Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský, podle kterého jsou příkopy v pohledu na pokoronavirový balík mezi unijními zeměmi hluboké.
Státy EU se přou o návrh koronavirového balíku. Příkopy mezi zeměmi jsou hluboké, tvrdí zpravodaj
Studio ČT24: Jednání o evropském balíku pomoci (zdroj: ČT24)
Další státy nejsou spokojeny s podobou rozdělování peněz či způsobem, jakým je jejich čerpání spojeno s dodržováním principů demokracie a právního státu. Naproti tomu jihoevropské státy jako největší příjemci z fondu návrh hájí s tím, že je přínosný pro celou Unii.
Spolu s Německem či Francií tak vyzývají k co nejrychlejšímu dosažení shody. Předseda Evropské rady Charles Michel minulý pátek zveřejnil dlouho očekávaný návrh, který měl utišit nejhlasitější kritiku mířící z členských zemí proti původnímu plánu Evropské komise.
Zatímco celkový objem rozpočtu na období 2021 až 2027 Michel snížil z 1,1 bilionu eur o více než dvě desítky miliard, třičtvrtěbilionový fond nechal bez zásadních změn. Finská premiérka Sanna Marinová v reakci na to prohlásila, že její země bude usilovat o zmenšení tohoto balíku, což má podporu zemí takzvané šetrné čtyřky – Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska.
Merkelová se sešla s italským premiérem
Proti snižování objemu unijního finančního balíku se v pondělí po setkání s italským premiérem Giuseppem Contem vyslovila německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní musí být fond masivní a neměl by být zmenšován. „Nevím, zda dosáhneme dohody,“ řekla. Fond by podle ní měl být velký adekvátně „obrovskému úkolu“, před nímž Unie stojí.
Podle bruselského zpravodaje ČT Lukáše Dolanského se Merkelová s italským premiérem shodli, že oba mají stejný názor ohledně balíku, dohodě mezi evropskými lídry ale nevěří. „Nizozemský premiér Mark Rutte podle Reuters v dohodu také nevěří. Příkopy mezi jednotlivými zeměmi jsou velmi hluboké,“ uvedl Dolanský.
Lucemburský premiér Xavier Bettel zase bruselskému webu Politico řekl, že se mu nelíbí způsob, jakým se mají podle návrhu rozdělovat peníze z fondu. Třetím největším příjemcem se má po Itálii a Španělsku stát Polsko, s čímž má Bettel problém.
„Využívání peněz daňových poplatníků pro země, v nichž nejsou naše hodnoty respektovány, je velmi těžké lidem vysvětlit,“ citoval v pondělí lucemburského lídra web. Lucembursko spolu s dalšími západoevropskými státy usiluje o co nejpřísnější podmíněnost přístupu k unijním penězům dodržováním principů demokracie a právního státu, které je podle Komise v Polsku či Maďarsku pochybné.
Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu v pátek varoval, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval „evropskými hodnotami“, bude vetovat. Rozpočet i fond potřebují ke schválení jednohlasnou shodu všech 27 unijních lídrů.
Viktor Orbán
Česko a Lucembursko kritizují systém přerozdělování
Bettel navíc stejně jako jeho český kolega Andrej Babiš (ANO) či někteří další unijní vládci kritizuje fakt, že se při rozdělování peněz má výrazně přihlížet k výši nezaměstnanosti za posledních pět let, což nezohledňuje dopad pandemie. Michel v tomto ohledu návrh Komise upravil a rozdělil 310 miliard eur grantů na dvě části.
„České stanovisko se příliš nemění. Babiš byl sice v posledních dnech vstřícnější a chce vyjít vstříc ostatním premiérům. Nicméně trvá na tom, že se Česku nelíbí princip, jakým by měly být peníze rozdávány,“ popisuje Dolanský.
Celkem sedmdesát procent financí se má nově v příštích dvou letech přidělovat podle původního kritizovaného klíče a třicet procent až v roce 2023 podle skutečného poklesu ekonomiky spojeného s koronavirovými omezeními.
„To, že se váha nezaměstnanosti při rozdělování prostředků snižuje, do značné míry odráží naše výhrady, na druhou stranu je tam řada dalších otevřených otázek a není to jenom otázka tohoto jednoho kritéria,“ podotkl v pondělí český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Česko podle něho Michelův návrh zatím analyzuje, přičemž vedle pozitivních změn obsahuje i místa, k nimž má Praha výhrady. Mezi státy naléhajícími na rychlé přijetí fondu jsou vedle klíčových nejsilnějších ekonomik Německa a Francie zejména jihoevropské země, které v očekávání letošního dvojciferného propadu hospodářství chtějí začít čerpat peníze již od příštího ledna.
„Musíme rychle jednat, rychle reagovat, neboť dějiny nás učí, že i nejlepší reakce nemá žádnou cenu, pokud přijde příliš pomalu,“ prohlásil po pondělním setkání s Merkelovou italský premiér Conte.
Merkelová a von der Leyenová chtějí balíkem nakopnout ekonomiku, tvrdí Dolanský
Podle Dolanského Merkelová společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou chápou pokoronavirový balík jako investici do budoucnosti Evropské unie. „Mají pocit, že by měl posloužit k nakopnutí evropské ekonomiky, nikoliv k pouhému překlenutí momentálního propadu HDP,“ popisuje zpravodaj.
Španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálesová kritizovala přístup zmíněných „šetrných“ států s tím, že každá země včetně její se bude podílet na splácení bezprecedentního společného dluhu. „Není to tak, že by Nizozemsko poskytovalo charitu Španělsku či Francii,“ řekla belgické stanici RTBF.