Strategické americko-izraelské spojenectví i přes loni uzavřenou dohodu světových mocností s Íránem, kterou Tel Aviv označil za historickou chybu, nijak neochabuje. Vojenská dimenze bilaterálního partnerství naopak posiluje. Podle posledních zpráv hodlají Spojené státy navýšit svou vojenskou pomoc židovskému státu o celou třetinu, a to až na čtyři miliardy dolarů ročně. Podmínky spolupráce od roku 2018 právě v Jeruzalémě dojednává tým Pentagonu.
Spojené státy by mohly v rámci vojenské pomoci Izraeli dodat stíhačky F-15, F-16 a dokonce i F-35. „To je nejmodernější letadlo světa. Dostane se sem ke konci letošního roku a Izrael bude první zemí – s výjimkou USA – která ho bude mít ,“ zdůrazňuje Jehuda Ben-Meir, bývalý náměstek izraelského ministra zahraničí.
Američané začali otevřeně vyzbrojovat Izrael zejména od událostí Šestidenní války v roce 1967. „To byl bod zvratu. Izrael se zapsal jako vojenská mocnost na Blízkém východě. Tehdy se stal významným spojencem USA ve studené válce,“ dodává Itamar Rabinovich, bývalý izraelský velvyslanec ve Spojených státech.
Od té doby přesáhla americká vojenská pomoc 100 miliard dolarů. Její tempo se teď ještě zvýší. Ostatně za Obamovy administrativy Spojené státy židovskému státu pomáhají v tomto ohledu více než kdy předtím. S tím, že má být Izrael zvláště v této době co nejsilnější, souhlasí i Kongres. Velká část peněz z pomoci navíc stejně skončí u amerických firem. Jeden konkrétní příklad spolupráce: izraelská elektronika v amerických dronech.
Blízkovýchodní závody ve zbrojení jsou v plném proudu
Jenže smlouvou s Íránem se Amerika dostala do kleští. Konec sankcí umožní Íránu masivní nákup vojenské techniky. Třeba v Moskvě, která v Sýrii nejen zkouší, ale i předvádí své zbraně potenciálním zájemcům.
Vedle Izraele proto výzbroj nakupují i arabské země. Jen vloni pět největších zákazníků v čele se Saúdskou Arábií utratilo 18 miliard dolarů – o polovinu víc než v roce 2014. Blízkovýchodní závody ve zbrojení jsou už v plném proudu.
