Lima – Pouze na základních bodech pro vznik budoucí smlouvy o ochraně ovzduší se dohodli účastníci klimatického summitu OSN v Limě se po zdlouhavém vyjednávání. Během jednání, které mělo skončit v pátek, ale nakonec se protáhlo až do nedělního rána, to dlouho vypadalo, že celá zkrachují. Důvodem jsou protichůdné postoje chudších a bohatých zemí k financování příspěvků na snižování škodlivin z průmyslu a dalších oblastí.
Dosažená dohoda pouze ukládá jednotlivým zemím předložit začátkem roku 2015 vlastní plány ohledně toho, jak se chtějí podílet na boji proti globálnímu oteplování. Obsah dohody uklidnil rozvíjející se země, mezi nimi i Čínu a Indii, které protestovaly proti předchozím návrhům. Obávaly se, že pokud by byly přijaty, znamenalo by to pro jejich ekonomiky neúnosnou zátěž v porovnání s příspěvkem bohatých zemí k řešení následků změn ovzduší.
Podle nynější dohody jednotlivé země začátkem příštího roku předloží své plány ohledně toho, jak se chtějí podílet na boji proti globálnímu oteplování. V textu se ovšem uvádí, že jejich závazky „mohou“ a ne že „musejí“ být nějakým způsobem vyčíslitelné. Ekologické organizace poukazují na to, že kvůli takto nekonkrétním kritériím nebude možné navržené závazky jednotlivých zemí porovnat. „Text smlouvy je opravdu hodně slabý,“ podotkl Sam Smith ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Spor se vedl mezi chudšími a bohatými zeměmi o příspěvek na ochranu ovzduší. Podle odhadů budou rozvíjející se země potřebovat do roku 2020 ročně 100 miliard dolarů, aby byly schopné vyrovnat se s dopady oteplování. Jenže bohaté státy chtějí, aby se text soustředil hlavně na kroky, které je třeba ke snížení emisí oxidu uhličitého a dalších plynů podniknout. A finanční závazky odmítají.
Za klimatickými změnami podle většiny vědců stojí lidská činnost: zejména spalování ropy, uhlí a zemní plyn. Odborníci upozorňují, že dopady globální změny klimatu jsou citelné už nyní. Stoupá hladina moří, přibývá extrémnějších veder a neobvyklých výkyvů počasí způsobujících někde záplavy a jinde zase sucho.
Zdálo se, že summit skončí krachem. Zvláštní vyslanec Spojených států amerických Todd Stern varoval, že neschopnost zúčastněných zemí společně rozhodnout „bude chápána jako vážné selhání a ohrozí důvěryhodnost stran a i naději v pařížský summit“. Nakonec se ale strany dohodly alespoň na základních bodech. Finální dohodu má více než 190 zemí dokončit a podepsat příští rok v prosinci na summitu v Paříži. Každoroční klimatické konference OSN o ochraně ovzduší jen málokdy končí podle plánu. Optimismus letos vyvolaly hlavně sliby dvou největších znečišťovatelů ovzduší, Spojených států a Číny.
