějaký důvod k tomu měl.“
„Opustí nyní Britové Evropskou unii?“ ptá se ve svém komentáři deník Frankfurter Allgemeine Zeitung a upozorňuje na to, že – navzdory politickým deklaracím – velká část britských obchodníků o odchod z Unie nestojí, protože by ztratili volný přístup na jednotný trh; ostrovnímu hospodářství by se tím výrazně zkomplikoval chod, protože ostatní členské státy tvoří polovinu britského zahraničního obchodu.
Sama Evropská komise podle jejího mluvčího Margaritise Shinase nyní čeká, s jakými návrhy a představami reforem vzájemného vztahu nová britská vláda hodlá případně přijít. Schinas zdůraznil, že vyjednávat není možné o takzvaných čtyřech svobodách, které jsou základem evropské integrace - tedy volného pohybu osob, zboží, služeb a peněz mezi zeměmi EU. Spolupracovník ČT ve Velké Británii Milan Kocourek dodává, že situace je o to paradoxnější, že sám Cameron je stoupencem britského členství v EU – a požadavkem referenda jen upokojuje vnitropartajní euroskeptiky.
Stín nad Spojeným královstvím - hra Londýna a Edinburghu pokračuje
Skeptické stanovisko k britským volbám zaujímá americký The Washington Post a pozornost obrací na sever země. Vzestup nacionalistů podle něj věstí zvýšené napětí mezi Anglií a Skotskem, protože SNP často používá konzervativní vládu, mezi Skoty nepopulární, jako hlavní argument pro skotskou nezávislost. Kampaň, která otevřela debatu o britské identitě, tak bude podle WP pokračovat. „V době, kdy roste americká frustrace z jejího nejbližšího spojence, tak lze očekávat, že se Velká Británie ještě více stáhne do ulity a pryč od globálních problémů.“
Úspěch Skotské národní strany, jež až na pár výjimek obsadila všechna skotská křesla v britském parlamentu, sleduje také francouzský deník Le Figaro a uvádí, že labouristé i v té nejpesimističtější předpovědi neočekávali tak katastrofický scénář. Podle Le Monde Skotsko necelý rok po neúspěšném referendu o nezávislosti zažívá svou volební secesi: „Skotští separatisté začali psát novou stranu v historii své země, tato volební noc nepochybně znamenala rozhodující krok směrem k finálnímu naplnění jejich požadavku – nezávislosti.“
Také slovenský Denník N konstatuje, že se zvýšila pravděpodobnost rozpadu Velké Británie, stejně jako šance, že země vystoupí z Evropské unie. V komentáři uvádí, že konzervativci v parlamentu posílí, což se vládní straně nepodařilo od roku 1983. „Cameron tak dokázal to, co naposledy premiérka Margaret Thatcherová.“ Rovněž web polského listu Gazeta Wyborcza ve svém komentáři hodnotí volby jako úspěch Camerona i skotských nacionalistů a upozorňuje na to, že pokud se Londýn rozejde s Bruselem, Velká Británie se může rozpadnout.
Tisk: Miliband nabídl jen hesla, toryové Clegga spolkli
Obou hrozeb - skotské i unijní - si je vědom i britský tisk. Podle Guardianu bude muset nyní Cameron upřednostnit zemi před svou stranou, protože ho čekají tři velké testy vlastní státnosti: hlasování o setrvání v EU (podle Guardianu je důležité vyhnout se katastrofě, kterou by způsobil odchod), udržení jednoty Velké Británie s ohledem na skotské postoje a hospodářská konsolidace Británie. „Pokud má Cameron vládnout celému národu, musí ustoupit od fetišizace úsporných opatření,“ uvádí.
Britský The Telegraph se věnuje prohře labouristů. Strana se podle něj „nikdy nepokusila volby vyhrát“ a jejího lídra Milibanda označuje za špatného vůdce se špatným programem. Místo ideí podle listru nabídl vágní slogany a stranu neposunul do středu (jako Tony Blair), ale nalevo. Obdobně hovoří i názorové stránky levicového Independentu; za prohrou ovšem podle něj nestojí úspěch SNP ve skotské baště labouristů, ale nevýrazná kampaň, která sice byla masivní, ale postrádala vizi. Miliband odmítl novou levici, kromě sady populistických hesel ovšem nenašel nic, co by nabídl.
Polská Rzeczpospoplita hovoří o převaze konzervativců nad labouristy jako o ohromujícím výsledku. Porážka liberálních demokratů Nicka Clegga je podle ní „cena za koalici s konzervativci, na jejichž politiku škrtů neměli liberálové v poslední době výraznější vliv“. Ztrátě liberálů se v analýze věnuje i italský list La Stampa; Clegg podle něj nedokázal přesvědčit voliče proto, že jeho stranu konzervativci pohltili a evropská témata přebili debatou o referendu. Vlastní vítězství Camerona potom La Stampa vysvětluje tím, že „Britové vsadili na budoucnost“. Staronový nájemce z Downing Street, který zemi vyvedl z ekonomické krize, totiž voliče žádal, aby mu umožnili v novém volebním období dokončit hospodářskou a sociální agendu.
