Pařížská katedrála Notre-Dame se v dalších letech neobejde bez kompletní rekonstrukce. Zatím je sice bezpečná, drolí se jí ale základy a rozpad hrozí věžím i sochám. Pařížské arcibiskupství hraje o čas i peníze na obnovu „srdce Paříže“.
Rekonstrukci potřebuje hlavně středová úzká zvonice, chrliče, sochy a postranní věže na vrcholu.
„Pokud se nic neudělá, hrozí, že se nakloní. A připustíme-li nejhorší možný scénář, mohou spadnout,“ varoval ředitel komunikace André Finot.
Francie investuje do katedrály z 12. století ročně na dva miliony eur. Jenže v posledních letech za peníze opravuje především vybavení, a ne základy.
„Pro katedrálu Notre-Dame potřebujeme nutně sehnat 100 milionů eur během následujících dvaceti let, abychom budovu zachránili,“ uvedl Finot.
V roce 2013 došlo na renovaci varhan, o rok později se katedrála představila s novým osvětlením. Do kompletní rekonstrukce památky se ovšem Francie pustila naposledy v 19. století – a tehdy navíc použila nekvalitní kámen.
Arcibiskupství teď sází hlavně na cizince – ať už na turisty, kterých sem ročně přijede až 14 milionů, nebo přímo na investory.
Notre-Dame proslavila řada osobností. Právě tady se roku 1804 sám korunoval císařem Napoleon Bonaparte. O necelá tři desetiletí později se místo stalo ústředním dějištěm slavného románu Victora Huga.
„Pro mě je to také o tom filmu, myslím Zvoníka od Matky boží. A také ta kniha. Poté, co jsem ji přečetla, chtěla jsem přijet a vidět to,“ potvrzuje studentka z Utahu Claire Huberová.
Pařížské arcibiskupství doufá, že rekonstrukci podpoří i nový prezident Emmanuel Macron. Právě jeho křestní jméno Emmanuel – dnes už nepříliš populární – je také jménem nejstaršího zvonu katedrály.
Je perlou rané gotické architektury. Na jejím místě nejprve stála křesťanská bazilika, potom románský kostel. V roce 1163 dal biskup pařížský Maurice de Sully zahájit stavbu velkolepé katedrály. Dostavěna byla v roce 1345.
Od té doby se v ní odehrála řada klíčových okamžiků francouzské historie. V roce 1430 zde byl korunován Jindřich VI. anglickým králem Francie, v roce 1559 tu proběhla korunovace Marie Stuartovny. Za Francouzské revoluce prohlásil Robespierre tuto katedrálu „chrámem rozumu“.
Korunován za císaře tady byl v roce 1804 Napoleon. Chrám proslavil také Victor Hugo příběhem o hrbáči Quasimodovi. Díky obrovskému ohlasu, který román ve své době vyvolal, byla dokonce katedrála zrekonstruována.
