Švédská prokuratura znovu požádá o možnost výslechu Juliana Assange v Londýně. Požadavek přišel poté, co komise OSN v pátek v nezávazném rozhodnutí uvedla, že Assange je v Británii „svévolně zadržován“ a měla by mu být umožněna svoboda pohybu. Zakladatel serveru WikiLeaks se již tři roky skrývá před zatčením na ekvádorské ambasádě v Londýně.
Švédsko usiluje o vydání čtyřiačtyřicetiletého Australana Assange kvůli podezření ze sexuálního násilí a vydalo na něj mezinárodní zatykač. Britská policie v reakci na výrok komise OSN uvedla, že se hodlá řídit platným zatykačem a Assange zadrží, jakmile opustí ekvádorské velvyslanectví.
Assange veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že v pozadí je snaha vydat ho justici Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci server WikiLeaks zveřejnil.
Švédská prokurátorka Marianne Nyová, která vede předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks pro podezření ze sexuálního násilí, dnes sdělila, že připravuje novou žádost o výslech Assange na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. „Ke zprávě (OSN) zveřejněné minulý týden chci uvést, že nemění moje dřívější závěry z předběžného vyšetřování,“ dodala Nyová v prohlášení.
Na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně se Assange uchýlil v červnu 2012, o dva měsíce později mu tato jihoamerická země udělila politický azyl. Švédsko ho viní ze znásilnění. Případy některých jeho údajných sexuálních deliktů z roku 2010 už švédská prokuratura v létě kvůli promlčení odložila.
Americká justice obviňuje zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě.
